Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 31 |
14. srpen 2011, Neděle
4. týden žaltáře
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Do nebe vchází Maria
tak jako slunce zářící,
jako jitřenka třpytivá
podobná krásou měsíci.
Královna světa spanilá
dnes na trůn slávy vstoupila,
blíž Synu, jehož Matkou jest
a jenž je dřív než světlo hvězd.
Vzata nad šiky andělské,
nad všechny tvory nebeské,
jediná cenou zásluh svých
předčí sbor svatých veškerých.
Toho, jejž v lůně nosila
a do jesliček vložila,
vidí ve slávě Otcově,
že nad vším světem panuje.
Ty, Panno panen vznešená,
oroduj za nás u Syna,
vždyť skrze tebe přišel k nám,
by mohl nám dát sebe sám.
Buď chvála Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem,
že poctili tě větší ctí,
než všechny jiné bytosti. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Královno a Panno, tys hodna věčné slávy, vstup proto do skvělého paláce věčného Krále.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Královno a Panno, tys hodna věčné slávy, vstup proto do skvělého paláce věčného Krále.
Ant. 2 Vyvolil ji Bůh a dal jí přednost přede všemi, uvedl ji do svého stánku.
Dají mu jméno Emanuel, to znamená „Bůh s námi“. (Mt 1, 23)
2 Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
projevil se nám největší pomocí v tísni.
3 Proto nemáme strach, ať země se třese, *
ať se kácejí hory do hlubin moře.
4 Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem. –
5 Řeka rameny Boží město blaží, *
chrání svatý příbytek Nejvyššího.
6 Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
7 Běsnily národy, otřásaly se říše; *
zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země. –
8 Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
9 Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
10 Válkám on činí přítrž až k hranicím země, *
luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
11 „Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“ –
12 Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvolil ji Bůh a dal jí přednost přede všemi, uvedl ji do svého stánku.
Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
Jeruzalém, pocházející shora, je svobodný – a je to naše matka. (Gal 4, 26)
1 Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
2 siónské brány nad všechna jákobská sídla. –
3 Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
4 „Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
5 Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný. –
8 Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni jsou v něm narozeni.“
7 Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
V.
Blahoslavená jsi, Panno Maria, tys uvěřila Pánu.
O.
Splnilo se na tobě, co ti bylo řečeno.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům
1.16Nepřestávám za vás děkovat, když na vás vzpomínám ve svých modlitbách,
17aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci
chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné
poznání. 18On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch,
které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví 19a jak
se ukazuje na nás, na věřících, jeho nesmírně velká moc působením jeho
všemohoucnosti. Ta se už projevila, 20když Krista vzkřísil z mrtvých a
posadil ho po své pravici v nebi: 21vysoko nad všechna knížata, mocnosti,
síly, panstva – a jak jen se ještě jmenují všechny hodnosti, a to nejen v
tomto věku, ale i v budoucím. 22Ano, všechno podřídil pod jeho nohy. A
jeho dal jako svrchovanou hlavu Církvi: 23ona je jeho tělem, plností toho,
který naprosto všechno ovládá.
2.1Byli jste mrtví pro své poklesky a hříchy, 2v nichž jste kdysi žili podle
světského smýšlení, pod vlivem ducha, který vládne a svou moc vykonává v
ovzduší, a teď působí v lidech, kteří se Bohu vzpírají. 3K nim jsme
kdysi náleželi i my všichni, protože jsme žili tak, jak si to žádalo
tělo. Dělali jsme, co se tělu zachtělo a co mu napadlo. A tak jsme už
svou přirozeností propadli Božímu hněvu jako ostatní.
4Ale nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, 5a když jsme
byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem.
Milostí jste spaseni! 6Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním
i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám,
protože jsme s ním spojeni. 7Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné
bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše.
8Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar
Boží! 9Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit.
10Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem
připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z apoštolské konstituce papeže Pia XII.
V homiliích a kázáních, konaných pro lid ve svátek Nanebevzetí
Bohorodičky, pojednávali svatí Otcové a velicí učitelé o tomto tajemství
jako o něčem, co bylo mezi křesťany už známé a uznávané. Obšírněji to
vysvětlovali, hlouběji zdůvodňovali smysl a obsah toho tajemství a
zejména stavěli do jasnějšího světla, co se o tomto svátku připomíná:
nejen že mrtvé tělo blahoslavené Panny Marie nepodlehlo žádnému porušení,
ale také že dosáhla vítězství nad smrtí a oslavení v nebi, tak jako Ježíš
Kristus, její jediný Syn.
Svatý Jan Damašský, nad všechny vynikající hlasatel této v tradici
obsažené pravdy, srovnává tělesné nanebevzetí vznešené Matky Boží s
ostatními jejími dary a výsadami a říká velmi výmluvně: „Slušelo se, aby
tělo té, která při porodu zůstala neporušenou pannou, zůstalo také po
smrti beze všeho porušení. Slušelo se, aby ta, která nosila Stvořitele
jako své dítě ve svém lůně, prodlévala v Božím stánku v nebi. Slušelo se,
aby ta, s níž se Otec zasnoubil, bydlela v nebeských komnatách. Slušelo
se, aby ta, která hleděla na svého Syna visícího na kříži a zakusila v
svém srdci meč bolesti, jehož byla ušetřena při porodu, mohla hledět na
svého Syna, jak sedí ve slávě po pravici Otce. Slušelo se, aby Matka Boží
měla to, co má Syn, a aby byla od všech tvorů uctívána jako Boží Matka a
služebnice.“1
Podle mínění svatého Germána Konstantinopolského bylo to, že tělo
panenské Bohorodičky Marie zůstalo neporušené a že bylo vyzdviženo do
nebe, nejen v souladu s jejím božským mateřstvím, ale také odpovídalo
zvláštní svatosti jejího panenského těla: „Objevuješ se ve své kráse, jak
je to psáno, a tvé panenské tělo je celé svaté a čisté, je celé Božím
příbytkem. Proto se už nikdy nemůže rozpadnout v prach. Protože je to
tělo lidské, je proměněné, aby mohlo žít nebeským neporušitelným životem.
Ale je to totéž tělo, živé a oslavené, neporušené, má účast na dokonalém
životě.“2
A jiný prastarý autor zdůrazňuje: „Protože je to slavná Matka Krista,
našeho božského Spasitele, dárce života a nesmrtelnosti, dostává život od
toho, který ji vzkřísil z hrobu a vzal k sobě – způsobem, který zná jenom
on sám – a navěky má s ním stejnou tělesnou neporušitelnost.“3
Všechny tyto výroky a úvahy svatých Otců se opírají jako o poslední
základ o Písmo svaté. To nám staví před oči vznešenou Matku Boží v
nejužším spojení s jejím božským Synem, na jehož údělu má stále účast.
Nejvíce však zasluhuje pozornost, že od druhého století svatí Otcové
představují Pannu Marii jako novou Evu, podřízenou novému Adamovi a
nejtěsněji spojenou s ním v zápase proti pekelnému nepříteli. Tento
zápas, jak je naznačeno v protoevangeliu,4 skončil nejúplnějším
vítězstvím nad hříchem i nad smrtí, jak to vždycky spolu souvisí v
listech apoštola národů.5 Proto jako bylo slavné Kristovo zmrtvýchvstání
podstatnou součástí a poslední trofejí tohoto vítězství, tak měl být
zakončen společný zápas blahoslavené Panny a jejího Syna oslavením jejího
panenského těla, jak říká apoštol: Až toto tělo smrtelné vezme na sebe
nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v Písmu: Vítězně je smrt
navždy zničena.6
A proto vznešená Matka Boží, tajemně už od věčnosti spojená s Ježíšem
Kristem jediným a týmž úradkem předurčení, neposkvrněná při svém početí,
zcela neporušená panna při svém božském mateřství, velkodušná
spolupracovnice božského Vykupitele, vítěze, který úplně přemohl hřích a
jeho následky, dosáhla nakonec jako vrcholné koruny svých výsad toho, že
byla uchráněna od porušení v hrobě, a že byla jako její Syn po vítězství
nad smrtí vyzdvižena s tělem i s duší do svrchované nebeské slávy. Tam se
skvěje jako Královna po pravici svého Syna, nesmrtelného Krále všech věků.
1 srov. Encomium in Dormitionem, Hom. 2, 14
2 srov. In s. Dei genitricis Dormitionem, Serm. 1
3 srov. Pseud-Modestus Jeruzalémský, Enconomium in Dormitionem, n. 14
4 srov. Gn 3, 15
5 Např. ˇyRím 5 a 6 kap.; 1 Kor 15, 21-26.54-57
6 1 Kor 15, 54
RESPONSORIUM
KANTIKA
Ant. Vznešená Boží Matka přemohla smrt a byla vzata s tělem i duší do nebeské slávy, aleluja.
První kantikum
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vznešená Boží Matka přemohla smrt a byla vzata s tělem i duší do nebeské slávy, aleluja.
EVANGELIA
Evangelium jako ve mši z vigilie: Lk 11, 27-28.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, tys vzal neposkvrněnou Pannu Marii, Rodičku svého
Syna, s tělem i duší do nebeské slávy; pomáhej nám, ať celým životem
směřujeme k nebi, aby se i na nás dovršilo dílo vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie