Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

3. červen 2020
Sv. Karla Lwangy a druhů, mučedníků, památka

Spolu s dalšími dvanácti mladými křesťany byl zaživa upálen 3. VI. 1886 a dalších devět bylo umučeno různým způsobem v  době od 26. V. 1886 do 27. I. 1887. Tito prvomučedníci černé Afriky přijali křest od prvních misionářů z kongregace Bílých otců, kteří přišli do Ugandy v roce 1879. Stali se obětí krutého pronásledování za krále Mwangy a za svaté byli prohlášeni roku 1964.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy Job

     ^32.1Ti tři muži přestali odpovídat Jobovi, protože považoval sám sebe za spravedlivého. ²Tu Elihu, Barachelův syn Buz z kmene Ram, se na Joba rozhněval; ³jeho hněv vzplál proto, že se před Bohem dělal spravedlivým. I na jeho tři přátele se rozhněval, poněvadž nenalezli odpověď a Joba jen odsuzovali. ⁴Když mluvili s Jobem, Elihu vyčkával, protože byli věkem starší než on. ⁵Když však Elihu viděl, že ti tři mužové nemají co odpovědět, rozhněval se.
     ⁶A tehdy se ujal slova Elihu, Barachelův syn z Buz, a řekl:
„Jsem věkem nejmladší, vy jste starci,
proto jsem se ostýchal a váhal
vám povědět, co vím.
^33.1Slyš tedy, Jobe, mou řeč,
popřej sluchu všem mým slovům.
²Pohleď, otvírám ústa,
můj jazyk hovoří v hrdle.
³Promluvím z upřímnosti srdce,
rty mé vypovědí čistou pravdu.
⁴Boží duch mě stvořil,
dech Všemocného mě oživuje.
⁵Můžeš-li, odpověz mi,
připrav se na mě a proti mně povstaň!
⁶Vždyť já jako ty jsem z Boha,
i já byl uhněten z hlíny.
⁷Ať tě neděsí strach ze mne,
má vážnost tě nemusí tížit.
     ⁸Řekl jsi však – slyšel jsem to na vlastní uši –
vnímal jsem zvuk tvých slov:
⁹‚Jsem čistý, bez zločinu,
bezúhonný, nemám vinu.
¹⁰Ale On si proti mně bere záminku,
jedná se mnou jak s nepřítelem.
¹¹Do klády svírá mé nohy,
špehuje všechny mé cesty.‘
     ¹²Hleď, odpovím ti, v tom se mýlíš,
vždyť větší je Bůh než člověk.
¹³Pročpak mu vyčítáš,
že ti neodpovídá na každé slovo?
¹⁴Ať už Bůh mluví tak, či onak,
člověk na to nedává pozor.
¹⁵Ve snu nebo v nočním vidění,
když se na lidi snáší hluboký spánek,
když usínají na lůžku,
¹⁶tu otvírá ucho lidí,
děsí je výstrahou,
¹⁷aby člověka odvrátil od zločinu,
aby vyhladil z něho pýchu,
¹⁸aby mu zachránil duši před propastí,
jeho život před zlým koncem.
     ¹⁹Je zkoušen bolestí na svém lůžku,
v jeho kostech neustává boj.
²⁰Jeho duše si oškliví pokrm,
jeho chuť si hnusí i vábivé jídlo.
²¹Jeho tělo se očividně tratí,
ukazují se kosti, které dřív nebylo vidět.
²²Jeho duše se blíží zániku,
jeho život smrtelným křečem.“

RESPONSORIUM

O. Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! * Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!
V. Neboť kdo pochopí jednání Páně? Kdo mu byl rádcem? * Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání!

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilie papeže Pavla VI. při svatořečení ugandských mučedníků

     Tito afričtí mučedníci zaplňují novou stránku v martyrologiu, seznamu těch, kdo mučednictvím dobyli vítězství. Novou stránku, říkáme, na níž jsou zaznamenány události velmi truchlivé a přitom velkolepé; jistě si zaslouží, aby byla připojena k těm slavným zprávám ze staré Afriky, o nichž jsme se jako malověrní lidé dneška domnívali, že už nikdy nebudou mít tak slavné pokračování.
     Kdo by mohl kdy tušit, že například k vzrušujícím zprávám o mučednících ze Scillia, z Kartága, o mučednících "bílé masy"¹ z Utiky, o nichž se zmiňuje Augustin² a Prudentius,³ o mučednících egyptských, které tak chválí ve svých spisech svatý Jan Zlatoústý,⁴ a o mučednících za pronásledování vandalského – že k nim v naší době přibudou zprávy o skutcích neméně statečných a neméně slavných?
     Kdo by mohl kdy předvídat, že k slavným africkým svatým mučedníkům a vyznavačům, známým z dějin, jako je Cyprián, Felicita a Perpetua a především Augustin, jednou přidružíme Karla Lwangu a Matěje Mulumbu Kalembu, jejichž jména jsou nám tak drahá, a jejich dvacet společníků? A je třeba se zmínit také o těch ostatních, kteří patřili k církvi anglikánské a pro Kristovo jméno rovněž byli zabiti.
     Tito afričtí mučedníci znamenají nepochybně začátek nového věku. Ale ať se naše mysl neupíná na pronásledování a náboženské konflikty, nýbrž raději na křesťanskou i občanskou obrodu! Neboť Afrika, skropená krví těchto mučedníků, prvních v tomto novém věku (a kéž dá Bůh, aby byli i poslední, vždyť oběť jejich života je tak veliká a drahocenná!), tato Afrika prožívá obrodu ke svobodě a k nezávislosti.
     Poprava těchto mučedníků je zločin tak neslýchaný a přitom tak příznačný, že dává dostatečně jasně najevo, podle jakých morálních zásad se má utvářet nový lid, aby vznikala nová duchovní tradice a mohla se předávat dalším generacím. Symbolicky to vyjadřuje a požaduje přechod od primitivního a hrubého způsobu života, v němž sice nechyběly ani vynikající lidské hodnoty, ale který byl poskvrněný a neduživý a sám sebe držel v otroctví, ke kultuře, která vyžaduje vznešenější projevy lidského ducha a vyšší formy společenského života.
     ¹ Skupina asi dvou nebo tří set mučedníků vhozených do nehašeného vápna
     ² PL 36, 571; 38, 1045
     ³ Peristephanon 4
     ⁴ PG 50, 693 a násl.

RESPONSORIUM

O. Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
V. Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvým působením se krev mučedníků stává semenem nových křesťanů; prosíme tě, dej, ať pole tvé Církve, zavlažené krví svatého Karla a jeho druhů, přináší bohatou úrodu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie