Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. červenec 2011
Sv. Marie Magdalény, svátek

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časné ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka vstává se zvěstí
o Ježíšově vítězství,
když zří tě, Maří, pospíchat
mastmi mu tělo pomazat.

Bez dechu běžíš. Prázdný hrob
zní echem andělových slov,
že Pán, tvá touha, živý je,
že rozbil smrti veřeje.

Je ale sladší odměna
tvé věrné lásce souzena,
když zahradníka oslovíš,
užaslá Mistra svého zříš.

Ty, jež pod křížem Páně jsi
zůstala s Matkou plačící,
smíš první Vzkříšeného zřít,
první zvěst o něm oznámit.

Magdalská růže nádherná,
Kristovou láskou zraněná,
dej, ať nám srdce stále žhnou
ke Kristu láskou plamennou.

Dej, Kriste, ať vždy k tobě jen
jako tvá služebnice lnem,
abychom tebe také my
chválili v nebi písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 V moudrosti otevírá svoje ústa, na jazyku má laskavé poučení.

Žalm 18 (19), 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

² O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
³    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

⁴ Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
⁵ Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

⁶ Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
⁷ Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 V moudrosti otevírá svoje ústa, na jazyku má laskavé poučení.

Ant. 2 Svaté ženy důvěřovaly v Boha a zpívaly ve svém srdci.

Žalm 44 (45)
Svatba krále

Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)

I

² Srdce mi kypí radostnými slovy, †
      svou píseň nyní králi zazpívám, *
      můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –

³ Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
      spanilost se ti po rtech rozlévá, *
      Pán proto požehnal ti na věky.
⁴ Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
      ve vznešenosti své a nádheře
⁵ do boje vyjeď za věrnost a právo, *
      ať koná divy tvoje pravice!
⁶ Máš ostré šípy, národy se skloní, *
      odpůrci krále klesnou na mysli. –

⁷ Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
      žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
⁸ Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
      a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
      olejem radosti jak žádného. –

⁹ Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
      ze síní slonových ti harfy zní.
¹⁰ Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
       královna stojí po tvé pravici, *
       ofirským zlatem skvěle zdobená.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Svaté ženy důvěřovaly v Boha a zpívaly ve svém srdci.

Ant. 3 Přicházejí k Pánu s radostným jásotem.

II

¹¹ Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
       zapomeň na svůj lid a otcův dům!
¹² Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
       neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
¹³ I tyrský lid ti přináší své dary, *
       o přízeň tvou se derou velmoži. –

¹⁴ Královská dcera vchází v plné kráse, *
       perlami, zlatem šat má protkaný.
¹⁵ Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
       panny její za ní kráčejí.
¹⁶ S radostným jásotem ji přivádějí *
       a dovnitř v králův palác vcházejí. –

¹⁷ Místo svých otců budeš teď mít syny *
       a učiníš je v zemi knížaty.
¹⁸ Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
       ať na věky tě slaví národy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přicházejí k Pánu s radostným jásotem.

V. Myšlenky mého srdce jsou stále před tebou.
R. Ty jsi, Pane, má pomoc, můj zachránce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Přísloví

¹⁰Řádnou ženu, kdo ji najde?
Větší cenu má než perly.
¹¹Srdce jejího manžela na ni spoléhá,
o zisk nemá nouzi.
¹²Přináší mu jen prospěch, nikdy škodu,
po všechny dny svého života.

¹³Shání vlnu a len,
pracuje radostnou rukou.
¹⁴Je jako obchodní koráb,
zdaleka přiváží pokrm.
¹⁵Ještě za noci vstává,
připravuje jídlo své rodině,
stravu svým služkám.

¹⁶Obhlíží pole a získá ho,
z výtěžku svých rukou sází vinici.
¹⁷Statečností si opásává boky
a svoje ramena tuží.
¹⁸Pociťuje, že její snaha je výnosná,
v noci jí nehasne lampa.

¹⁹Svýma rukama sahá po kuželi,
její prsty se chápou vřetena.
²⁰Svou dlaň otvírá ubožákovi,
své rámě nabízí chudákovi.
²¹Nebojí se o svůj dům, když sněží,
vždyť dvojmo jsou oblečeni všichni z jejího domu.

²²Zhotovuje si přikrývky,
oděna je v kment a purpur.
²³Její manžel je u brány ve vážnosti,
když zasedá s předními muži města.
²⁴Tká a prodává jemná roucha,
opasky dodává kupci.

²⁵Zdobí se silou a vážností,
s úsměvem hledí vstříc budoucnosti.
²⁶V moudrosti otvírá svoje ústa,
na jazyku má laskavé poučení.
²⁷Bdí nad chováním své rodiny,
v zahálce nejí svůj pokrm.

²⁸Její synové se dostávají na přední místa,
a proto ji chválí,
též její muž, a proto jí žehná:
²⁹"Zdatně si vede mnoho žen,
ty však je předčíš všechny!"

³⁰Půvab zklame, krása prchne,
zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu.
³¹Dejte jí z výtěžku jejích rukou,
neboť u bran ji chválí její díla.

RESPONSORIUM

O Statečností si opásává boky a svoje ramena tuží, * její lampa nikdy nezhasne.
V. Bůh je s ní, proto se nezhroutí nikdy, s časným úsvitem Bůh jí na pomoc chvátá. * Její lampa nikdy nezhasne.

Nebo:

Z prvního listu svatého apoštola Petra

     ¹Ženy ať poslouchají svého muže. Pak i takoví, kteří nechtějí víru přijmout, budou získáni beze slov chováním své ženy, ²když budou pozorovat, že s nimi jednáte s úctou a že žijete čistě. ³Když se zdobíte, nesmí to být jen navenek: že byste si dělaly umělé účesy vlasů, věšely na sebe zlaté šperky a oblékaly si nádherné šaty. ⁴Spíše se má krášlit srdce ozdobami nepomíjejícími: dobrotou a tichostí ducha. Tohle má u Boha cenu! ⁵Tak se kdysi krášlívaly svaté ženy, které skládaly svou naději v Boha a byly svému muži podřízeny: ⁶Tak Sára byla Abraháma poslušná, a nazývala ho svým pánem. Jste její dcery, když jednáte dobře a nenecháte se od toho odstrašit.

     ⁸A konečně: buďte všichni jednomyslní, plni zájmu o druhého, plni bratrské lásky, milosrdní a pokorní. ⁹Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání. Neboť ¹⁰"kdo chce milovat život a prožívat krásné dni, musí dávat pozor na svůj jazyk, aby neříkal nic špatného, a na své rty, aby nemluvily falešně. ¹¹Ať se vyhýbá zlu a dělá dobro, ať hledá pokoj a usiluje o něj. ¹²Neboť oči Páně jsou obráceny na spravedlivé, a jeho uši k jejich prosbám, ale tvář Páně proti těm, kdo páchají zlo".

     ¹³A kdo by vám mohl ubližovat, když se budete horlivě snažit, abyste jednali dobře? ¹⁴I kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám! Nebojte se jich, když vám vyhrožují, a nedejte se zneklidnit. ¹⁵Mejte v srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k Pánu a buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje, ¹⁶ale ovšem s jemností a skromností. Musíte však mít přitom sami dobré svědomí! Pak se budou muset zastydět za své špatné řeči ti, kdo pomlouvají vaše dobré křesťanské chování. ¹⁷Je přece lépe, abyste snášeli utrpení – chce-li to tak Bůh – za to, že jednáte dobře, než za to, že jste udělali něco špatného.

RESPONSORIUM

O Mějte vzájemnou lásku; z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
V. Ujímejte se slabých, buďte trpěliví vůči všem; usilujte vždycky o dobro mezi sebou i ke všem. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého papeže Řehoře Velikého na evangelia

     Když Marie Magdalská přišla ke hrobu a nenašla tam Pánovo tělo, domnívala se, že ho odnesli, a oznámila to učedníkům. Ti přišli, uviděli a  uvěřili, že je tomu tak, jak to žena řekla. Pak je o nich napsáno: Učedníci se pak zase vrátili domů.¹ A následuje: Marie však stála venku u hrobky a plakala.²
     Nyní je třeba se zamyslit nad tím, jak veliká a silná láska planula v srdci této ženy, že neodešla od Pánova hrobu, i když odešli i jeho učedníci. Usilovně hledala toho, kterého nenašla, plakala při tom hledání, domnívala se, že ho odnesli, a vroucně po něm toužila. A proto ho tehdy ona jediná uviděla, protože tam zůstala a dále hledala. Vždyť úspěch dobrého díla závisí na vytrvalosti, a sama Pravda říká: Kdo vytrvá až do konce, bude spasen.³
     Na začátku tedy hledala, a nenalezla; ale nepřestala hledat, a proto nalezla. Dlouhým čekáním rostla její touha a byla stále větší, až mohla uchopit, co nalezla. Vždyť svatá touha dlouhým čekáním roste. Jestliže však čekáním ochabuje, není to pravá touha. Tak velkou láskou planuli ti, kdo dospěli k pravdě. Proto říká David: Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: kdy konečně zas přijdu před Boží tvář?⁴ A  také Církev říká v Písni písní: Jsem raněna láskou,⁵ a na jiném místě: Má duše umdlévá.⁶
     Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?⁷ Má uvést příčinu své bolesti, aby vzrostla touha, a tím, že vysloví jméno hledaného, vzplane k  němu ještě větší láskou.
     Ježíš jí říká: Marie!⁸ Když ji nazval jenom „ženo“, nepoznala ho, oslovuje ji tedy jejím jménem, jako by jí tím říkal: „Poznej toho, kdo tě dobře zná. Neznám tě jen všeobecně jako ostatní, tebe znám zcela jedinečně.“ A Marie, protože je oslovena svým jménem, poznává toho, kdo ji oslovil, a ihned mu říká Rabbuni, to znamená Mistře.⁹ Neboť on to byl, koho kolem sebe venku hledala, a rovněž on to byl, kdo ji k tomu vnitřně vedl.
     ¹ Jan 20, 10.
     ² Jan 20, 11.
     ³ Mt 10, 22.
     ⁴ Žl 42 (41), 3.
     ⁵ srov. Pís 2, 5.
     ⁶ srov. Pís 5, 6.
     ⁷ Jan 20, 15.
     ⁸ Jan 20, 16.
     ⁹ tamtéž.

RESPONSORIUM

O. Vrátila se od hrobu a oznámila učedníkům, že viděla Pána. * Jak je šťastná, že ona jako první mohla donést zprávu, že Kristus vstal z mrtvých a žije!
V. Spatřila toho, kterého milovala a dlouho s pláčem hledala, a zvěstovala to apoštolům. * Jak je šťastná, že ona jako první mohla donést zprávu, že Kristus vstal z mrtvých a žije!

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

PSALMODIE

Ant. 1 Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu

Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

² Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
      po tobě žízní celá má duše,
   po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
      tak jako vyprahlá žíznivá země.
³ Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
      abych moh' vidět tvou moc a tvou slávu!
⁴ Vždyť tvá milost je lepší než život, *
      proto mé rty ti zpívají chválu. –

⁵ Tak tě chci velebit, co živ budu, *
      ve jménu tvém jenom ruce spínat.
⁶ Duše má bude jak morkem se sytit, *
      jásavě budou tě chválit má ústa.
⁷ Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
      rozjímám o tobě za nočních bdění,
⁸ neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
      v stínu tvých křídel radostně plesám. –

⁹ Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
      ty mě svou pravicí podpíráš mocně.

¹⁰      [Kdo však mi bez příčin záhubu strojí,*
         ti se propadnou do hlubin země,
¹¹      ti budou vydáni napospas meči,*
         ti se kořistí šakalů stanou.
¹²      Král pak se bude radovat v Bohu, +
         oslaven bude, kdo přísahal na něj,*
         protože lhářům se zacpou ústa.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu.

Ant. 2 Moje srdce plane touhou spatřit mého Pána; hledám a nevím, kam ho položili. Aleluja.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

⁵⁷ Velebte Pána, vy díla Páně, *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁵⁸ Velebte Pána, andělé Páně, *
⁵⁹      nebesa nebes, velebte Pána! –

⁶⁰ Velebte Pána, nebeské vody, *
⁶¹      mocnosti všechny, velebte Pána!
⁶² Velebte Pána, měsíci, slunce, *
⁶³      vy hvězdy na nebi, velebte Pána! –

⁶⁴ Velebte Pána, vy deště a rosy, *
⁶⁵      bouře a vichry, velebte Pána!
⁶⁶ Velebte Pána, ohni a žáre, *
⁶⁷      mrazy a vedra, velebte Pána! –

⁶⁸ Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
⁶⁹      ledy a zimy, velebte Pána!
⁷⁰ Velebte Pána, sněhy a jíní, *
⁷¹      vy dny a noci, velebte Pána! –

⁷² Velebte Pána, světlo i temno, *
⁷³      blesky a mraky, velebte Pána!
⁷⁴ Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
       věčně jej chval a oslavuj jej! –

⁷⁵ Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
⁷⁶      všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
⁷⁷ Velebte Pána, prameny vody, *
⁷⁸      moře a řeky, velebte Pána! –

⁷⁹ Velebte Pána, zvířata moří, †
       jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
⁸⁰      nebeští ptáci, velebte Pána!
⁸¹ Pána chval, zvěři divá i krotká, *
⁸²      rody všech lidí, velebte Pána! –

⁸³ Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
       věčně ho chvalte a oslavujte!
⁸⁴ Velebte Pána, vy kněží Páně, *
⁸⁵      sluhové Boží, velebte Pána! –

⁸⁶ Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
⁸⁷      zbožní a pokorní srdcem, ho chvalte!
⁸⁸ Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
       věčně ho chvalte a oslavujte! –

    Otce i Syna i svatého Ducha *
       velebme věčně a oslavujme.
⁵⁶ Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
       na věky chválen a oslavován.

(Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.)

Ant. 2 Moje srdce plane touhou spatřit mého Pána; hledám a nevím, kam ho položili. Aleluja.

Ant. 3 Marie se s pláčem naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu. Aleluja.

Žalm 149
Jásot svatých

Synové Církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychios)

¹ Zazpívejte Pánu novou píseň, *
      ať zní jeho chvála v obci zbožných!
² Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
      děti Siónu ať Krále chválí!
³ Slaví jeho jméno v chorovodech, *
      na bubny a citery mu hrají!
⁴ Pán v svém lidu našel zalíbení, *
      vítězstvím on věnčí ponížené.
⁵ Ať se věrní mocně zaradují, *
      ať i na svých ložích zaplesají! –

⁶ V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
      v ruce jílec dvousečného meče,
⁷ aby mohli pohanům se pomstít, *
      aby vyřkli tresty nad národy,
⁸ uvázali v pouta jejich krále, *
      do okovů jejich přední muže,
⁹ naplnili na nich psané právo. *
      To je oslavou všech jeho zbožných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Marie se s pláčem naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Již neplač, Marie, * Pán vstal z mrtvých.
R. Již neplač, Marie, * Pán vstal z mrtvých.
V. Jdi k mým bratřím a pověz jim:
R. Pán vstal z mrtvých.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Již neplač, Marie, * Pán vstal z mrtvých.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Když Ježíš vstal z mrtvých, zjevil se nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Když Ježíš vstal z mrtvých, zjevil se nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm zlých duchů.

PROSBY

Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:
     PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.

Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z lásky k tobě změnit svůj život,
— odpusť i nám všechny naše hříchy.
Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o tebe ze svého majetku,
— nauč nás poznávat tě v našich bližních, kteří potřebují pomoc.
Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala,
— otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s láskou ti sloužili.
Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o tom potěšily tvé učedníky,
— naplň i nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o tvém vítězství nad smrtí.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tvůj jednorozený Syn poslal Marii Magdalénu, aby jako první zvěstovala jeho učedníkům radostné velikonoční poselství; na její přímluvu dej, ať i my hlásáme vzkříšeného Krista a jednou ho spatříme ve věčné slávě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie