Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. září 2019
Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků, nezávazná památka

Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem, ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie v římské čtvrti Trastevere. Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza, organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat. Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně; u nás se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.

VEČERNÍ CHVÁLY

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Hrdinstvím získané radosti vznešené
svatých mučedníků společně velebme.
Touhou v nás hoří duch oslavit písněmi
nejskvělejší sbor vítězný.

Na ně jen s úsměškem pohlížel kdysi svět,
jejž jako jalový usychající květ
oni (ony) dřív zavrhli (zavrhly)a šli v tvých šlépějích,
Ježíši, Králi blažených.

Oni (Ony) jen pro tebe snášejí hrubý vztek;
neslyšet reptání, ba ani trpký vzdech.
Duši jich pokornou při jasném vědomí
mučení žádné nezlomí.

Což někdy lidský ret slovy už vyjádřil,
jaké mučedníkům dary jsi připravil?
Tekoucí krví jsou zbroceni, spánky jim
věnčíš vavřínem zářivým.

Bože trojjediný, prosíme tebe, slyš:
Uchraň nás všeho zla a všech vin zbav nás již:
svým sluhům pravý mír dej, aby chvalozpěv
mohli ti zpívat v dobách všech. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!

Žalm 136 (137), 1-6
U babylónských řek

Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)

¹ U babylónských řek jsme sedávali *
      a s pláčem vzpomínali na Sión.
² Na vrby, které v onom kraji rostly, *
      jsme zavěšovali své citery, –

³ když ti, co odvlékli nás do zajetí, *
      nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,
   trapiči chtěli, ať se radujeme: *
      „Zpívejte něco z písní siónských!“ –

⁴ Jak ale bychom byli dokázali *
      zpívati písně Páně v cizině!
⁵ Jeruzaléme, než tě zapomenout, *
      to spíše ať mi uschne pravice!
⁶ Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *
      než abych přestal myslet na tebe,
   než abych nepovznášel Jeruzalém *
      vysoko nad své všechny radosti!

     ⁷  [Edomským, Pane, nikdy nezapomeň *
         ten neblahý den Jeruzaléma,
         když křičeli: „Jen zbořte, pobořte ho, *
         vyvraťte do samého základu!"
     ⁸  Ty babylónská dcero, plenitelko, †
         buď blahořečen, kdo ti odplatí *
         za všechno zlé, cos učinila nám!
     ⁹  Buď blahořečen, kdo tvé děti zjímá *
         a kdo je o skalisko roztříští!]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jeruzaléme, než tě zapomenout, to spíše ať mi uschne pravice!

Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!

Žalm 137 (138)
Poděkování

Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu a bohatství. (Srov. Zj 21, 24)

¹ Chválím tě, Pane, z celého srdce †
      za to, žes vyslyšel slova mých úst. *
      Před tváří andělů budu ti hrát.
² Před tvou svatyní na tvář padám, †
      děkuji tvému svatému jménu *
      za tvoji věrnost a dobrotu tvou;
   neboť jsi povznesl nade všechno *
      jméno svoje a přislíbení. –

³ Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *
      větší sílu mé duši jsi dal.
⁴ Tebe ať, Pane, ctí králové země, *
      jakmile zaslechnou slova tvých úst,
⁵ zpěvem ať velebí cesty Páně: *
      „Sláva Páně je nesmírná!“
⁶ Velký je Pán, a k malým shlíží, *
      na dálku rozezná pyšného. –

⁷ Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *
      navzdory nepřátelům mým.
   Na mou ochranu vztahuješ ruku, *
      pravice tvá mi pomáhá.
⁸ Pán mou věc dovede k dobrému konci. †
      Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *
      Od svého díla neupusť!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Před tváří andělů ti budu hrát, můj Bože!

Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.

Kantikum
Chvalozpěv vykoupených ^4,11 Hoden jsi, Pane, náš Bože, *
         aby ti všichni vzdávali slávu a čest,
      neboť jsi stvořil všechno *
         a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno. –

^5,9 Hoden jsi, Pane, vzít knihu *
         a rozlomit její pečeti,
     protože jsi byl zabit †
         a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *
         z každého kmene a jazyka, lidu i národa,
¹⁰ a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *
         a budeme nad zemí vládnout. –

¹² Hoden je Beránek, který byl zabit, †
         aby vzal moc a bohatství i moudrost, *
         sílu a čest, slávu i chválu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Hoden je Beránek, který byl zabit, aby vzal slávu a čest.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, to je Duch Boží.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V. Radujte se v Pánu * a jásejte, spravedliví.
R. Radujte se v Pánu * a jásejte, spravedliví.
V. Oslavujte ho, všichni čistého srdce.
R. A jásejte, spravedliví.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Radujte se v Pánu * a jásejte, spravedliví.

KANTIKUM PANNY MARIE

Ant. ke Kantiku Panny Marie Církvi Kristova, naše matko, krev mučedníků je tvou slávou.

Můj duch ať jásá v Pánu

⁴⁶ Velebí má duše Pána *
⁴⁷    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
⁴⁸ že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
      Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
⁴⁹ že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
      jeho jméno je svaté
⁵⁰ a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
      k těm, kdo se ho bojí.

⁵¹ Prokázal sílu svým ramenem, *
      rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
⁵² mocné svrhl z trůnu *
      a ponížené povýšil,
⁵³ hladové nasytil dobrými věcmi *
      a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴ Ujal se svého služebníka Izraele, *
      pamatoval na své milosrdenství,
⁵⁵ jak slíbil našim otcům, *
      Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Antifona ke Kantiku Panny Marie Církvi Kristova, naše matko, krev mučedníků je tvou slávou.

PROSBY

Děkujme Králi mučedníků, neboť on večer předtím, než trpěl za naši spásu, odkázal nám při poslední večeři trvalou památku na svou smrt. S vděčností volejme:
     KLANÍME SE TI, PANE JEŽÍŠI KRISTE.

Náš Spasiteli, zdroji a vzore všeho mučednictví, tys nás miloval až do krajnosti,
— stůj při těch, kdo trpí příkoří pro tvé jméno.
Tys prolil svou krev za spásu světa,
— dej hříšníkům ducha pravého pokání a usmiř je se svým Otcem.
Tys za nás umřel na kříži a živíš nás svým tělem a svou krví,
— dej, ať v síle tohoto pokrmu překonáme všechny překážky a dojdeme do věčného života.
Tys nám dal příklad věrného plnění Otcovy vůle,
— posiluj naši víru, abychom vytrvali ve všech zkouškách.
Tys povolal naše zemřelé z tohoto světa k sobě,
— stali se ti podobnými ve smrti, dej, ať se ti podobají i ve vzkříšení.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...

MODLITBA

Bože, tys dal svému lidu horlivé pastýře a statečné mučedníky Kornélia a Cypriána; na jejich přímluvu posiluj naši vytrvalost ve víře a veď nás, abychom horlivě usilovali o jednotu Církve.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie