Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 |
20. červen 2016, Pondělí
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 12. týden
Pro OP: Bl. Markéty Ebnerové, panny, mnišky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ty dárce světla přejasný,
k nám spolu s jasným úsvitem,
když rozpadly se noční tmy,
přivádíš zpátky nový den.
Jitřenka světla třpytivá,
ne ta, jež jako jedna z hvězd
se vzácným svitem zaskvívá,
o příchodu dne nesouc zvěst.
Ty jasnější však nad slunce
jsi samo světlo a den sám,
jenž proniká nám do srdce
až k nejskrytějším hlubinám.
Ať cudná mysl odolá
žádostem těla vzpurného,
ať duch v nevině uchová
svatý chrám těla čistého.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)
I
1 Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
2 Přesto mé nohy málem klopýtly, *
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
3 neboť jsem vychloubačům záviděl, *
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –
4 Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
a jejich tělo zdravé je a tučné.
5 Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
a nesouží se jako druzí lidé. –
6 Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
7 Z tučnosti prýští jejich nepravost *
a zlými úmysly jim srdce kypí.
8 Pošklebují se, mluví darebně, *
z povýšenosti ubližují slovem. –
9 Ústy si troufají až na nebe *
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
10 A proto se k nim obrací můj lid *
a loká jejich slova jako vodu.
11 Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
12 Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
jsou stále mocnější a žijí šťastně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
13 Marně jsem tedy bezúhonně žil *
a omýval si ruce v nevinnosti?
14 Abych byl jenom týrán den co den *
a každé ráno dostával jen bití? –
15 Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
16 Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
a připadalo mi to velmi těžké,
17 až pronikl jsem v Boží tajemství *
a prohlédl jsem konce těchto lidí. –
18 Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
a popravdě je vrháš do záhuby.
19 Jak najednou se propadají v nic, *
jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
20 jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
ten obraz člověk zapudí, jen vstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
21 Když se mé srdce rozhořčovalo *
a bolest mi až k ledví pronikala,
22 byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
23 Já však chci trvale být u tebe, *
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
24 Ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –
25 Koho mám kromě tebe na nebi? *
A na zemi nic nežádám než tebe.
26 Ať tělo mé i srdce pominou – *
Pán je má skála a můj úděl navždy!
27 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
28 Mým blahem je být v Boží blízkosti †
já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
a budu hlásat všechny jeho skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.
V.
Jak mi tvé příkazy na patře sládnou.
R.
Víc nežli med mi chutnají v ústech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
1Filišťané shromáždili své šiky k bitvě. Shromáždili se do Soka, jež patří Judovi, a utábořili se
mezi Sokem a Azekou v Efes-dommímu. 2Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v Terebintové
dolině a seřadili se k bitvě proti Filišťanům. 3Na hoře z jedné strany stáli Filišťané, na hoře
z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí.
4I vycházíval u filišťanských šiků zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď.
5Na hlavě měl bronzovou přílbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů
bronzu. 6Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp.
7Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš.
8Goliáš stával a volal na izraelské řady. Říkal jim: „Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem
já Filišťan a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí. 9Když mě v boji přemůže
a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi
otroky a budete nám sloužit.“ 10A Filišťan dodával: „Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi
někoho a budeme spolu bojovat.“
32Když byl David přiveden k Saulovi, pravil: „Ať neklesá na mysli můj pán kvůli Goliášovi.
Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filišťanu.“
38Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přílbu a oblékl ho do pancíře.
39Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy
Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe. 40Vzal si do ruky hůl,
z potoka vybral pět těch nejhladších oblázků a vložil je do pastýřské mošny, která mu sloužila
za torbu pro válečné potřeby, a potom s prakem v ruce postupoval proti Filišťanovi.
41Také Filišťan se hnul kupředu a blížil se k Davidovi se zbrojnošem, který před ním nesl štít.
42Když Filišťan vzhlédl a spatřil Davida, pohrdl jím, že byl chlapec – byl plavovlasý, hezký na pohled.
43Filišťan řekl Davidovi: „Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?“
44Filišťan pak Davidovi zlořečil při
svých bozích a dodal: „Pojď tedy ke mně! Dám tvé tělo nebeským ptákům a polní zvěři!“ 45David Filišťanovi
odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem a s kopím a s oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina
zástupů, Boha izraelských šiků, které jsi potupil. 46Dnes tě dal Hospodin do mé moci, zabiji tě, useknu
ti hlavu a ještě dnes dám tvou mrtvolu i mrtvoly filišťanského tábora nebeským ptákům a divoké zvěři.
A tak se celá země doví, že Bůh je v Izraeli. 47A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nedává
zvítězit mečem a kopím, neboť Hospodin je pánem boje; proto vás dal do naší moci.“
48Když se Filišťan hnul a blížil k Davidovi, také David si pospíšil a běžel k boji proti Filišťanovi.
49David sáhl rukou do mošny, vyndal z ní jeden oblázek, vymrštil ho a zasáhl Filišťana do čela. Kámen
mu uvázl v čele a on padl tváří na zem. 50David tedy zvítězil nad Filišťanem prakem a kamenem: udeřil
Filišťana a zabil ho bez meče. 51David přiběhl, postavil se nad Filišťana, chopil se jeho meče, vytáhl
ho z pochvy, usekl mu jím hlavu a tak ho dobil.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O křesťanské dokonalosti“ od svatého biskupa Řehoře z Nyssy
Pavel nejpřesněji ze všech pochopil, kdo je to Kristus, i jaký má být ten, kdo nosí jeho jméno,
a vyložil to tím, jak sám jednal. Napodobil ho totiž tak věrně, že se až ukázalo, že v sobě svého
Pána přímo ztvárnil. Tímto nejsvědomitějším napodobením proměnil podobu své duše přímo ve svůj
vzor, takže se zdálo, že to již není Pavel, kdo žije a mluví, ale že to v něm žije sám Kristus.
Tak to také tento skvělý muž sám říká, jsa si dobře vědom svého bohatství: Vždyť si žádáte
důkaz toho, že mými ústy mluví Kristus,1 nebo: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.2
Pavel nám dal jasně najevo, co znamená nosit Kristovo jméno. Vždyť říká, že Kristus je Boží moc
a Boží moudrost;3 nazývá ho však také pokojem,4 nepřístupným světlem, v němž přebývá Bůh,5 posvěcením
a vykoupením6 i vynikajícím veleknězem7 a velikonočním beránkem,8 smírnou obětí za duše,9 odleskem
Boží slávy a výraznou podobou jeho podstaty,10 stvořitelem světa,11 duchovním pokrmem a nápojem, skálou
a vodou,12 základem víry,13 nárožním kvádrem,14 obrazem neviditelného Boha,15 velikým Bohem,16 hlavou těla
Církve,17 dříve zrozeným než celé tvorstvo,18 prvním z těch, kteří zesnuli,19 prvorozeným mezi vzkříšenými
z mrtvých,20 prvním z mnoha bratří,21 prostředníkem mezi Bohem a lidmi,22 jednorozeným Synem, korunovaným
slávou a ctí,23 Pánem slávy,24 majícím ve všem prvenství,25 dále králem spravedlnosti, králem pokoje,26
králem veškerenstva, majícím královskou moc neznající žádných hranic.27
A nazývá ho ještě mnoha jinými takovými jmény, jež snad ani nelze pro množství vypočítat. Když si
je všechna složíme jedno k druhému, nad každým z nich se zvlášť zamyslíme a uvědomíme si, co
znamenají, pak získáme jakousi představu o vznešenosti Kristova jména a z jeho nevýslovné velikosti
se nám přitom ukáže tolik, kolik jen je naše duše schopna pojmout.
Když tedy z dobroty našeho Pána s ním sdílíme to největší a nejbožštější jméno, první mezi všemi
jmény, takže jsme ozdobeni jménem Kristovým a nazýváme se křesťané, je třeba, aby všechna označení,
která toto jméno vysvětlují, se promítala také na nás, abychom jméno křesťanů nenosili neprávem,
ale prokazovali je svým životem.
1 2 Kor 13, 3
2 Gal 2, 20
3 1 Kor 1, 24
4 srov. Ef 2, 14
5 srov. 1 Tim 6, 16
6 srov. 1 Kor 1, 30
7 srov. žid 4, 14
8 srov. 1 Kor 5, 7
9 srov. 1 Jan 2, 2
10 srov. Žid 1, 3
11 srov. Zid 1, 2
12 srov. 1 Kor 10, 3.4
13 srov. 1 Kor 3, 11
14 srov. Sk 4, 11
15 srov. Kol 1, 15
16 srov. Tit 2, 13
17 srov. Kol 1, 18
18 srov. Kol 1, 15
19 srov. 1 Kor 15, 20
20 srov. Kol 1, 18
21 srov. Řím 8, 29
22 srov. 1 Tim 2, 5
23 srov. Žid 2, 7.9
24 srov. 1 Kor 2, 8
25 srov. 1 Kor 2, 8
26 srov. Žid 7, 2
27 srov 1 Tim 6, 15
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Syť nás od rána svým slitováním.
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Syť nás od rána svým slitováním.
Ant. 2 Chvalte Pána všechny končiny země!
10 Zapějte Pánu novou píseň, *
chvalte ho všechny končiny země!
Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
ostrovy i ti, kdo je obývají. –
11 Ať jásá poušť a osady na ní, *
stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
nechť plesají na vrcholcích hor.
12 Ať vzdávají chválu Pánu, *
jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –
13 Pán vychází jako hrdina, *
jak válečník po boji touží,
začíná bojový pokřik, *
svým nepřátelům ukáže sílu. –
14 Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
vztekat se a soptit.
15 V poušť změním hory a kopce, *
veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
Řeky proměním v suchou zemi, *
a její bažiny vysuším.
16 Po cestách neznámých povedu slepce, *
dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
tmu ve světlo před nimi změním, *
a co je křivé, srovnám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Chvalte Pána všechny končiny země!
Ant. 3 Jméno Páně velebte, bdící v domě Pánově.
Vy jste rod vyvolený… abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. (1 Petr 2, 9)
1 Jméno Páně velebte, *
chvalte služebníci Páně,
2 bdící v domě Pánově *
na nádvořích svého Boha. –
3 Chvalte Pána, předobrý je Pán, *
opěvujte jeho drahé jméno!
4 Neboť Pán si zvolil Jákoba, *
Izraele za vlastnictví svoje. –
5 Já přece dobře vím, že Pán je velký *
a že náš Bůh je nade všechny bohy.
6 Cokoli Pánu zlíbí se, to činí *
na nebi, na zemi i v hloubkách moří.
7 On mračna přivádí až z konců země, †
on svými blesky přivolává deště, *
on ze svých komor bouři s větrem pouští. –
8 Prvorozence egyptské on pobil, *
od lidí tamějších až po dobytek.
9 Znamení seslal, Egypte, a divy *
na faraona se vším jeho dvorem.
10 On potřel mnohé národy svou mocí, *
zahubil mnohé silné panovníky:
11 Sehona, jenž byl králem Amoritů,†
jakož i Oga, krále bašanského *
a všechny krále v kananejské zemi.
12 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
dědictví Izraeli, svému lidu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jméno Páně velebte, bdící v domě Pánově.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Zazpívejte mu novou píseň.
R. Zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Jásejte vstříc Pánu, spravedliví, * zbožným sluší vroucí chvalozpěv.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, protože nás navštívil a vysvobodil.
PROSBY
Kristus vyslyší a spasí ty, kdo v něho doufají. Volejme k němu:
PANE, CHVÁLÍME TĚ A DOUFÁME V TEBE.
Pane, ty jsi štědrý a milosrdný,
— děkujeme ti za tvou nesmírnou lásku k nám.
Ty s Otcem neustále ve světě působíš,
— obnovuj všechno silou Svatého Ducha.
Otevři oči nám i našim bratřím,
— abychom dnes viděli tvé podivuhodné skutky.
Ty nás dnes voláš ke své službě,
— učiň, ať jsme našim bratřím služebníky tvé mnohotvárné milosti.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, tys svěřil lidem do rukou celý svět, aby ho dobře užívali a pečovali o jeho rozvoj; provázej
naši dnešní práci svým požehnáním, ať ji konáme ke tvé slávě a k prospěchu našich bližních.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie