Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. březen 2010
Doba postní, 3. týden
3. týden žaltáře

VIGILIE

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

I

¹ Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!
² Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!
³ Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

⁴ Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.
⁵ Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.
⁶ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

⁷ Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.
⁸ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
⁹ Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

¹⁰ Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,
¹¹ že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.
¹² I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.
¹³ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

¹⁴ Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.
¹⁵ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;
¹⁶ za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

II

¹⁷ Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.
¹⁸ Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.
¹⁹ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁰ Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.
²¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
²² Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

²³ V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;
²⁴ přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
²⁵ Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
²⁶ Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.
²⁷ Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.
²⁸ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁹ Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.
³⁰ Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.
³¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
³² Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

III

³³ On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,
³⁴ úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.
³⁵ Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

³⁶ tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.
³⁷ Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.
³⁸ Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

³⁹ Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,
⁴⁰ že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,
⁴¹ chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.
⁴² S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.
⁴³ Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O. Aby se ukázaly jeho skutky.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ¹⁶Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.

     ¹⁷První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. ¹⁸Mojžíš postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory vztyčil sloupy. ¹⁹V příbytku rozprostřel stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. ²⁰Vzal svědectví – desky Zákona – a vložil je do archy, tyče prostrčil k arše a nahoru na archu dal slitovnici. ²¹Když přinesl archu do příbytku, zavěsil vnitřní oponu a tak zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ²²Do stánku schůzky dal na severní stranu stůl, vně před oponu. ²³Na něm narovnal vrstvu chleba před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ²⁴I svícen postavil do stánku schůzky proti stolu na jižní stranu příbytku. ²⁵Nasadil lampy před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
     ²⁶Také zlatý oltář umístil do stánku schůzky před oponu. ²⁷Zapálil na něm kadidlo z vonných látek, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ²⁸Ke vchodu do příbytku zavěsil vnější oponu. ²⁹V nádvoří příbytku, to je stánku schůzky, postavil oltář pro celopaly a obětoval na něm celopaly i nekrvavé oběti, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ³⁰Mezi stánek schůzky a oltář umístil nádrž a nalil tam vodu k umývání. ³¹Mojžíš, Árón a jeho synové si tam myli ruce i nohy, myli se, ³²když přicházeli do stánku schůzky a když přistupovali k oltáři, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ³³Zřídil i nádvoří kolem příbytku a oltáře. Zavěsil oponu ke vchodu do nádvoří. Tak dokončil Mojžíš celé dílo.
     ³⁴Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. ³⁵Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
     ³⁶Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování. ³⁷Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. ³⁸Hospodinův oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu putování.

RESPONSORIUM

O. Všichni naši praotcové byli pod oblakem, všichni prošli mořem. * Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.
V. Hospodinova velebnost naplnila příbytek, neboť všechno zahalil oblak. * Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského

     Blahoslavení milosrdní, praví Písmo, neboť oni dojdou milosrdenství.¹ Mezi blahoslavenstvími nepatří milosrdenství v žádném případě mezi poslední. Neboť šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných.² A jinde: Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.³ A na jiném místě: Spravedlivý se vždycky slituje a potřebným půjčí.⁴ Chopme se tedy rychle toho požehnání, ať je vidět, že jsme pochopili, a buďme k druhým dobří!
     Ani noc ať nepřerušuje konání tvého milosrdenství. Neříkej: Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám.⁵ Nechť nic nevstupuje mezi předsevzetí a dobrý skutek. Konání dobra je to jediné, co nesnese odkladu.
     Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům.⁶ A dělej to rád a s ochotou. Bylo přece řečeno: Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.⁷ Milost dobrého skutku se ti zdvojnásobí, vykonáš-li jej ochotně a rychle. Kdežto nabízí-li někdo něco nerad nebo z donucení, není to milé ani pěkné.
     A tak se musíme radovat, kdykoli prokazujeme dobrodiní. Bylo řečeno: Přestaneš-li utlačovat, ukazovat prstem,⁸ to znamená lakotně a malicherně zkoumat nebo otálet a reptat, co se stane? Něco velikého a obdivuhodného! Jaká a jak veliká odměna tě za to čeká! Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva se brzy zacelí.⁹ A kdo by netoužil po světle a po uzdravení?
     Myslíte-li proto, Kristovi služebníci, bratři a spoludědici, že mě máte v něčem poslechnout, pak tedy navštěvujme Krista, pokud je čas, pečujme o Krista, živme Krista, Krista si získávejme a Kristu prokazujme úctu.¹⁰ Avšak nejen při stole jako někteří,¹¹ nejen balzámy, jako Maria,¹² ne jenom hrobem, jako Josef z Arimatie,¹³ ani věcmi potřebnými k pohřbu, jako Nikodém se svou polovičatou láskou ke Kristu,¹⁴ ani zlatem, kadidlem a myrhou, jako to učinili mágové před všemi těmi, o nichž byla řeč.¹⁵ Pán veškerenstva chce přece milosrdenství, nikoli oběť,¹⁶ a milosrdenství je mu nad desetitisíce obětovaných tučných beránků.¹⁷ Prokazujme mu tedy milosrdenství – v těch, kdo jsou chudí a v přítomné chvíli se ocitli v ponížení, aby nás, až jednou odtud odejdeme, přijali do věčných příbytků, právě skrze Krista, našeho Pána. Jemu buď sláva navěky. Amen.
     ¹ Mt 5, 7
     ² Žl 40 (41), 1
     ³ Žl 111 (112), 5
     ⁴ Žl 36 (37), 26
     ⁵ Př 3, 28
     ⁶ Iz 58, 7 (Vulg.)
     ⁷ Řím 12, 8
     ⁸ Iz 58, 9
     ⁹ Iz 58, 7
     ¹⁰ srov. Mt 25, 35-45
     ¹¹ srov. Mk 2, 15
     ¹² srov. Jan 12, 13
     ¹³ srov. Jan 19, 38
     ¹⁴ srov. Jan 3, 1-12; 19, 39
     ¹⁵ srov. Mt 2, 11
     ¹⁶ srov. Oz 6, 6; Mt 9, 13
     ¹⁷ srov. Dan 3, 40

RESPONSORIUM

O. Měl jsem hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem na cestě a ujali jste se mě. * Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.
V. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. * Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.

KANTIKA

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

První kantikum

Nářek lidu v době hladu a války

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
    ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
    ranou přebolestnou. –

Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
    vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
    do neznámé země. –

Což jsi nadobro zavrhl Judu *
    a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
    že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
    zhojení ran, a hle, zděšení! –

Pane, poznáváme svoje nepravosti †
    i bezbožnost našich otců, *
    že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
    nenech zhanobit trůn své slávy, *
    rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Druhé kantikum

Ez 36, 24-28

Bůh obnoví svůj lid

Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †
    a shromáždím ze všech zemí, *
    a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
    a očistíte se od všech vašich nečistot, *
    a ode všech vašich model vás očistím. –

Dám vám nové srdce *
    a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
    a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
    a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
    a dbali na má ustanovení a konali je. –

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
    a budete můj lid *
    a já budu váš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Třetí kantikum

Pláč 5, 1-7.15-17.19-21

Modlitba utiskovaného

Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)

Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
    podívej se a viz naši potupu! –

Naše dědictví připadlo cizincům, *
    naše domy neznámým lidem. –

Jsme sirotci, bez otce; *
    naše matky jsou jako vdovy. –

Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
    za své dříví musíme platit. –

Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
    už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –

Podáváme ruku Egyptu, *
    Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –

Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
    a my neseme jejich provinění. –

Ze srdce nám vymizela radost, *
    náš tanec se změnil v zármutek. –

Věnec nám spadl z hlavy. *
    Běda nám, neboť jsme zhřešili!

A proč naše srdce stůně *
    a proč se nám zatemňují oči? –

Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
    tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –

Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
    opustit nás až do konce života? –

Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
    Obnov naše dny, jako kdysi.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.

EVANGELIA

Slova svatého evangelia podle Marka  

9, 30-48

Syn člověka bude zabit, ale třetího dne vstane

     Ježíš a jeho učedníci procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
     Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší.
     Ježíš se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
     Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
     Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
     Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně.
     Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.
     Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty nám dáváš už v této postní době účast na Kristově smrti a vzkříšení; pomáhej nám, ať se dobře připravíme na slavení velikonoc, abychom plně prožívali radost z našeho vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie