Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. červenec 2014
Druhé mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Tmy, mlhy, noci, soumraku,
vše, co svět vrhá do zmatků:
hle, svítá, bledne nebes pláň –
prchněte! Kristus kráčí k nám!

Tmy trhají se nad zemí
slunečním šípem zraněny,
věcem se barva vrací hned,
když slunce na ně upře hled.

Podobně se v nás temný stín
i s duší, vědomou svých vin,
když roztrhnou se mraky v ní,
pod Boží vládou rozjasní.

K tobě se, Kriste, hlásíme,
a z duše čisté, upřímné
na kolenou tě zkroušeni
vzýváme svými písněmi.

Buď našich smyslů stálá stráž,
rozjasni celý život náš.
Co skví se krásou falešnou,
to omyj čistou září svou.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

² S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
³     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!
⁴ Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

⁵ Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.
⁶ Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
⁷ K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

⁸ A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
⁹ Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.
¹⁰ Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

¹¹ Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.
¹² Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.
¹³ Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

¹⁴ Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
¹⁵ Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.
¹⁶ I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

¹⁷ Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
¹⁸ vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.
¹⁹ Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.
²⁰ Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

²¹ Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;
²² za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.
²³ Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.
²⁴ Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.
²⁵ Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

²⁶ K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.
²⁷ Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.
²⁸ Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.
²⁹ Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.
³⁰ S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     Bratři! ^10.1Já sám, Pavel, vás napomínám při Kristově tichosti a mírnosti! Když jsem u vás, jsem prý chudák, ale zdálky mám proti vám plno odvahy. ²Dejte si však, prosím, pozor, abych pak u vás nemusel ukázat tu odvahu, s jakou se myslím mohu postavit proti jistým lidem, kteří se o nás domnívají, že se dáváme vést lidskými zájmy. ³Žijeme ovšem v lidském těle, ale boj vedeme ne pro zájmy lidské. ⁴Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské, ale podivuhodně mocné na zbourání bašt: boříme rozumování ⁵a každou domýšlivost, která se zdvihá proti nauce od Boha zjevené, přivádíme každého člověka správně uvažujícího k tomu, aby poslouchal Krista, ⁶a jsme připraveni potrestat každou neposlušnost, dokud vaše poslušnost nebude dokonalá.
     ⁷Dívejte se na věci, jak skutečně jsou. Jestliže je někdo o sobě přesvědčen, že je Kristův, ať si jen zase uvědomí, že my nejsme o nic méně Kristovi, než je on! ⁸I kdybych trochu více mluvil o své plné moci, kterou Pán dal k vašemu duchovnímu prospěchu, ne k vaší zkáze, nebude mi to k hanbě. ⁹Neříkám to proto, aby se zdálo, jako bych vám naháněl strach jenom listy. ¹⁰Prohlašují totiž: „Listy jsou důrazné a silné, ale když je tady, je to ubožák a jeho řeč nestojí za nic.“ ¹¹Kdo tohle říká, ať si pamatuje: Jak mluvíme v listech, když jsme od vás daleko, tak budeme i jednat, až k vám přijdeme!
     ¹²My se přece ani neodvažujeme, abychom se postavili k jistým lidem, kteří sami sebe doporučují, nebo abychom se s nimi srovnávali! Jsou tak bláhoví, že se sami hodnotí podle sebe a srovnávají se sami se sebou. ¹³My se však nechlubíme bez míry, ale podle míry působení, které nám Bůh jako míru ustanovil: dojít až k vám. ¹⁴Nenatahujeme se příliš daleko. Tak by tomu bylo, kdybychom až k vám nedošli, ale my jsme dospěli s Kristovým evangeliem až k vám. ¹⁵Nechlubíme se neoprávněně plody cizích námah! A máme naději, že když vaše víra vzroste, ještě víc se u vás rozšíří v mezích nám stanovených. ¹⁶Tak budeme moci kázat radostnou zvěst i v krajinách ležících za vámi a nebudeme se muset vychloubat tím, co je už hotovo v cizím působišti.
     ¹⁷Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. ¹⁸Vždyť osvědčený muž není ten, kdo sám sebe doporučuje, ale ten, koho doporučuje Pán.
     ^11.1Kéž byste ode mě snesli trochu nerozumu! Ano, sneste to ode mě! ²Mám vás totiž tak žárlivě rád jako Bůh. Já jsem přece připravil vaše zasnoubení jedinému muži a musím vás představit Kristu jako čistou pannu. ³Bojím se však, aby se vaše smýšlení nepokazilo, takže byste se uchýlili od upřímné a svaté oddanosti vůči Kristu. Vždyť tak i had svedl Evu svou lstivostí. ⁴Přijde k vám někdo a hlásá jiného Ježíše, než jsme hlásali my, přijímáte jiného Ducha, než jste přijali od nás, jiné evangelium, než jste kdysi od nás dostali – a vy to pěkně snesete! ⁵Já myslím, že nejsem v ničem pozadu za těmi nadapoštoly! ⁶I když v řečnění zběhlý nejsem, o poznání to neplatí. To jsme u vás jasně ukázali při každé příležitosti.

RESPONSORIUM

O. Žijeme ovšem v lidském těle, ale boj vedeme ne pro zájmy lidské. * Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské.
V. Vždy se chraňte vírou jako štítem, vezměte přilbu spásy a meč Ducha, to je slovo Boží. * Naše zbraně, kterými bojujeme, nejsou přece jen lidské.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Katechezí“
svatého biskupa Cyrila Jeruzalémského

     Církev se nazývá katolickou, to jest obecnou, protože existuje v celém světě, od jednoho konce země až ke druhému, a protože učí katolicky, to znamená v plnosti a bez nedostatků všemu učení víry, jež mají lidé znát, ať jde o skutečnosti viditelné nebo neviditelné, nebeské nebo pozemské. Nazývá se katolickou i proto, že vede k pravé bohopoctě celý lidský rod, vladaře i poddané, učené i neučené. A konečně proto, že vskutku obecně léčí a uzdravuje každý druh hříchů, jakých se dopouští duše i tělo. Je v ní totiž každý druh schopnosti a ctnosti, bez ohledu na jejich název, ať se projevují v činech nebo slovech nebo v různých duchovních darech.
     Řecký a latinský výraz pro církev, ekklésia, znamená shromáždění a je to to nejvhodnější pojmenování, protože Církev shromažďuje a sjednocuje všechny lidi, jak říká Pán v Levitiku: Shromáždi celé společenství ke vchodu do stánku schůzky.¹ Je třeba poznamenat, že slovo „shromáždi“ je v Písmu užito poprvé právě zde, když Hospodin ustanovuje Áróna do velekněžského úřadu. A v Deuteronomiu říká Bůh Mojžíšovi: Shromáždi mi lid a dám jim slyšet svá slova, aby se mě naučili bát.² Téhož slova ještě používá, když se mluví o deskách Zákona: Na nich byla všechna slova, která s vámi Hospodin mluvil na hoře zprostředku ohně v den shromáždění.³ Jako by přímo řekl: „V den, kdy vás Bůh povolal, jste byli shromážděni.“ Také žalmista říká: Vzdám ti díky před velkou obcí, chvály před četným shromážděním.⁴
     Žalmista už ostatně kdysi zpíval: Ve shromážděních velebte Pána, vy, kteří pocházíte z Izraele!⁵ Když se však Židé spikli proti Spasiteli a přišli o milost, vybudoval Spasitel z pohanských národů druhé shromáždění, naši svatou křesťanskou Církev, tu, o níž prohlásil Petrovi: A na té skále zbuduji svou Církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.⁶
     Takže když bylo odvrženo ono jediné židovské shromáždění Božího lidu, rozmnožila se po celé zemi shromáždění Církve Kristovy, o nichž se v žalmech říká: Zazpívejte Pánu novou píseň, ať zní jeho chvála v obci zbožných.⁷ V souladu s tím také říká prorok Židům: Nemám ve vás zalíbení, praví Hospodin zástupů.⁸ A hned dodává: Od východu slunce až na západ je veliké moje jméno mezi pohany.⁹ O takové svaté a katolické Církvi píše Pavel Timotejovi: Musíš vědět, jak je třeba si počínat v Božím domě, jímž je Církev živého Boha, sloup a opora pravdy.^{10
     1} Lv 8, 3
     ² Dt 4, 10
     ³ Dt 9, 10
     ⁴ Žl 34 (35), 18
     ⁵ srov. Žl 67 (68), 27
     ⁶ Mt 16, 18
     ⁷ Žl 149, 1
     ⁸ Mal 1, 10
     ⁹ Mal 1, 11
     ¹⁰ srov. 1 Tim 3, 15

RESPONSORIUM

O. Vy jste rod vyvolený, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, * abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.
V. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. * Abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

PSALMODIE

Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.

Žalm 35 (36)
Zloba hříšníka a Boží dobrota

Kdo mě následuje, nechodí v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8, 12)

² Zálibu ve zlém bezbožný má v srdci, *
      Boha se bát ho ani nenapadne. –

³ Snadno a rád jen výmluvy si hledá, *
      že nevidí a nezná odpor k hříchu.
⁴ Zradou a zlem čpí slova v jeho ústech, *
      zřekl se moudrosti a dobrých skutků.
⁵ Na lůžku obmýšlí jen nepravosti, *
      ničeho špatného se nezalekne. –

⁶ Pane, až k nebesům tvé slitování, *
      až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
⁷ Tvá spravedlnost jako velehory, †
      tvé rozsudky jak mořské hlubiny, *
      lidem i zvěři dáváš pomoc, Pane. –

⁸ Bože, jak drahocenná je tvá milost, *
      v stínu tvých křídel mají lidé úkryt.
⁹ Sytí se z hojných darů tvého domu, *
      z proudů svých slastí sám je napájíš.
¹⁰ Protože u tebe je pramen žití, *
       jen ve tvém světle můžem světlo vidět. –

¹¹ Svou milost zachovej svým vyznavačům, *
       svou spravedlnost lidem přímých srdcí.
¹² Ať noha pyšného mě nepošlape, *
       ať necloumá mnou ruka hříšníkova!
¹³ Hle, hrůza porazila bezbožníky, *
       jsou svrženi a víckrát nepovstanou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ve tvém světle, Bože, budeme vidět světlo.

Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.

Kantikum
Pán, Stvořitel světa, chrání svůj lid Zpívali novou píseň. (Zj 5, 9)

¹ Začněte na bubny hrát Bohu, *
      pějte Pánu při cimbálech;
   Složte mu novou píseň, *
      velebte a vzývejte jeho jméno!
² Vždyť Bůh je Pán, *
       on potírá války. –

¹³ Zapějme Pánu chvalozpěv, *
       nové hymny zpívejme našemu Bohu.
   Pane a Vládce, tys veliký a slavný, †
       podivuhodný ve své síle, *
       překonat tebe nemůže nikdo. –

¹⁴ Všichni tvoji tvorové mají sloužit tobě, *
       neboť jsi řekl a byli.
    Poslal jsi svého Ducha a byli stvořeni *
       a není, kdo by odpíral tvému hlasu. –

¹⁵ Před tebou kolísají základy hor i vodstva, *
       skály jak vosk se rozplývají před tvou tváří.
    Ti však, kdo před tebou mají bázeň, *
       budou u tebe velicí ve všem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, tys veliký a slavný, podivuhodný ve své síle.

Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.

Žalm 46 (47)
Pán je králem nade všemi národy

Sedí po pravici Otce a jeho království bude bez konce.

² Tleskejte do dlaní, národy všechny, *
      vzývejte Boha jásavým hlasem,
³ neboť je hrozný Pán svrchovaný, *
      je velekrálem nad celou zemí. –

⁴ On nám národy podrobuje, *
      on nám pohany pod nohy klade.
⁵ On pro nás vybral dědičnou zemi, *
      pýchu Jákoba, jehož má v lásce.
⁶ Bůh se vznáší v jásotu slávy, *
      Pán stoupá vzhůru v hlaholu rohů. –

⁷ Zpívejte Bohu, zpívejte písně, *
      zpívejte chvalozpěv našemu Králi!
⁸ Bůh totiž kraluje nad celým světem, *
      zazpívejte mu překrásnou píseň! –

⁹ Bůh je nad všemi národy králem, *
      Bůh sedí na svém přesvatém trůně.
¹⁰ Knížata národů svorně se druží *
       k národu Boha Abrahámova.
    Boží jsou všechny štíty světa, *
       on je nade vše svrchovaný.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzývejte Boha jásavým hlasem.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Měj se na pozoru ve všem, co děláš, a chovej se vždy moudře. Co nemáš rád, nikomu nedělej! Rozděl se o svůj chléb s hladovým a o svůj oděv s nahým; z toho, čeho máš nadbytek, prokazuj milosrdenství! Veleb Boha v každé době a žádej od něho, aby řídil tvé cesty a všechny tvé stezky, aby se tvé úmysly zdařily.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.
V. Na cestě své mě životem obdař.
R. K svým přikázáním.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nakloň mé srdce, Bože, * k svým přikázáním.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Slituj se nad námi, Pane, a rozpomeň se na svou svatou smlouvu.

PROSBY

Děkujme Kristu a stále ho chvalme, neboť on chce nazvat svými bratry ty, které posvěcuje. Prosme ho tedy:
     PANE, POSVĚCUJ SVÉ BRATRY.

Radujeme se z tvého vzkříšení a zasvěcujeme ti počátek tohoto dne,
— dej, ať ti celý den děláme radost svou službou.
K naší spáse a radosti nám dáváš nový den jako znamení své lásky,
— obnovuj nás každý den ke své slávě.
Veď nás, abychom poznávali, že jsi přítomen v našich bratřích,
— a nalézali tě zvláště v zarmoucených a chudých.
Dej, ať žijeme v míru se všemi
— a nikomu neodplácíme zlým za zlé.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Vyslyš nás, Bože, náš Spasiteli, a veď nás, abychom jako děti světla žili podle pravdy a vydávali ti před lidmi svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie