lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. září 2025
Druhé mezidobí, 22. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

4 On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

31,15-22.27-34
Předpověď záchrany a nové smlouvy

15Tak praví Hospodin:
Hlas je slyšet v Ramě, nářek a hořký pláč,
Ráchel oplakává své syny,
nedá se potěšit nad ztrátou svých synů."

16Ale tak praví Hospodin:
"Přestaň již plakat,
osuš své oči!
Vždyť dostaneš odměnu za své trápení
– praví Hospodin –
vrátí se z nepřátelské země.
17Máš ještě naději pro svou budoucnost
– praví Hospodin –
synové se vrátí do svého území!

18Slyším, slyším, jak naříká Efraim:
‚Potrestals mě, byl jsem potrestán
jako nezkrocený býček;
přiveď mě zpět, a já se vrátím,
neboť ty jsi Hospodin, můj Bůh.
19Po svém poblouzení jsem se obrátil
a když jsem přišel k rozumu,
bil jsem se v prsa.
Hanbím se a stydím,
neboť s sebou nosím neřest svého mládí.‘

20Je mi snad Efraim synem tak drahým,
dítětem mého potěšení,
že kdykoli mu hrozím,
přece ještě na něho pamatuji?
Proto se pro něho chvěje mé nitro milosrdenstvím;
musím se nad ním smilovat" – praví Hospodin.

21Postav si milníky,
vztyč ukazatele směru,
všímej si cesty,
stezky, po níž jsi šla!
Vrať se, Izraelova panno,
vrať se do těchto svých měst!
22Jak dlouho budeš otálet,
odpadlá dcero?
Novou věc tvoří Hospodin na zemi:
žena se uchází o muže!

27"Hle, blíží se dni – praví Hospodin –
kdy oseji Izraelův i Judův dům
semenem lidí i semenem dobytka.
28Jako jsem bděl nad nimi,
abych je vytrhával a hubil,
abych ničil, bořil a kazil,
tak budu nad nimi bdít,
abych je stavěl a sázel – praví Hospodin.

29Za těch dnů se už nebude říkat:
‚Otcové jedli nezralé hrozny,
a synům z toho trnou zuby.‘
30Ale každý zemře pro svou nepravost;
zuby budou trnout tomu,
kdo bude jíst nezralé hrozny.

31Hle, blíží se dni – praví Hospodin –
kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem
novou smlouvu:
32ne jako byla smlouva,
kterou jsem sjednal s jejich otci,
když jsem je vzal za ruku,
abych je vyvedl z egyptské země;
smlouva, kterou zrušili,
ačkoli já jsem byl jejich pánem – praví Hospodin.

33Taková bude smlouva,
kterou sjednám s Izraelovým domem
po těch dnech – praví Hospodin:
Vložím svůj zákon do jejich nitra,
napíšu jim ho do srdce,
budu jim Bohem a oni budou mým lidem!
34Nebude již učit druh druha,
bratr bratra:
‚Poznej Hospodina!‘
Neboť mě poznají všichni
od nejmenších do největšího – praví Hospodin.
Jejich nepravosti jim odpustím
a na jejich hřích už nevzpomenu.

RESPONSORIUM

Žl 50 (51), 12.11

O. Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, * nového, stálého ducha mi dej.
V. Odvrať se tváří od mých hříchů, všechny mé špatnosti nadobro zahlaď. * Nového, stálého ducha mi dej.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

(Sermo 95, 4-6: PL 54, 462-464)

Blaženost Kristova království

     Po chvále blažené chudoby Pán pokračoval: Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.1 Moji milí, tento pláč, jemuž je tu zaslíbena věčná útěcha, nemá nic společného s trápením tohoto světa. Nářky, jež vycházejí ze zármutku celého lidského rodu, ani nemohou nikoho učinit blahoslaveným. Důvod naříkání svatých je docela jiný, docela jiná je příčina pláče blahoslavených. V zbožném zármutku oplakávají buď cizí nebo vlastní hříchy. Nermoutí se pro to, co koná Boží spravedlnost, ale jsou smutní z toho, čeho se dopouští lidská nepravost. Přitom je mnohem víc třeba plakat nad tím, kdo se něčeho zlého dopouští, než nad tím, kdo tím zlem trpí, poněvadž na nešlechetného přivolává jeho vlastní špatnost trest, zatímco spravedlivého přivádí trpělivost ke slávě.
     Dále Pán říká: Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.2 Tichým a mírným, pokorným a skromným, jakož i všem, kdo jsou ochotni snášet jakékoli bezpráví, je tu zaslíbeno vlastnictví země. To nemůžeme rozhodně pokládat za malé či bezcenné dědictví, jako by nesouviselo s  přebýváním v nebesích, protože se tím rozumí, že jiní do nebeského království nevejdou. Takže země, která byla zaslíbena tichým a má být dána do vlastnictví mírným, je tělo svatých, které se pro jejich pokoru promění v blaženém vzkříšení a obleče se do slávy nesmrtelnosti. V ničem již nebude odpírat duchu3 a bude v dokonalé jednotě souznít s jeho vůlí. Neboť tehdy bude vnější člověk pokojným a naprostým majetkem člověka vnitřního.4
     Nuže toto dědictví obdrží tiší ve věčném pokoji, a až porušitelné vezme na sebe neporušitelnost a smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost,5 na jejich právu se již nikdy nic nezmění; zkouška se tak změní v odměnu a břemeno v čest.

     1 Mt 5, 4
     2 tamtéž, 5
     3 srov. Gal 5, 17
     4 srov. Řím 7, 22; Ef 3, 16
     5 srov. 1 Kor 15, 54

RESPONSORIUM

Mt 5, 5-6.4

O. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. * Blahoslavení, kteří lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
V. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. * Blahoslavení, kteří lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, v tobě je plnost všeho dobra; vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu, rozmnož naši oddanost k tobě a posiluj naši vytrvalost, ať v nás roste a trvá všechno dobré. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie