Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. květen 2018
Doba velikonoční, 6. týden
2. týden žaltáře

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své. Aleluja.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

I

¹ Nerozhořčuj se nad špatnými, *
      neřevni na ty, kdo pášou zlo!
² Zakrátko zvadnou jako tráva, *
      uschnou jak bujná bylina. –

³ Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
      pokojně, věrně v své zemi žij.
⁴ Jen v Pánu měj své potěšení: *
      po čem tvé srdce touží, on dá. –

⁵ Svou cestu života svěř Pánu, *
      důvěřuj, on už učiní své.
⁶ Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
      a tvému právu jak bílému dni. –

⁷ Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.
⁸ Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.
⁹ Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

¹⁰ Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
       pohleď, tu stál – a není ho již!
¹¹ Kdežto pokorní obdrží zemi *
       a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své. Aleluja.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán. Aleluja.

II

¹² Bezbožník ukládá spravedlivému *
       a zuby skřípe na něho.
¹³ Pán však se jeho úkladům směje, *
       vidí už nadcházet jeho den. –

¹⁴ Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.
¹⁵ Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

¹⁶ Lepší je trocha poctivcova *
       než velké jmění bezbožných;
¹⁷ protože hříšným se přerazí paže, *
       kdežto poctivé podepře Pán. –

¹⁸ Pán dobře zná život bezúhonných, *
       dědictví jejich je na věky.
¹⁹ V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
       i za dnů hladu se nasytí. –

²⁰ Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

²¹ Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
       dobrý však z lásky rozdává.
²² Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
       ti, které proklel, vyhynou. –

²³ Pán posiluje kroky toho, *
       čí život se mu zalíbil.
²⁴ Padne-li, ležet nezůstane, *
       vždyť Pán ho drží za ruku. –

²⁵ Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.
²⁶ Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

²⁷ Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.
²⁸ Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.
²⁹ Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán. Aleluja.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou. Aleluja.

III

³⁰ Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.
³¹ V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.
³² Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.
³³ Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

³⁴ Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.
³⁵ Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:
³⁶ přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

³⁷ Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.
³⁸ Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.
³⁹ Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.
⁴⁰ Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

     ¹²Píšu vám, milé děti, protože vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno. ¹³Píšu vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládeži, protože jste přemohli zlého ducha. ¹⁴Napsal jsem vám, děti, protože jste poznaly Otce. Napsal jsem vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha.
     ¹⁵Nemilujte svět, ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. ¹⁶Vždyť všechno, co je ve světě: žádost těla, žádost očí a honosný způsob života, není z Otce, ale ze světa. ¹⁷Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky.

RESPONSORIUM

O. Svět pomíjí a s ním i jeho žádost. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.
V. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře svatého biskupa Cyrila Alexandrijského k Janovu evangeliu

     Že docházíme i tělesné jednoty s Kristem, jestliže máme účast na jeho svatém těle, to dosvědčuje Pavel, když mluví o tajemství Boží lásky: V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista.¹
     Jestliže však v Kristu patříme všichni k jednomu tělu, tvoříme toto jedno tělo nejen my vespolek, ale především s ním, neboť on v nás přebývá svým tělem. Proč tedy nejsme všichni v jednotě naprosto zjevně jak mezi sebou navzájem, tak v Kristu? Vždyť Kristus, Bůh i člověk zároveň, je tmelem jednoty.
     Budeme-li postupovat stejně, pokud jde o jednotu duchovní, budeme moci zajisté znovu říci, že když jsme přijali všichni jednoho a téhož ducha, totiž Ducha Svatého, jsme určitým způsobem propojeni jak mezi sebou, tak s Bohem. Ačkoli jsme totiž množstvím jednotlivců a každého z nás Kristus zvlášť naplňuje Duchem Otcovým i svým, je to přece jeden a nedělitelný Duch a ten nás všechny, ačkoli jsme navzájem rozdílní a existujeme samostatně, spojuje sebou samým v jednotu, takže si uvědomujeme, že v Duchu Svatém jsme všichni jakoby jedno.
     Tedy stejně jako moc Kristova svatého těla vytváří z těch, v nichž přebývá, jediné tělo, tak také podle mého soudu jediný nedílný Boží Duch, který v nás bydlí, nutně všechny spojuje v duchovní jednotu.
     Proto nám svatý Pavel opětovně klade na srdce: Snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.² Žije-li v nás jeden Duch, pak v nás přebývá také jediný Otec všech, Bůh, a skrze Syna přivádí všechny, kdo mají účast na Duchu, k jednotě se sebou samým a k jednotě vzájemné.
     Že účastí na Duchu Svatém s ním tvoříme jednotu, je z toho určitě zřejmé. Jestliže se totiž zřekneme nadvlády smyslů a jednou provždy se podřídíme zákonům ducha, bude přece všem zcela jasné, že když jsme se vlastně zřekli svého vlastního života a spojil se s námi Svatý Duch, nabyli jsme také nebeské podoby a jako bychom byli přetvořeni v jiné bytí a získali právo nazývat se již nejenom lidmi, ale i syny Božími a lidmi nebeskými, protože jsme se stali účastnými Boží přirozenosti.³
     Všichni jsme tedy jedno – v Otci, Synu a Duchu Svatém; říkám jedno, protože jsme ve stejné situaci, jedno, protože nás všechny utváří Boží láska, protože máme podíl na Kristově svatém těle a účast na jednom Svatém Duchu.
     ¹ Ef 3, 5-6
     ² Ef 4, 3-6
     ³ srov. 2 Petr 1, 4

RESPONSORIUM

O. Je to jeden chléb, a proto my – i když je nás mnoho – tvoříme jedno tělo, * neboť všichni máme účast na jednom chlebě a na jednom kalichu. Aleluja.
V. Z lásky dals, Pane, život poníženým, ty dáváš domov opuštěným. * neboť všichni máme účast na jednom chlebě a na jednom kalichu. Aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys obnovil svůj lid, abychom se mohli znovu radovat, že jsme tvými syny; dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá, abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie