Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. červen 2020
Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, slavnost

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ó Srdce, stánku úmluvy,
ne oné staré poroby,
lásky však, Boží milosti,
slitování a vlídnosti.

Svatyně neposkvrněná
nového tvého zákona,
nad starý chrám jsi světější,
nad prasklou stěnu cennější.

Tvá láska chtěla tebe mít
zraněné, všem tě otevřít,
abychom mohli v ráně té
děkovat lásce ukryté.

Pod tímto znakem lásky své,
vnitřní muky i krvavé,
tu dvojí oběť z lásky k nám
přinesl náš kněz, Kristus Pán.

Kdo nechce Lásce lásku dát,
kdo vykoupen ji nemá rád,
kdo netouží mít věčný stan
v Kristově Srdci uchystán?

Buď sláva tobě, Ježíši,
jenž milost srdcem rozléváš,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 U tebe je pramen žití, z proudů svých slastí sám nás napájíš.

Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota

Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)

² Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
      Boha se bát ho ani nenapadne. –

³ Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
      že nevidí a nezná odpor k hříchu.
⁴ Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
      zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
⁵ Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
      ničeho špatného se nezalekne. –

⁶ Pane, až k nebesům tvé slitování, *
      až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
⁷ Tvá spravedlnost jako velehory, †
      tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
      lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –

⁸ Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
      v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
⁹ Sytí se z hojných darů tvého domu, *
      z proudů svých slastí sám je napájíš.
¹⁰ Protože u tebe je pramen žití, *
       jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –

¹¹ Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
       svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
¹² Ať noha pyšného mě nepošlape, *
       ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
¹³ Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
       jsou svrženi a víckrát nepovstanou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 U tebe je pramen žití, z proudů svých slastí sám nás napájíš.

Ant. 2 Když mé srdce umdlévá, vyveď mě na bezpečnou skálu.

Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance

Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)

² Slyš, Bože, moje naříkání, *
      modlitby mé si povšimni!
³ Od končin země k tobě volám, *
      neboť mé srdce umdlévá.
   Vyveď mě na bezpečnou skálu, *
      vysokou pro mne přespříliš. –

⁴ Vždyť jenom tys mé útočiště, *
      před nepřítelem pevná věž.
⁵ Kéž bývám navěky v tvém stanu *
      a pod ochranou křídel tvých!
⁶ Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
      jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí. –

⁷ Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
      Od rodu k rodu jeho věk!
⁸ Před Bohem navěky ať vládne! *
      Láska a věrnost ať jsou s ním! –

⁹ Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
      své sliby plnit den co den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Když mé srdce umdlévá, vyveď mě na bezpečnou skálu.

Ant. 3 Viděly všechny končiny země dílo spásy našeho Boha.

Žalm 97 (98)
Bůh je vítězný král a spravedlivý soudce

Tento žalm mluví o prvním příchodu Páně a o víře všech národů. (Sv. Atanáš)

¹ Zpívejte Pánu novou píseň, *
      neboť učinil veliké divy: –

   on svou pravicí vítězství dobyl, *
      zvítězil svým ramenem svatým.
² Pán dal poznat dílo své spásy, *
      před všemi zjevil svou spravedlnost.
³ Rozpomněl se na svoji milost, *
      na věrnost domu Izraele;
   viděly všechny končiny země *
      dílo spásy našeho Boha. –

⁴ Plesejte před Pánem, všechny země, *
      radujte se, zpívejte, hrejte!
⁵ Hrejte Pánu na strunách harfy, *
      na strunách harfy s hlasitou písní!
⁶ Za zvuku trub a dunění rohů *
      jásejte před tváří našeho Krále! –

⁷ Ať hučí moře a vše, čím se hemží, *
      celá zem se vším, co na ní žije!
⁸ Ať i řeky do dlaní tlesknou, *
      ať i hory jásají sborem
⁹ vstříc Pánu, který přichází soudit, *
      přichází soudit veškerou zemi.
   On zemi soudí spravedlivě, *
      on podle práva národy řídí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Viděly všechny končiny země dílo spásy našeho Boha.

V.Stále myslím na Boží skutky.
O.Myslím na tvé někdejší divy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Římanům

     ²⁸Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. ²⁹Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. ³⁰A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.
     ³¹Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? ³²Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? ³³Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! ³⁴Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!
     ³⁵Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? ³⁶Stojí přece v Písmu: 'Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt, jsme pokládáni za ovce určené na porážku.'
     ³⁷Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. ³⁸A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti, ³⁹ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.

RESPONSORIUM

O Nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou; * když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.
V. Tím chtěl ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám. * Když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svatého biskupa Bonaventury

     Zamysli se také ty, vykoupený člověče, kdo to za tebe visí na kříži, uvaž jeho velikost a svatost, uvědom si, že jeho smrt přináší mrtvým život, že nad jeho odchodem ze světa truchlí nebesa i země a pukají tvrdé skály.
     A rozjímej dále: Z boku ukřižovaného Krista měla vzniknout Církev. Měla se také naplnit slova Písma: Uvidí, koho probodli.¹ A tak došlo Božím řízením k tomu, že jeden voják ten svatý bok proklál kopím. Z otevřeného boku se vyřinula krev s vodou, výkupné za naši spásu. Vytryskla z hlubin studnice Kristova srdce, aby dala svátostem Církve moc vlévat život milosti a zároveň aby pro všechny, kdo žijí v Kristu, byla nápojem z živého pramene, tryskajícího do života věčného.²
     Nuže vzhůru, duše, přítelkyně Kristova, spěchej napodobit holubici hnízdící u samého ústí rozsedliny,³ nepřestávej se starat, abys tam, u Kristova srdce, jako vrabec nalezla pro sebe místo,⁴ tam ulož plody své čisté lásky, jako když hrdlička ukládá svoje mláďata, tam pospěš navážit vody z pramenů Spasitelových,⁵ přilož své rty a pij. Vždyť toto je ten pramen tryskající zprostřed ráje a rozdělený do čtyř proudů,⁶ který zaplavuje otevřená srdce a zavlažuje i zúrodňuje celou zemi.
     Pospěš k tomuto prameni života a světla, duše Boha milující, ať jsi kdokoli, a obrať se k němu s veškerou upřímností svého srdce: Ó nevýslovná kráso nejvyššího Boha, ó nejčistší jase věčného světla, živote v každém životě žijící a světlo v každém světle svítící a od nejprvnějšího rozbřesku udržující v plném lesku po všechny časy nejrůznější světla, jež září před trůnem tvého božství!
     Ó věčný a nepřístupný, skvoucí a oblažující výtrysku pramene skrytého každému smrtelnému oku! Ty propasti beze dna, výšino bez vrcholu, velikosti nezměřitelná, čistoto nezkalitelná!
     Z tebe vytéká řeka oblažující město Boží⁷ a my ti za to prozpěvujeme písně chvály, hlasitě plesajíce a vzdávajíce ti díky,⁸ neboť nám bylo dáno zakusit, že u tebe je pramen žití, jen ve tvém světle můžem světlo vidět.^{9
     1} Zach 12, 10; Jan 19, 37
     ² Jan 4, 14
     ³ srov. Jer 48, 28
     ⁴ srov. Žl 83 (84), 4
     ⁵ srov. Iz 12, 3
     ⁶ srov. Gn 2, 10
     ⁷ srov. Žl 45 (46), 5
     ⁸ srov. Žl 41 (42), 5
     ⁹ Žl 35 (36), 10

RESPONSORIUM

O Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň. * Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
V. Zkuste a poznáte, jak je Pán dobrý. * Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, oslavujeme Srdce tvého milovaného Syna, s vděčností si připomínáme veliké dobrodiní jeho lásky k nám a prosíme tě: dej, ať je nám jeho Srdce nevyčerpatelným zdrojem tvých darů a milostí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie