Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
15. květen 2017, Pondělí
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Pro OP: Panny Marie, ochránkyně Řádu bratří kazatelů, památka
Pro OP: Bl. Ondřeje Abellona, kněze, nezávazná památka
Bl. Jiljího z Vouzely, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.
Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.
Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.
V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.
Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
Já, Jan, 11uviděl jsem otevřené nebe, a hle – bílý kůň! Ten, kdo na něm seděl, jmenuje se Věrný a Pravdivý. Soudí i vede válku spravedlivě.
12Jeho oči – planoucí oheň, na jeho hlavě mnoho čelenek; má napsáno jméno, které zná jenom on sám;
13je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. 14A s ním
nebeské vojsko na bílých koních, oblečené do skvěle bílého kmentu. 15Z úst mu vychází ostrý meč, aby jím bil národy; bude
jim vládnout železným prutem. On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha. 16A na plášti a na boku má
napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů.
17Potom jsem uviděl anděla stojícího na slunci; volal silným hlasem na všechny ptáky, kteří létají vysoko uprostřed nebe:
„Pojďte, sleťte se k velké hostině, kterou připravil Bůh, 18abyste jedli maso králů, maso velitelů, maso koní i jejich
jezdců, maso všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“
19A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni,
a proti jeho vojsku. 20Ale šelma byla chycena a s ní i nepravý prorok, který pod jejím dohledem dělal divy,
jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu; oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou.
21Ostatní pak byli pobiti mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře z Nyssy
Přišlo království života, padla moc smrti. Nastalo nové zrození, jiný život, nový životní způsob, proměnila se sama naše přirozenost. Toto nové zrození není z krve,
ani z vůle muže, ani z vůle těla, ale z Boha.1
Jak je to možné? Hned ti to několika slovy názorně vyložím. Toto nové stvoření je počato vírou a skrze znovuzrození ve křtu přichází na svět. Živí je Církev z prsu
svého učení, jeho pokrmem je chléb z nebe. Plnou dospělostí je nebeský způsob života, manželstvím obcování s moudrostí a rodí se z něho naděje. Domovem je mu
království, dědickým podílem a bohatstvím rajská rozkoš. A koncem není smrt, ale věčný život v blaženosti, která je připravena svatým.
Toto je den, který učinil Pán.2 Je jiný než dny, které byly na počátku. V tento den totiž Pán činí nové nebe a novou zemi, jak praví prorok.3 Jaké nebe? To,
které se klene ve víře v Krista. Jakou zemi? Přece tu, kterou je dobré srdce, jak praví Pán: země, která pije déšť, jenž ji svlažuje, a dává dozrát vší úrodě.4
V tomto novém stvoření je sluncem čistý život, hvězdami ctnosti, vzduchem průzračné společenství. Mořem je hlubina bohatství moudrostí a poznání,5 s trávou a
rostlinami dobré učení a božská nauka, a lid pastvy, to jest Boží stádo, se na nich pase.6 A stromovím nesoucím ovoce je život podle přikázání.
V tomto dni se tvoří pravý člověk, učiněný podle obrazu a podoby Boží.7 Což ti tu nevzniká při tomto novém počátku celý nový svět? Toto je den, který učinil Pán.
Prorok Zachariáš o něm říká, že není dnem jako jiné dny ani nocí jako ostatní noci.8
Ale ještě jsem neřekl, co je na této milosti nejpodivuhodnější: že totiž ruší bolest smrti a že z jejích pout vyvedla toho, kdo jako první vstal z mrtvých.
Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.9 Jak krásná a jak dobrá je to zvěst! Ten, jenž se pro nás stal člověkem, aby nás tím, že
se stal jedním z nás, učinil svými bratry, ten přináší své lidství k svému pravému Otci, aby tak skrze něho byl přitažen celý lidský rod.
1 Jan 1, 13
2 Žl 117 (118), 24
3 srov. Iz 65, 17
4 srov. Iz 61, 11
5 srov. Řím 11, 33
6 srov. Žl 94 (95), 7
7 srov. Gn 1, 26.27
8 srov. Zach 14, 7
9 Jan 20 ,17
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ,
a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo
k tomu, v čem je pravá radost. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie