Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. srpen 2021
Sv. Bernarda, opata a učitele Církve

Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V roce 1111 opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. Z pověření opata zbudoval nový klášter v Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro Církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění. Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z Brescie (1144). Když se stal papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z papežova pověření vybízel k druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o duchovním životě a vynikal velikou úctou k Panně Marii. Jeho kázání o Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v Clairvaux. V roce 1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele Církve.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš, 
ač v sobě trváš beze změn, 
sám vodíš slunce oblohou 
a v různé doby dělíš den. 

Ach, rozsviť jasný večer nám, 
až nakloní se žití běh, 
a svatou smrtí ke slávě 
nás do věčnosti vkročit nech. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje

Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)

¹ Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
      tehdy jsme byli jak ve snách.
² Na rtech nám kypěl veselý smích, *
      jásotem oplýval jazyk.
   Tehdy šla v národech jedna řeč: *
      „Pán pro ně učinil divy!“
³ Veliký div pro nás učinil Pán, *
      byli jsme radosti plní! –

⁴ Pane, náš úděl již k dobrému změň *
      jak vyschlé potoky jihu!
⁵ Vždycky kdo v slzách zasévají, *
      ti budou s jásotem sklízet. –

⁶ Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
      s pláčem sijí své zrní:
   s jásotem vracet se budou zpět, *
      v náručí ponesou snopy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh

Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)

¹ Jestliže dům nebuduje Pán, *
      lopotí se marně, kdo jej staví.
   Jestli město nestřeží sám Pán, *
      hlídati je marně budou stráže. –

² Marno vám je vstávat před ránem,*
      pracovat až dlouho do večera,
   pak až v noci jídat krušný chléb: *
      sám ho dá i za spánku svým milým. –

³ Hle, jsou darem Páně synové, *
      jeho vzácnou odměnou plod lůna.
⁴ Čím jsou šípy ruce bojovné, *
      tím jsou otci synové z let mládí.
⁵ Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
      Sporem v bráně sok ho nezahanbí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného

„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)

¹ Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
      a kdo kráčíš jeho cestami! –

² Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
      blažen budeš, půjde s tebou zdar.
³ Manželka tvá jako vinná réva *
      ponese v tvém domě ovoce,
   děti tvé jak letorosty oliv *
      stůl ti budou kruhem ovíjet. –

⁴ Takto bude požehnáno muži, *
      který Pána v pravé bázni ctí.
⁵ Pán ať požehná ti ze Siónu, †
      abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
      po všechny dny svého života.
⁶ Abys viděl i svých synů syny. *
      Pokoj budiž nad Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat.


V. Shlédni na náš štít, ó Bože.
R. Pohleď jasně v tvář Pomazanému.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, tys uvedl kajícího zločince z potupného kříže do svého království; i my přiznáváme, že jsme hříšníci a s důvěrou tě prosíme: otevři nám po smrti brány ráje, abychom byli navždycky s tebou. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie