Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
20. květen 2019, Pondělí
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze (na Moravě závazná památka), nezávazná památka
Sv. Bernardina Sienského, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.
Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.
Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.
V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.
Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Já, Jan, 11uviděl jsem otevřené nebe, a hle – bílý kůň! Ten, kdo na něm seděl, jmenuje se Věrný a Pravdivý. Soudí i vede válku spravedlivě.
12Jeho oči – planoucí oheň, na jeho hlavě mnoho čelenek; má napsáno jméno, které zná jenom on sám;
13je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. 14A s ním
nebeské vojsko na bílých koních, oblečené do skvěle bílého kmentu. 15Z úst mu vychází ostrý meč, aby jím bil národy; bude
jim vládnout železným prutem. On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha. 16A na plášti a na boku má
napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů.
17Potom jsem uviděl anděla stojícího na slunci; volal silným hlasem na všechny ptáky, kteří létají vysoko uprostřed nebe:
„Pojďte, sleťte se k velké hostině, kterou připravil Bůh, 18abyste jedli maso králů, maso velitelů, maso koní i jejich
jezdců, maso všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“
19A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni,
a proti jeho vojsku. 20Ale šelma byla chycena a s ní i nepravý prorok, který pod jejím dohledem dělal divy,
jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu; oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou.
21Ostatní pak byli pobiti mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře z Nyssy
Přišlo království života, padla moc smrti. Nastalo nové zrození, jiný život, nový životní způsob, proměnila se sama naše přirozenost. Toto nové zrození není z krve,
ani z vůle muže, ani z vůle těla, ale z Boha.1
Jak je to možné? Hned ti to několika slovy názorně vyložím. Toto nové stvoření je počato vírou a skrze znovuzrození ve křtu přichází na svět. Živí je Církev z prsu
svého učení, jeho pokrmem je chléb z nebe. Plnou dospělostí je nebeský způsob života, manželstvím obcování s moudrostí a rodí se z něho naděje. Domovem je mu
království, dědickým podílem a bohatstvím rajská rozkoš. A koncem není smrt, ale věčný život v blaženosti, která je připravena svatým.
Toto je den, který učinil Pán.2 Je jiný než dny, které byly na počátku. V tento den totiž Pán činí nové nebe a novou zemi, jak praví prorok.3 Jaké nebe? To,
které se klene ve víře v Krista. Jakou zemi? Přece tu, kterou je dobré srdce, jak praví Pán: země, která pije déšť, jenž ji svlažuje, a dává dozrát vší úrodě.4
V tomto novém stvoření je sluncem čistý život, hvězdami ctnosti, vzduchem průzračné společenství. Mořem je hlubina bohatství moudrostí a poznání,5 s trávou a
rostlinami dobré učení a božská nauka, a lid pastvy, to jest Boží stádo, se na nich pase.6 A stromovím nesoucím ovoce je život podle přikázání.
V tomto dni se tvoří pravý člověk, učiněný podle obrazu a podoby Boží.7 Což ti tu nevzniká při tomto novém počátku celý nový svět? Toto je den, který učinil Pán.
Prorok Zachariáš o něm říká, že není dnem jako jiné dny ani nocí jako ostatní noci.8
Ale ještě jsem neřekl, co je na této milosti nejpodivuhodnější: že totiž ruší bolest smrti a že z jejích pout vyvedla toho, kdo jako první vstal z mrtvých.
Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.9 Jak krásná a jak dobrá je to zvěst! Ten, jenž se pro nás stal člověkem, aby nás tím, že
se stal jedním z nás, učinil svými bratry, ten přináší své lidství k svému pravému Otci, aby tak skrze něho byl přitažen celý lidský rod.
1 Jan 1, 13
2 Žl 117 (118), 24
3 srov. Iz 65, 17
4 srov. Iz 61, 11
5 srov. Řím 11, 33
6 srov. Žl 94 (95), 7
7 srov. Gn 1, 26.27
8 srov. Zach 14, 7
9 Jan 20 ,17
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ,
a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo
k tomu, v čem je pravá radost. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie