Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. prosinec 2010
Doba adventní, 4. týden
4. týden žaltáře

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

RANNÍ CHVÁLY S ČETBOU

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS
Proroci rozhlašují zvěst,
že Kristův příchod blízký jest,
nadchází spásonosný čas
milosti, jíž vykoupí nás.

Už prosvítá den nový tmou
a nitra se již blahem dmou,
když pravdivými slovy Jan
o příští slávě mluví k nám.

Toť onen první příchod byl,
kdy Pán ne proto sestoupil
svět ztrestat, ale uzdravit
vše choré, padlých spásou být.

Ten druhý příchod zvěstuje,
že přede dveřmi Kristus je,
by věnce slávy svatým dal
a věrné do své říše vzal.

S příslibem světla věčnosti,
hle, hvězda spásy už se skví,
a zve nás svými paprsky
ve věčný pokoj nebeský.

Jen tebe, Kriste, chce náš duch
uzřít tak, jak jsi pravý Bůh.
To nazírání pak se nám
tvou ustavičnou chválou staň. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Žalm 72 (73)
Proč trpí spravedlivý

Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11, 6)

I

¹ Jak je Bůh dobrotivý k poctivým, *
      jak dobrý k těm, kdo čisté srdce mají!
² Přesto mé nohy málem klopýtly, *
      mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
³ neboť jsem vychloubačům záviděl, *
      když jsem tak viděl, jak se hříšným daří. –

⁴ Vždyť oni žádnou strastí netrpí *
      a jejich tělo zdravé je a tučné.
⁵ Jsou vzdáleni všem lidským trampotám *
      a nesouží se jako druzí lidé. –

⁶ Pýchou se skví jak zlatým řetězem, *
      jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
⁷ Z tučnosti prýští jejich nepravost *
      a zlými úmysly jim srdce kypí.
⁸ Pošklebují se, mluví darebně, *
      z povýšenosti ubližují slovem. –

⁹ Ústy si troufají až na nebe *
       a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
¹⁰ A proto se k nim obrací můj lid *
       a loká jejich slova jako vodu.
¹¹ Říkají: „Jak by o tom věděl Bůh? *
       Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
¹² Vidíte, tak si vedou hříšníci, *
       jsou stále mocnější a žijí šťastně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jak je Bůh dobrý k těm, kdo čisté srdce mají.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

II

¹³ Marně jsem tedy bezúhonně žil *
       a omýval si ruce v nevinnosti?
¹⁴ Abych byl jenom týrán den co den *
       a každé ráno dostával jen bití? –

¹⁵ Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“ *
       byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
¹⁶ Hloubal jsem tedy, jak to pochopit, *
       a připadalo mi to velmi těžké,
¹⁷ až pronikl jsem v Boží tajemství *
       a prohlédl jsem konce těchto lidí. –

¹⁸ Na kluzkou cestu jsi je uvedl *
       a popravdě je vrháš do záhuby.
¹⁹ Jak najednou se propadají v nic, *
       jak hroutí se a v náhlé hrůze hynou,
²⁰ jak sen, jenž s procitnutím odplyne, *
       ten obraz člověk zapudí, jen vstane.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Jejich smích se obrátí v nářek a radost ve smutek.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

III

²¹ Když se mé srdce rozhořčovalo *
       a bolest mi až k ledví pronikala,
²² byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal, *
       stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
²³ Já však chci trvale být u tebe, *
       neboť ty sáms mě chopil za pravici.
²⁴ Ty vždycky mě svou radou povedeš *
       a nakonec pak do slávy mě přijmeš. –

²⁵ Koho mám kromě tebe na nebi? *
       A na zemi nic nežádám než tebe.
²⁶ Ať tělo mé i srdce pominou – *
       Pán je má skála a můj úděl navždy!
²⁷ Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, *
       zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
²⁸ Mým blahem je být v Boží blízkosti †
       já všechnu důvěru jen v Pána skládám *
       a budu hlásat všechny jeho skutky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují, mým blahem je být v Boží blízkosti.

V. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu.
O. Vyrovnejte stezky našemu Bohu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

¹Slyšte to, Jakubův dome,
vy, kteří se nazýváte Izraelovým jménem
a vyšli jste z Judových vod;
přísaháte v Hospodinově jméně,
vzýváte Izraelova Boha,
ale ne v upřímnosti a spravedlnosti.
²Jmenují se totiž podle svatého města
a opírají se o Izraelova Boha,
jehož jméno je Hospodin zástupů.

³Dávno jsem sdělil minulé události,
vyšly z mých úst a ohlásil jsem je,
náhle jsem způsobil, že nastaly.
⁴Protože jsem věděl, že jsi zatvrzelý,
že tvá šíje je šlacha ze železa
a tvé čelo z bronzu,
⁵proto již dávno jsem ti to předpověděl;
dříve než se to stalo, jsem ti to ohlásil,
abys třeba neřekl: „Má modla to udělala,
přikázal to můj vyřezaný i z kovu odlitý bůžek.“

⁶Slyšel jsi o tom, a teď se na všechno dívej
– nemáte to oznámit vy?
Od nynějška ti ohlašuji nové události,
skryté, které neznáš.
⁷Nyní byly stvořeny – ne odedávna;
předtím jsi o nich neslyšel,
abys třeba neřekl: „To už znám!“
⁸Ani jsi o tom neslyšel, ani jsi to neznal,
ani se tvé ucho dávno pro to neotevřelo.
Vím totiž, že jsi zcela nevěrný
a nazýváš se „odpadlík od matčina lůna“.

⁹Pro své jméno zadržím svůj hněv
a pro svou čest tě ušetřím,
abych tě nezahubil.
¹⁰Hle, tříbil jsem tě, ale ne jako stříbro,
zkoušel jsem tě v peci soužení.
¹¹Kvůli sobě, kvůli sobě to udělám,
abych nebyl znesvěcen.
Jinému svou slávu nedám!

RESPONSORIUM

O. Zkoušel jsem tě v peci soužení. Kvůli sobě, kvůli sobě to udělám, abych nebyl znesvěcen. * Jinému svou slávu nedám.
V. Ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář; ve věčné lásce se však nad tebou slituji. * Jinému svou slávu nedám.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého opata Bernarda obsažených v pojednání „Chvály panenské Matky“

     Slyšela jsi, Panno, že počneš a porodíš syna. Slyšela jsi, že se to nestane prostřednictvím člověka, nýbrž prostřednictvím Ducha Svatého. Anděl očekává odpověď: je totiž čas, aby se vrátil k Bohu, jenž ho poslal. I my, ó Paní, očekáváme slovo slitování, my, které žalostně tísní odsuzující rozsudek.
     A hle, nabízí se ti výkupná cena za naši spásu: budeme vysvobozeni ihned, budeš-li souhlasit. Všichni jsme byli stvořeni skrze věčné Boží Slovo, a hle, umíráme. Skrze tvou krátkou odpověď můžeme dojít obnovy, abychom mohli být znovu povoláni k životu.
     Za to tě snažně prosí, dobrotivá Panno, politování hodný Adam, vyhnaný z ráje, se svým ubohým potomstvem, za to tě prosí Abrahám i David. Za to žadoní i  ostatní svatí otcové, vlastně tvoji otcové, vždyť i oni přebývají v krajině stínu smrti. To očekává vkleče u tvých nohou celý svět.
     Ne neopodstatněně, vždyť na tom, co řekneš, závisí útěcha ubohých, vykoupení zajatých, vysvobození odsouzených a konečně spása všech Adamových dětí, celého tvého rodu.
     Dej spěšně odpověď, Panno! Odpověz rychle andělovi a skrze anděla i Pánu. Odpověz slovo a přijmi Slovo. Prones své a počni božské. Vypusť pomíjející slovo a pojmi do sebe Slovo věčné.
     Proč se zdráháš? Proč se chvěješ? Věř, vyznávej a přijmi. Nechť pokora nabere odvahu, ostýchavost důvěru. Naprosto se nyní nehodí, aby panenská prostota zapomněla na moudrost. V této jediné věci se, moudrá Panno, neboj opovážlivosti. I když je mlčenlivá ostýchavost žádoucí, přece jen je nyní více zapotřebí prokázat zbožnost slovem.
     Otevři, blahoslavená Panno, srdce víře, ústa vyznání, lůno Stvořiteli. Hle, ten, po němž touží všechny národy, klepe venku na dveře. Co kdyby pro tvé meškání přešel, a ty bys znovu musela s bolestí hledat toho, kterého tvá duše miluje? Vstaň, běž a otevři! Vstaň vírou, běž zbožností, otevři vyznáním.
     A řekla: Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova!^{1
     1} Lk 1, 38

RESPONSORIUM

O. Přijmi slovo, Panno Maria, které ti anděl přináší od Boha: počneš a porodíš syna, on bude Bohem a zároveň člověkem. * Budeš požehnaná mezi všemi ženami.
V. Porodíš syna a neporušíš panenství; počneš, a vždycky zůstaneš neporušenou. * Budeš požehnaná mezi všemi ženami.

PSALMODIE

Ant. 1 Hle, přijde Pán, Král králů země. Blaze těm, kdo jsou připraveni vyjít mu vstříc.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

¹ Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
² Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
³ Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
⁴ Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

⁵ Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
⁶ s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

⁷ A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
⁸ Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

⁹ Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
¹⁰ Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
¹¹ Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
¹² Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

¹³ Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
¹⁴ Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
¹⁵ Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

¹⁶ Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
¹⁷ Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hle, přijde Pán, Král králů země. Blaze těm, kdo jsou připraveni vyjít mu vstříc.

Ant. 2 Zpívejte Pánu novou píseň, chvalte ho po celé zemi.

Kantikum Chvalozpěv o Bohu, vítězi a Spasiteli Zpívali před trůnem píseň novou. (Srov. Zj 14, 3)

¹⁰ Zapějte Pánu novou píseň, *
       chvalte ho všechny končiny země!
    Plavci na moři i se vším, čeho je plno, *
       ostrovy i ti, kdo je obývají. –

¹¹ Ať jásá poušť a osady na ní, *
       stanové tábory, v nichž bydlí Kedar!
    Ať se radují všichni, kdo ve skalách bydlí, *
       nechť plesají na vrcholcích hor.
¹² Ať vzdávají chválu Pánu, *
       jeho slávu ať ostrovy zvěstují. –

¹³ Pán vychází jako hrdina, *
       jak válečník po boji touží,
    začíná bojový pokřik, *
       svým nepřátelům ukáže sílu. –

¹⁴ Dosud jsem mlčel a byl jsem trpělivý, †
       ale teď chci křičet jak žena při porodu, *
       vztekat se a soptit.
¹⁵ V poušť změním hory a kopce, *
       veškeré jejich zeleni dám zvadnout.
    Řeky proměním v suchou zemi, *
       a její bažiny vysuším.
¹⁶ Po cestách neznámých povedu slepce, *
       dám jim kráčet po stezkách, kudy nešli;
    tmu ve světlo před nimi změním, *
       a co je křivé, srovnám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zpívejte Pánu novou píseň, chvalte ho po celé zemi.

Ant. 3 Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?

Žalm 135, 1–12
Bůh je Pán světa a dobrodinec svého lidu

Vy jste rod vyvolený… abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. (1 Petr 2, 9)

¹ Jméno Páně velebte, *
      chvalte služebníci Páně,
² bdící v domě Pánově *
      na nádvořích svého Boha. –

³ Chvalte Pána, předobrý je Pán, *
      opěvujte jeho drahé jméno!
⁴ Neboť Pán si zvolil Jákoba, *
      Izraele za vlastnictví svoje. –

⁵ Já přece dobře vím, že Pán je velký *
      a že náš Bůh je nade všechny bohy.
⁶ Cokoli Pánu zlíbí se, to činí *
      na nebi, na zemi i v hloubkách moří.
⁷ On mračna přivádí až z konců země, †
      on svými blesky přivolává deště, *
      on ze svých komor bouři s větrem pouští. –

⁸ Prvorozence egyptské on pobil, *
      od lidí tamějších až po dobytek.
⁹ Znamení seslal, Egypte, a divy *
      na faraona se vším jeho dvorem.
¹⁰ On potřel mnohé národy svou mocí, *
      zahubil mnohé silné panovníky:
¹¹ Sehona, jenž byl králem Amoritů,†
      jakož i Oga, krále bašanského *
      a všechny krále v kananejské zemi.
¹² Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      dědictví Izraeli, svému lidu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?

KRÁTKÉ ČTENÍ

Nebude odňato žezlo od Judy, vladařská hůl od jeho kolen, dokud nepřijde Vládce; národy ho budou poslouchat.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.
V. A jeho sláva se ukáže v tobě.
R. Zazáří Pán.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii, zasnoubené s Josefem.

Mesiáš a jeho předchůdce

Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
    protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
    z rodu Davida, svého služebníka.

Jak slíbil od pradávna *
    ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
    a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci *
    a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
    že nám dá,

abychom mu beze strachu *
    a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
    po všechny dny svého života.

A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
    neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
    v odpuštění hříchů

pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
    kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
    a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Anděl Gabriel byl poslán k Panně Marii, zasnoubené s Josefem.

PROSBY

Náš Pán Ježíš Kristus je světlo osvěcující každého člověka. Prosme ho a radostně volejme:
     PŘIJĎ, PANE JEŽÍŠI.

Ať světlo tvé přítomnosti rozptýlí naše temnoty
— a uschopní nás k přijetí tvých darů.
Zachovej nás ve zdraví, Pane, náš Bože,
— abychom dnes mohli velebit tvé svaté jméno.
Vzbuď v našich srdcích touhu po tobě,
— abychom ti radostně spěchali vstříc.
Tys vzal na sebe naše bolesti,
— pomoz nemocným a těm, kdo dnes zemřou.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tvé věčné Slovo se při andělově zvěstování stalo v lůně neposkvrněné Panny člověkem a ona ho s pokorou přijala, stala se jeho příbytkem a byla naplněna světlem Ducha Svatého; pomáhej nám, abychom i my pokorně přijímali a plnili tvou vůli. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Pokud předsedá kněz nebo jáhen, rozpustí lid takto:

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Pokud má lid odejít, řekne:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie