Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
29. srpen 2018, Středa
1. týden žaltáře
Umučení svatého Jana Křtitele, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.
Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.
Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.
A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.
Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.
Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.
Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
V.
Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R.
Podivuhodné zákony tvoje.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
Hospodin mě oslovil:
3.1„Jestliže muž propustí svou ženu
a ona od něho odejde
a vezme si jiného muže –
vrátí se k ní zase první muž?
Nebude ta žena zneuctěna?
Ty však, která jsi smilnila s mnoha milovníky,
směla by ses ke mně vrátit?
– praví Hospodin.
2Zdvihni oči k výšinám a rozhlédni se,
kde jsi nebyla zneuctěna;
sedávala jsi u cest a čekala na ně
jako Arab na poušti,
poskvrnila jsi zemi
svými smilstvy a zločiny.
3Proto byly zadrženy deště
a nebyla jarní vláha.
Zjednala sis čelo nevěstky,
stydět ses nechtěla.
4Nevoláš snad nyní ke mně: ‚Můj otče!?
Ty jsi přítel mého mládí!
5Což se bude hněvat ustavičně,
setrvá navěky v hněvu?‘
Hle, tak mluvíš, ale jednáš zle, jak jen můžeš!
19Myslil jsem si: Jak bych tě chtěl zařadit mezi syny
a dát ti rozkošnou zemi
jako nejvzácnější dědictví mezi všemi národy!
Myslil jsem si: Budeš mě nazývat otcem
a nepřestaneš za mnou chodit.
20Ale jako bývá žena nevěrná svému manželovi,
tak jste se stali nevěrnými mně, izraelský dome“
– praví Hospodin.
21Je slyšet křik na pahorcích,
pláč a nářek synů Izraele,
že převrátili své chování,
zapomněli na Hospodina, svého Boha.
22„Vraťte se, odpadlí synové,
a zhojím váš odpad.“
„Hle, přicházíme k tobě,
neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh.
23Lživé jsou pahorky,
hluk na horách!
Jen v Hospodinu, našem Bohu,
je spása pro Izraele.
24Hanebné modly hltaly
od našeho mládí jmění našich otců,
jejich brav i skot,
jejich syny i dcery.
25Lehněme si do své hanby,
ať nás přikryje naše potupa,
neboť jsme hřešili proti Hospodinu, svému Bohu,
my i naši otcové od svého mládí až dodnes,
nechtěli jsme slyšet hlas Hospodina, svého Boha.“
4.1„Když se obrátíš, Izraeli – praví Hospodin –
smíš se ke mně vrátit.
Když se vzdáš svých ohavností,
nebudeš bloudit daleko ode mě!
2Když budeš přísahat: ‚Živ je Hospodin‘
podle pravdy, práva, spravedlnosti,
v tobě národy dojdou požehnání,
v tobě dojdou slávy.
3Neboť tak praví Hospodin lidu Judska i Jeruzaléma:
Zorejte si úhor
a nerozsévejte do trní!
4Obřežte se pro Hospodina,
odstraňte předkožky svých srdcí,
mužové judští i obyvatelé jeruzalémští,
aby můj hněv nevyšlehl jak oheň
a nevzplál, že by ho nikdo nemohl uhasit
pro špatnost vašich skutků.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu „Pokyny“ od svatého opata Kolumbána
Bratři, následujme hlas, kterým nás k prameni života volá Život sám. Není to jen
pramen živé vody, ale také pramen věčného života, pramen světla a zdroj
osvícení. Neboť z něho pochází všechno: moudrost i život a věčné světlo. Původce
života je pramenem života, stvořitel světla je pramenem světla. Odpoutejme se
proto od viditelných věcí a přenesme se z tohoto světa vzhůru do nebeských výšin
a hledejme tam pramen světla, pramen života a pramen živé vody – jako duchovní a
moudré ryby, abychom mohli pít živou vodu tryskající do života věčného.1
Kéž bys mne připustil k tomu prameni, milosrdný Bože a laskavý Pane, abych i já směl s tvými žíznícími pít z proudu živé vody živého
pramene! Jeho nesmírná lahodnost ať mě naplní nebeskou radostí a navždycky mě k
sobě připoutá, abych mohl říkat: „Jak sladký je pramen živé vody, z něhož
nepřestává nikdy proudit voda tryskající do života věčného!“2
Ty sám, Pane, jsi ten pramen, po němž nikdy nemůžeme přestat toužit, i když z něho budeme bez ustání nabírat. Ustavičně nám dávej
tuto vodu,3 Kriste Pane, ať je i v nás pramenem tryskajícím do života věčného.
Jistěže prosím o veliké věci, kdo by to nevěděl? Ale ty, Králi slávy, jsi
vždycky uměl dávat velké věci a velké jsi také slíbil: není přece nic většího
nad tebe, a ty ses nám daroval, sebe jsi za nás vydal.
Proto tě prosíme: Dej nám poznat, co milujeme, neboť neprosíme o nic jiného kromě tebe. Ano, tys naše všecko, náš život, naše světlo,
naše spása, náš pokrm a náš nápoj, náš Bůh. Naplň, prosím, náš Ježíši, naše
srdce oním vanutím svého Ducha a zraň naši duši svou láskou, aby si každý z nás
mohl v duchu pravdivě říci: Dej mi poznat toho, jehož miluje má duše,4 neboť
jsem raněná láskou.5
Přeji si mít taková zranění, Pane. Vždyť blahoslavená je duše, která je takto zraněna láskou; taková duše hledá pramen, pije z něho, a
přitom stále žízní a stále touží, ač stále pije a stále nabírá. Miluje, a přece
stále hledá, je zraňována, a tím se uzdravuje. Kéž touto spasitelnou ranou ráčí
zranit nitro naší duše sám Bůh a náš Pán Ježíš Kristus, ten laskavý zachránce a
lékař. Neboť on je jedno s Otcem a Duchem Svatým na věky věků. Amen.
1 srov. Jan 4, 14
2 tamtéž
3 srov. tamtéž. 15
4 srov. Pís 1, 6 (Vulg.)
5 srov. tamtéž 2, 5
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Lukáše
Učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše při lámání chleba. Když o tom mluvili,
stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“
Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušení a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti?
Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti,
jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě němohli věřit a jen se
divili. Proto se jich zeptal: „Máte něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.
Dále jim řekl: „To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co
je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech.“ Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno:
Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma,
byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky. Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud
nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.“
Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed
proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie