Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 |
19. červen 2015, Pátek
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 11. týden
Sv. Jana Nepomuckého Neumanna, biskupa (v českobudějovické diecézi památka), nezávazná památka
Sv. Romualda, opata, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Nebeská slávo odvěká,
naděje blahá člověka,
ty, Synu Otcův jediný,
nejčistší pannou zrozený.
Vzbuzeným podej ruku svou,
ať vstanou s myslí střízlivou,
jež chválou tvou ať vždycky zní
a vzdává ti dík povinný.
Hle, vyšlá jitřenka se skví,
o světle nese poselství.
Rozpadají se noční tmy,
nás jasem nebe prožehni.
Ten jas ať tkví nám ve hrudi
a z ní tmy noci vypudí,
by neustále během dne
nám chránil srdce čistotné.
Ať víra předně žádaná
kořeny v hloubi srdce má,
s ní ať se těší naděje,
tím víc se láska zaskvěje.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I
2 Pojď mě zachránit, Bože, *
voda až k hrdlu mi sahá,
3 bořím se v hlubokém bahně, *
jako by bezedné bylo,
padl jsem do hlubin vodních, *
proud mě strhuje s sebou.
4 Jsem už vysílen křikem, *
hrdlo mám ochraptělé,
oči mi hleděním slábnou, *
jak čekám na svého Boha.
5 Víc, než mám na hlavě vlasů, *
je těch, kdo mají mě v zášti,
silnější nežli mé kosti
jsou, kdo mě stíhají křivě. *
Vrátit mám to, co jsem nevzal! –
6 Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *
prohřešky moje nejsou ti tajny.
7 Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *
kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,
ať kvůli mně se nedočká hanby, *
kdo hledá Boha Izraele! –
8 Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *
pohana ulpěla na mé tváři.
9 Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *
synům mé matky jsem jako cizí. –
10 Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe.
11 Sebe jsem týral mnohými posty, *
ale i to mi jen k potupě bylo. –
12 V pytli jsem chodil za pokání, *
za to jsem jim byl leda pro smích.
13 Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *
opilci zpívají posměšky o mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
14 Já však se modlím k tobě, Pane! *
Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,
jak jenom ty se smilovat umíš, *
jak jenom ty jsi v pomoci věrný!
15 Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *
zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,
16 aby mě proud už nestrhoval, †
aby mě hloubka nepohltila, *
ať propast nade mnou nezavře jícen! –
17 Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *
shlédni ke mně v svém milosrdenství!
18 Neukrývej se před služebníkem, *
vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě! –
19 Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům!
20 Ty přece znáš mé ponížení, *
před tebou stojí mí protivníci. –
21 Zahanbení mi zlomilo srdce, *
potupa má je nezhojitelná;
doufal jsem v soucit, ale marně, *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.
22 Žluč mi kapali do mého jídla, *
v žízni mě octem napájeli.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
30 Já však jsem ubožák v bídě, *
chraň mě svou pomocí, Bože!
31 Chci jménu Božímu zpívat, *
vděčně je chválit a slavit.
32 To bude milejší Pánu, *
nad žertvu rohatých býků. –
33 Těšte se, pokorní, z toho: *
Kdo hledá Boha, ten sílí!
34 Neboť Pán ubohé slyší, *
nezhrdne zajatci svými.
35 Chval ho nebe i země, *
moře a vše, co v něm žije! –
36 Neboť Bůh zachová Sión, †
zbuduje judská města; *
budou v nich žít a sídlit
37 potomci těch, kdo mu slouží; †
kdo jeho jméno ctí s láskou, *
najdou v nich navždy svůj domov.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Hledejte Pána a budete žít.
V.
Pán nás naučí svým cestám.
R.
A budeme chodit po jeho stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Soudců
1Synové Izraele se dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. Proto je Hospodin vydal na
čtyřicet let do rukou Filišťanů.
2V těch dnech žil jeden muž ze Sorea, z kmene Danova, jmenoval se Manoach. Jeho žena byla neplodná
a nerodila. 3Té ženě se zjevil Hospodinův anděl a řekl jí: „Hle, ty jsi neplodná a nerodíš; počneš
však a porodíš syna. 4Ale chraň se pít víno nebo jiný opojný nápoj a jíst něco obřadně nečistého.
5Neboť hle – počneš a porodíš syna. Nůžky se nedotknou jeho hlavy, neboť ten chlapec bude už od mateřského
života zasvěcen Bohu. On začne vysvobozovat Izraele z moci Filišťanů.“
6Žena to přišla říci svému muži: „Přišel ke mně Boží muž, vzhledem se podobal Božímu andělu, byl
velmi úctyhodný. Neptala jsem se ho, odkud je, a ani on mi neřekl své jméno. 7Pravil mi: ‚Hle,
počneš a porodíš syna, ale nesmíš pít víno ani jiný opojný nápoj a nejez nic obřadně nečistého,
neboť ten chlapec bude už od mateřského života zasvěcen Bohu až do dne své smrti.‘“
8Manoach prosil Hospodina: "Prosím, Pane, nechť k nám znovu přijde tebou poslaný Boží anděl
a poučí nás, co máme dělat s chlapcem, který se má narodit.“
9Bůh Manoacha vyslyšel a Boží anděl přišel znovu k té ženě, právě když seděla na poli a její muž
Manoach nebyl s ní. 10Žena rychle běžela povědět o tom svému muži. Řekla mu: „Ukázal se mi ten muž,
který ke mně onehdy přišel.“ 11Manoach šel hned za svou ženou, přišel k tomuto muži a otázal se ho:
„Jsi ty ten muž, který mluvil k této ženě?“ On odpověděl: „Jsem.“ 12Manoach řekl: „Nuže, až se splní tvá slova, na co je nutno
u toho chlapce dbát, a co s ním máme činit?“ 13Hospodinův anděl Manoachovi odpověděl: „Ať se žena
varuje všeho, o čem jsem jí řekl. 14Ať neokusí ničeho, co pochází z vinné révy. Nesmí pít víno ani
opojný nápoj ani jíst něco nečistého. Ať bedlivě dbá na všechno, co jsem jí přikázal.“
15Manoach řekl Hospodinovu andělu: „Dovol, abychom tě zdrželi a připravili ti kůzle.“
16Ale Hospodinův anděl Manoachovi odpověděl: „I kdybys mě zdržel, nejedl bych z tvého pokrmu. Chceš-li však připravit
zápalnou oběť, obětuj ji Hospodinu.“ Manoach totiž nevěděl, že je to anděl Hospodinův. 17Manoach se
ještě Hospodinova anděla zeptal: „Jaké je tvé jméno? Rádi bychom tě poctili, až se splní tvá slova.“
18Ale Hospodinův anděl mu odvětil: „Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.“
19Manoach vzal tedy kůzle a oběť přídavnou a obětoval na té skále Hospodinu; a ten před
Manoachem a jeho ženou učinil podivuhodnou věc: 20Když totiž vystupoval plamen z oltáře k nebi,
vystoupil v plameni z oltáře i Hospodinův anděl. Jak to uviděli Manoach a jeho žena, padli tváří k zemi.
21Potom se už Hospodinův anděl Manoachovi a jeho ženě neukázal. Tehdy Manoach poznal, že to byl anděl
Hospodinův, 22a řekl své ženě: „Určitě zemřeme, neboť jsme viděli Boha.“
23Jeho žena mu však odpověděla: „Kdyby nás chtěl
Hospodin usmrtit, nepřijal by od nás oběť zápalnou ani přídavnou, nebyl by nám toto všechno ukázal, ani by nám teď neoznámil něco takového.“
24Žena pak porodila syna a dala mu jméno Samson. Chlapec rostl a Hospodin mu žehnal 25a duch Hospodinův ho začal povzbuzovat v Danovském táboře mezi Soreou a Eštaolem.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O modlitbě Páně“ od svatého biskupa a mučedníka Cypriána
K prosbě za odpuštění hříchů připojil Pán zákon obsahující jasnou podmínku a zavazující nás ke slibu: Máme
prosit, aby nám byly naše viny odpuštěny podle toho, jak sami odpouštíme těm, kdo se provinili na nás.
Buďme si tedy vědomi, že když prosíme za odpuštění hříchů, nemůžeme ho dosáhnout, pokud i my sami neučiníme
stejně těm, kdo se provinili proti nám. Proto i na jiném místě Pán říká: Jakou mírou měříte, takovou se
naměří vám.1 A ten služebník, kterému jeho pán odpustil celý dluh, a jenž přesto nechtěl svému druhovi
odpustit, je uvržen do vězení. Protože nechtěl odpustit svému druhovi, přišel i o to, co už mu pán odpustil.2
Ještě důrazněji, s plnou vahou své soudcovské moci to vyhlašuje Kristus ve svých přikázáních, když říká:
Kdykoli se postavíte k modlitbě, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i vám odpustil váš nebeský Otec
vaše poklesky. Jestliže však vy neodpustíte, ani váš nebeský Otec vám neodpustí vaše poklesky.3 Pro soudný
den ti nezůstane žádná omluva, neboť budeš souzen podle svého vlastního rozsudku a budeš trpět za to, co jsi udělal.
Bůh totiž přikázal, abychom byli mírumilovní a svorní a žili v jeho domě jednomyslně;4 a když jsme se
podruhé narodili, přeje si, abychom zůstali takoví, jakými nás učinil při našem znovuzrození, to jest,
abychom zůstali v Božím pokoji, protože jsme Boží děti, a když máme jednoho Ducha, abychom také byli
jednoho srdce a jedné mysli.5 Bůh tak nepřijímá ani oběť znesvářeného člověka a přikazuje mu vrátit se
od oltáře a napřed se smířit se svým bratrem, neboť teprve pak může být smírnými modlitbami usmířen i Bůh.6
Bohu je větší obětí pokoj mezi námi, bratrská svornost a lid spojený v jednotě Otce, Syna a Ducha Svatého.
Vždyť ani při obětech, které jako první přinesli Ábel a Kain, nehleděl Bůh na jejich dary, ale na
srdce; a tak se mu zalíbil dar toho, který se mu líbil srdcem.7 Tím, že mírumilovný a spravedlivý
Ábel obětoval svou oběť s čistým srdcem, poučil i ostatní, že když přinášejí dar na oltář, mají
rovněž přicházet v bázni Boží, v upřímnosti srdce, v duchu spravedlnosti, v pokoji a svornosti.
Takový byl Ábel, když přinášel Bohu oběť; po zásluze se pak stal Boží obětí také on sám; jako první
mučedník slavně svou vlastní krví předznamenal umučení Páně, neboť v něm byla Boží spravedlnost
a pokoj. Takoví nakonec přijmou od Pána korunu, takoví budou v den soudu soudit s Pánem.
Zato o tom, kdo se s bratřími nesnáší a žije s nimi v nesváru místo v pokoji, dosvědčuje blažený
apoštol v Písmu svatém, že i kdyby byl pro Boží jméno zabit, neunikne soudu za nesvornost se svými
bratry, protože: Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah,8 a vrah nedojde Božího království
a nemůže žít s Bohem. Nemůže být s Kristem, kdo raději než Krista následoval Jidáše.
1 Mt 7, 2
2 srov. Mt 18, 32-34
3 Mk 11, 25-26
4 Srov. Žl 67 (68), 7 (Vulg.)
5 srov. Sk 4, 32
6 srov. Mt 5, 23 a násl.
7 srov. Gn 4, 3-7
8 1 Jan 3, 15
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Srov. Ef 4, 23-24)
3 Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
4 Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť! –
5 Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále. –
6 To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý. –
7 Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
8 Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš. –
9 Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
10 Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil. –
11 Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
12 Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej. –
13 Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
14 Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností. –
15 Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
16 Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý! –
17 Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
18 V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
19 Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš. –
20 Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
21 Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Proti tobě jsem hřešil, Pane, smiluj se nade mnou.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
17 Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
18 Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
19 Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
20 Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
21 Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, poznáváme své nepravosti, zhřešili jsme proti tobě.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
Pokud se tento žalm použil k invitatoriu, použije se žalm 94 (95).
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)
1 Jásejte Pánu všechny země! †
2 A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho! –
3 Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy. –
4 Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno! –
5 Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je naším Bohem, my jsme lid jeho, stádce jeho pastvy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
V. Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet.
R. Zakusit tvou milost.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Dej mi zrána * zakusit tvou milost.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán navštívil a vykoupil svůj lid.
PROSBY
Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
PANE, ZACHRAŇ TY, KTERÉ JSI VYKOUPIL SVOU KRVÍ.
Veleben buď Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
— a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
— vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
— pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
— uděl sílu a trpělivost.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Všemohoucí Bože, učiň si v nás svůj příbytek a nauč nás žít podle tvé vůle, ať kráčíme ve světle tvých přikázání po cestě, kterou nás vedeš k sobě.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie