[ schovat menu ]

« Duben 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


29. duben 2019, Pondělí
2. týden žaltáře

Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky Církve, spolupatronky Evropy, svátek
Pro OP: Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky Církve, spolupatronky Evropy, terciářky, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

29. duben 2019
Pro OP: Sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky Církve, spolupatronky Evropy, terciářky


Narodila se v Sieně 25. března 1347 jako předposlední z pětadvaceti dětí. Velmi mladá se zasvětila Bohu soukromým slibem čistoty. Kolem roku 1367 byla přijata mezi dominikánské řeholní terciářky. Pod vedením dominikánů Tomáše Caffariniho a blahoslaveného Rajmunda z Kapuy vedla intenzivní duchovní život. Byla omilostněna stigmaty. Sama poskytovala duchovní vedení mnoha lidem. Svou lásku ke Kristu neprožívala jen v nějakých mystických prožitcích, žila ji i ke Kristu mystickému, tedy k Církvi. Vedle své osobní svatosti se jí podařilo úžasným způsobem rozvinout apoštolát lásky k Církvi. Bolestně prožívala situaci Církve ve své době. Papež žil v Avignonu a byl pod silným vlivem francouzského krále, jenž se projevoval nejen v oblasti politické, ale také v rozmařilém a nákladném způsobu života. Docházelo k postupnému zesvětšťování církve. Kateřina si byla vědoma, že jedinou cestou k obnově je vymanit papeže z područí francouzského dvora a přimět ho k návratu do Říma. To se sice podařilo, ale francouzský král se nevzdal a krátce nato nastal západní rozkol, schisma. Kateřina to velmi těžce nesla. Abychom pochopili její výjimečnost, musíme si uvědomit, že žena ve 14. století se nemohla účastnit veřejného života. Kateřina se však pohybovala mezi nejvýznamnějšími muži své doby. Do jejího kroužku patřili básníci i politici, umělci i teologové. Přestože neměla vzdělání, jaké si v té době mohly dopřát jen dcery nejvýznamnějších rodin, dokázala proniknout spleť italských i evropských poměrů. Deset let intenzivní činnosti ji naprosto vyčerpalo. Zemřela 29. dubna 1380. Kanonizována byla 29. června 1461 Piem II. Bl. Pius IX. ji prohlásil druhou patronkou města Říma. Tehdy byly její ostatky slavnostně přeneseny do baziliky Santa Maria sopra Minerva. V roce 1970 ji bl. Pavel VI. prohlásil za učitelku Církve.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď skví se hodina ta již,
co vyprostila z temnot kříž,
celý svět ze tmy vyvedla
a nové světlo zažehla.

Toť chvíle, kdy se rozhodl
Pán vzbudit těla ze hrobů
a jim vstát z mrtvých nařídil,
nový dech žití když jim vlil.

V obnovu světa věříme,
v němž zákon smrti pomine
a života dar blažený
potrvá bez omezení.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 41-48
VI (Vau)

41 Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky, *
      pomoz mi podle svého slibu,

42 abych dal odpověď těm, kdo mě tupí; *
      s nadějí spoléhám na tvá slova. –

43 Neodnímej mi slovo pravdy, *
      neboť doufám v tvá rozhodnutí.

44 Tvého zákona budu se držet, *
      ve všem a vždycky a na věčné časy. –

45 Po cestě volně budu si kráčet, *
      protože dbám tvých nařízení.

46 Před králi zjevím tvá přikázání *
      bez bázně, že se mi dostane hany. –

47 Z příkazů tvých se radovat budu, *
      protože k nim se upínám s láskou,

48 ruce k tvým příkazům vztahovat budu, *
      rozjímat o tvých ustanoveních.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc

Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)

I

2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
      a vyslyšel moje volání.

3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
      mé nohy na skálu postavil, *
      mým krokům opět jistotu dal.

4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
      Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
      v důvěře skloní se před Pánem. –

5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
      jenž nedruží se ke zpupným *
      a k těm, kdo upadli v lež a blud.

6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
      i záměry, které s námi máš; *
      kdo by se tobě vyrovnal!
   Kdybych měl o nich vyprávět, *
      víc je jich, než se spočítat dá. –

7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
      smírné a zápalné oběti nechceš, *
      avšak mně jsi otevřel sluch.

8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
      Ve svitku pro mne je příkaz psán.

9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
      tvůj zákon v hloubi srdce mám.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

II

10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
       ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.

11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
       tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
    Ani tvou čestnost a laskavost *
      před velkou obcí nesmlčím. –

12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
       tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!

13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
       mé hříchy na mne dopadly, *
       že ani vzhlédnout si netroufám.
    Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
       ztratil jsem veškerou odvahu. –

14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
       Pospěš mi, Pane, na pomoc!

      15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
          kdo se mě snaží zahubit,
          ať se stydí a zalezou všichni,  *
          kdo se z mých pohrom radují!
      16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
          Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]

17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
       všichni, kdo tebe hledají!
    Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
       kdo k tobě volají o pomoc!

18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
       Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
       neotálej už, Bože můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 1, 18–19
Ti ovšem, kteří jdou k záhubě, považují nauku o kříži za hloupost. My však, kteří budeme zachráněni, víme, že tím Bůh projevil svou moc. Stojí totiž v Písmě: "Způsobím, že k ničemu nebude moudrost moudrých a že vezme za své chytrost chytrých."


V. V Boha doufám a obavy nemám, aleluja.
R. Co proti mně zmůže člověk? Aleluja.

Modleme se:

Prostřednictvím svaté Kateřiny nás, Bože, poučuješ, že získáme světlo pravého sebepoznání, když poznáme současně a podivuhodně, co jsi ty v nás a co jsme my v tobě. Proto na její prosby dej, ať po tak pravdivém poznání prospíváme ve ctnosti, abychom tě dovedli den ze dne dokonaleji milovat a dokonaleji ti sloužit. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bože, svatou Kateřinu Sienskou jsi zapálil božskou láskou, aby rozjímala o utrpení Páně a sloužila tvé Církvi. Na její přímluvu dej, aby se tvůj lid, spojený Kristovým tajemstvím, mohl věčně radovat, až se Kristus zjeví ve své slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2021 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie