[ schovat menu ]

« Říjen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


4. říjen 2018, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Sv. Františka z Assisi, památka
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2018
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna


Žil v letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v Assisi. Připojilo se k němu několik mladých mužů, z nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v Římě u kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát Církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.

MODLITBA ODPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš, 
ač v sobě trváš beze změn, 
sám vodíš slunce oblohou 
a v různé doby dělíš den. 

Ach, rozsviť jasný večer nám, 
až nakloní se žití běh, 
a svatou smrtí ke slávě 
nás do věčnosti vkročit nech. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje

Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)

1 Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *
      tehdy jsme byli jak ve snách.
2 Na rtech nám kypěl veselý smích, *
      jásotem oplýval jazyk.
   Tehdy šla v národech jedna řeč: *
      „Pán pro ně učinil divy!“
3 Veliký div pro nás učinil Pán, *
      byli jsme radosti plní! –

4 Pane, náš úděl již k dobrému změň *
      jak vyschlé potoky jihu!
5 Vždycky kdo v slzách zasévají, *
      ti budou s jásotem sklízet. –

6 Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *
      s pláčem sijí své zrní:
   s jásotem vracet se budou zpět, *
      v náručí ponesou snopy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh

Jste Boží stavba. (Srov. 1 Kor 3, 9)

1 Jestliže dům nebuduje Pán, *
      lopotí se marně, kdo jej staví.
   Jestli město nestřeží sám Pán, *
      hlídati je marně budou stráže. –

2 Marno vám je vstávat před ránem,*
      pracovat až dlouho do večera,
   pak až v noci jídat krušný chléb: *
      sám ho dá i za spánku svým milým. –

3 Hle, jsou darem Páně synové, *
      jeho vzácnou odměnou plod lůna.
4 Čím jsou šípy ruce bojovné, *
      tím jsou otci synové z let mládí.
5 Šťasten, kdo jich plný toulec má: *
      Sporem v bráně sok ho nezahanbí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného

„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)

1 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
      a kdo kráčíš jeho cestami! –

2 Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
      blažen budeš, půjde s tebou zdar.

3 Manželka tvá jako vinná réva *
      ponese v tvém domě ovoce,
   děti tvé jak letorosty oliv *
      stůl ti budou kruhem ovíjet. –

4 Takto bude požehnáno muži, *
      který Pána v pravé bázni ctí.

5 Pán ať požehná ti ze Siónu, †
      abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
      po všechny dny svého života.

6 Abys viděl i svých synů syny. *
      Pokoj budiž nad Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 2, 19-20
Skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval.


V. Srostli jsme s Kristem tak, že jsme podobni v jeho smrti.
R. Budeme mu tak podobni i v jeho zmrtvýchvstání.

Modleme se:

Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie