Ne | Po | Út | St | Čt | Pá | So |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
14. červenec 2014, Pondělí
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 15. týden
Bl. Hroznaty, mučedníka, nezávazná památka
Bl. Hroznaty, mučedníka (v plzeňské diecézi svátek hlavního patrona), svátek
Sv. Kamila de Lellis, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
starší verze breviáře
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V. Bože, shlédni a pomoz.
R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Otcovy slávy výblesku,
ze světla světlo proudící,
zář světla jsi, zdroj paprsků
a den dny osvěcující.
Ty slunce světla pravého,
přijď s tváří jasem planoucí
a oheň Ducha Svatého
nám zvlažnělým vlej do srdcí.
Teď prosme Otce v písních svých,
Otce přemocné milosti,
jej, Otce slávy v nebesích:
Zbav nás vší nepočestnosti.
Jen k pracím pořádným nás měj,
ztup zuby závistivému,
všem správným činům požehnej,
neštěstí obrať k dobrému.
Ovládej mysl a veď ji,
ať čistotou se tělo skví,
ať víra plane mocněji
netknuta jedem bludařství.
Náš pokrm ať je Boží Syn
a víra buď nám nápojem,
vínem Ducha vždy střízlivým
se občerstvujme v srdci svém.
Kéž dnešek šťastně proběhne:
Ať stud se jitrem zardívá,
ať víra žhne jak poledne
a soumrak v mysl nesplývá.
Jitřenka k nám jde s úsvitem:
S ní přijdi v jasu záplavě
k nám, Synu, celý v Otci svém,
a Otče, celý ve Slově. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Královské
16Achab šel Eliášovi naproti. 17Když uviděl Eliáše, řekl mu:
„Jsi to ty, jenž uvádíš Izraele do zkázy?“ 18Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům
tvého otce, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za bály. 19Ale nyní zařiď, ať se ke mně shromáždí
na horu Karmel celý Izrael a čtyři sta padesát Bálových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezabelou.“
20Král Achab obeslal všechny syny Izraele a shromáždil proroky na hoře Karmelu.
21Eliáš přistoupil ke všemu lidu a pravil: „Jak dlouho budete kulhat na dvě strany: Jestliže Hospodin je
Bůh, jděte za ním, jestliže Bál, jděte za Bálem!“ 22Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš řekl lidu: „Já sám jsem zbyl
jako Hospodinův prorok, ale proroků Bálových je čtyři sta padesát mužů. 23Nuže, ať nám dají dva býčky. Ať si
vyberou jednoho býčka, rozčtvrtí ho a položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají, a já to udělám s druhým býčkem, položím ho na dříví,
ale oheň nerozdělám. 24Budete vzývat jméno svého boha a já budu vzývat jméno Hospodina. Bůh, který odpoví
ohněm, to je pravý Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč!“
25Eliáš pak řekl Bálovým prorokům: „Vyberte si jednoho býčka a připravte ho napřed, neboť vás je mnoho, vzývejte
jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte!“ 26Vzali tedy býčka, připravili ho a vzývali Bálovo jméno od rána do
poledne a křičeli: „Bále, vyslyš nás!“ Nebylo hlasu, nebylo odpovědi. Skákali kolem oltáře, který zbudovali.
27Když bylo poledne, Eliáš se jim posmíval: „Volejte hlasitěji, vždyť je to pravý bůh: buď je zaměstnán, buď odešel
na stranu, nebo je na cestě, možná že spí a musí se probudit.“ 28Křičeli tedy hlasitě a podle svého obyčeje se bodali
meči a oštěpy, až z nich tekla krev.
29Když přešlo poledne, dostali se do běsnivého vytržení až do doby, kdy bývá přinášena oběť – nebylo hlasu,
nebylo odpovědi, nebylo vyslyšení. 30Eliáš pak řekl všemu lidu: „Přistupte ke mně!“ A všechen lid k němu přistoupil.
Eliáš obnovil Hospodinův oltář, který byl zbořen. 31Vzal dvanáct kamenů podle počtu synů Jakuba, k němuž se
ozvalo Hospodinovo slovo: Izrael je tvé jméno. 32Pak z kamenů zbudoval oltář v Hospodinově jménu a kolem oltáře
vyhloubil příkop tak veliký, že ho bylo možné osít dvěma mírami obilí. 33Narovnal dříví, rozčtvrtil býčka
a položil ho na dříví 34a pravil: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte na oběť i na dříví.“ Pak řekl:
„Udělejte to podruhé!“ – a oni to opakovali. Znovu řekl: „Ještě potřetí!“ – a oni to učinili potřetí.
35Voda stékala kolem oltáře, takže se i příkop naplnil vodou.
36V čas, kdy se přináší oběť, prorok Eliáš přistoupil a pravil: „Hospodine, Bože Abrahámův, Izákův a Izraelův,
ať se dnes ukáže, že ty jsi Bůh v Izraeli, že já jsem tvůj služebník, že jsem všechno toto učinil na tvé slovo.
37Vyslyš mě Hospodine, vyslyš mě, ať tento lid pozná, že ty – Hospodin – jsi pravý Bůh, ty obrátíš jejich srdce!“
38Hospodinův oheň spadl z nebe a sežehl celopal, dříví, kameny i zem a vysušil vodu, která byla v příkopě.
39Všechen lid to viděl, padl na svou tvář a volal: „Hospodin je pravý Bůh, Hospodin je pravý Bůh!“
40Eliáš jim poručil: „Pochytejte Bálovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je
Eliáš dolů k potoku Kišonu a tam je pobil.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O svátostných tajemstvích“
od svatého biskupa Ambrože
Co jsi viděl v křestní kapli? Přirozeně vodu, ale nejen ji: viděl jsi tam přisluhující jáhny, biskupa,
který kladl otázky a uděloval svátost. Ze všeho nejdříve tě apoštol poučil, že nám nemají ležet na srdci
věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.1
I jinde máš napsáno, že co je u Boha neviditelné – jeho věčná moc a jeho božské bytí – to je možné už
od začátku světa poznat světlem rozumu z toho, co stvořil.2 Proto i sám Pán praví: Nevěříte-li mně,
věřte aspoň mým skutkům.3 Věř tedy, že je tam přítomen Bůh. Nebo bys věřil, že tam působí, a v jeho
přítomnost bys nevěřil? Odkud by se vzalo jeho působení, kdyby nepředcházela jeho přítomnost?
A uvaž, jak staré je toto tajemství, vždyť bylo naznačeno už při samém vzniku světa. Na samém začátku,
když Bůh učinil nebe a zemi, jak čteme v Písmu, Duch se vznášel nad vodami.4 Že by ten, který se
vznášel, nebyl činný? Věz, že při utváření světa působil, prorok ti přece říká: Slovem Páně stvořeno
je nebe, zástup nebes dechem jeho úst.5 Obojí je tedy podepřeno prorockým svědectvím; i to, že se
vznášel, i to, že byl činný. Že se vznášel, říká Mojžíš, že je činný, dosvědčuje David.
A vezmi si jiné svědectví. Všechno stvoření bylo zkaženo svými nepravostmi.6 Nezůstane můj dech v lidech,
protože jsou tělesní,7 praví Písmo. Tím Bůh ukazuje, že tělesnou nečistotou a pádem do těžkého hříchu se
ztrácí milost Ducha. Proto, když chtěl Bůh obnovit svůj původní dar, seslal potopu a spravedlivému Noemovi
přikázal vstoupit do archy. A když potopa opadávala, vypustil nejdříve krkavce, a potom holubici, a ta se,
jak čteme, vrátila s olivovou ratolestí.8 Vidíš vodu, vidíš dřevo, hledíš na holubici, a ještě pochybuješ
o svátostném znamení? Je tu voda, do které se tělo ponořuje, aby všechen tělesný hřích byl smyt; pohřbívá
se v ní každé provinění. Je tu dřevo, na kterém byl přibit Pán Ježíš, když trpěl za nás. A je tu holubice,
v jejíž podobě sestoupil Duch Svatý, jak ses učil v Novém zákoně;9 a Duch Svatý ti vdechuje do duše pokoj
a do srce klid.
1 2 Kor 4, 18
2 Řím 1, 20
3 Jan 10, 38
4 Gn 1, 2
5 Žl 32 (33), 6
6 srov. Gn 6, 11
7 srov. Gn 6, 3
8 srov. Gn 7, 1; 8, 3-11
9 srov. Mk 1, 10
RESPONSORIUM
PSALMODIE
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
Tady nemáme město k trvalému pobytu, to budoucí město hledáme. (Žid 13, 14)
2 Jak tvé příbytky jsou milé, *
Pane zástupů!
3 Po nádvořích Páně touží, *
prahne duše má,
srdce mé i tělo jásá *
k Bohu živému.
4 I pták nachází svůj domov, *
hnízdo vlaštovka,
kam si ukládá své mladé, †
u tvých oltářů – *
Pane zástupů, Králi, Bože můj!
5 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, *
kdo tě velebí! –
6 Šťasten, kdo tě vyhledává, *
plný důvěry!
7 Z vyschlé rokle, kterou půjdou, *
pramen učiní,
brzký déšť ji požehnáním *
vláhy zahalí.
8 Kráčejí vždy s větší silou, *
hledí k Bohu na Sióně. –
9 Vyslyš moje zbožné prosby, *
Pane zástupů!
Modlitbě mé popřej sluchu, *
Bože Jákobův.
10 Shlédni na náš štít, ó Bože, †
pohleď jasně v tvář *
Pomazanému! –
11 Lepší jeden den v tvém domě, *
nežli doma sta!
Lepší před svatyní Boží †
ležet na prahu, *
nežli meškat v stanech hříšných. –
12 Neboť Pán je štít i slunce, *
milost je a čest.
Neváhá a dobro dává *
lidem bez úhon.
13 Šťasten je, kdo v tebe doufá, *
Pane zástupů!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Šťastni, kdo v tvém domě bydlí, Pane.
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
2 Stane se v posledních dnech: *
Bude upevněna hora domu Páně nad vrcholy hor,
bude vyvýšena nad pahorky *
a pohrnou se k ní všechny národy.
3 Budou k ní putovat četné zástupy a řeknou: †
Pojďte a vystupme na horu Páně, *
k domu Boha Jákobova!
Ať nás naučí svým cestám, *
a budeme chodit po jeho stezkách;
Neboť ze Siónu vyjde zákon *
a z Jeruzaléma slovo Páně.
4 A bude soudit národy, *
a rozsuzovat četné kmeny;
a oni zkují své meče v radlice *
a svá kopí ve vinařské nože.
Pak už nezdvihne meč národ proti národu, *
už se nebudou cvičit k boji.
5 Jákobův dome, pojďte, *
choďme ve světle Páně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pojďte a vystupme na horu Páně.
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)
1 Zpívejte Pánu novou píseň, *
zpívejte Pánu všechny země!
2 Zpívejte k poctě jména Páně, *
zvěstujte denně jeho spásu!
3 Povězte pohanům o jeho slávě *
a všem národům o jeho divech! –
4 Vždyť Pán je mocný a hoden chvály, *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.
5 Pohanští bozi jsou nicota marná, *
Pán však je stvořitelem nebes.
6 Skvělost a velebnost kráčejí před ním, *
v jeho svatyni moc a krása. –
7 Chvalte Pána, vy kmeny a rody, *
chvalte Pána pro moc a slávu,
8 chvalte Pána pro jeho jméno! *
S oběťmi vstupte do jeho síní!
9 Klaňte se Pánu v předchrámí svatém! *
Chvějte se před ním všechny země!
10 Hlásejte pohanům: Pán je králem! †
Upevnil svět, aby nekolísal, *
podle práva národy řídí. –
11 Raduj se, nebe, a jásej, země, *
huč, moře, se vším, co v tobě se hemží,
12 výskejte, nivy, se vším, co roste, *
zašumte vesele, stromy v lesích,
13 vstříc Pánu, který přichází soudit, *
přichází soudit veškerou zemi.
On zemi soudí spravedlivě, *
on ve své věrnosti národy řídí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte k poctě jména Páně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Veleben buď Pán * od věků na věky.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
V. On velké divy učinil, on sám.
R. Od věků na věky.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Veleben buď Pán * od věků na věky.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Požehnaný buď Pán, náš Bůh.
PROSBY
Bůh svěřil lidem zemi, aby svorně pracovali k jeho oslavě. Pokorně ho prosme:
UČ NÁS, BOŽE, JAK TĚ MÁME OSLAVOVAT.
Dobrořečíme ti, Bože, Stvořiteli všech věcí,
— že nám dáváš pozemská dobra a zachováváš nás naživu.
Pohlédni na nás, když začínáme dnešní práci,
— a učiň, ať plníme tvou vůli a účastníme se na tvém díle.
Dej, ať je naše dílo užitečné našim bratřím,
— abychom s nimi a pro ně budovali pozemskou vlast odpovídající tvému přání.
Buď s námi a se všemi, s nimiž se dnes setkáme,
— daruj nám radost a pokoj.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Otče náš...
MODLITBA
Bože, Králi nebe i země, posvěcuj dnes naši duši i tělo a veď naše myšlenky, slova i skutky, abychom šli cestou tvých přikázání a dosáhli
pravé svobody a věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:
Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.
Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
Pokud má lid odejít,
řekne:
Jděte ve jménu Páně.
R. Bohu díky.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023, Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016, Česká dominikánská provincie