[ schovat menu ]

« Září 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30 


13. září 2018, Čtvrtek
3. týden žaltáře

Sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. září 2018
Sv. Jana Zlatoústého, biskupa a učitele církve


Narodil se kolem roku 349 v syrské Antiochii. Vystudoval řečnictví a filozofii, ale brzy dal přednost mnišskému životu. Ve dvaceti letech přijal křest, po vysvěcení na jáhna (kolem 380) se začal věnovat literární činnosti, stal se knězem (386), upozornil na sebe svou výmluvností a v roce 397 byl zvolen za konstantinopolského patriarchu. Vybízel křesťany k péči o chudé, volal po sociální spravedlnosti a otevřeně káral rozmařilý způsob života ve městě a u císařského dvora. Musel proto dvakrát do vyhnanství (403 a 404); i tam však vyvíjel bohatou činnost ve prospěch křesťanů v Arménii, Persii a Sýrii. Po tříletém pobytu ve východním Turecku byl poslán až na východní břeh Černého moře, cestou však vysílen útrapami zemřel 14. IX. 407 ve vesnici Komaně (blízko dnešního města Tokátu v severním Turecku). Jeho ostatky byly slavně převezeny do Konstantinopole (438). Ve svých promluvách i spisech vykládal Písmo svaté, prohluboval katolickou nauku a usiloval o obnovu křesťanského života. V roce 1908 byl prohlášen za patrona kazatelů.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.

Žalm 118 (119), 113-120
XV (Samech)

113 Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
         zato však v lásce mám tvůj zákon.

114 Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
         s důvěrou spoléhám na tvé slovo. –

115 Odstupte ode mne, zlovolníci, *
         zachovám příkazy svého Boha!

116 Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
         nedopusť, abych se v naději zklamal! –

117 Dej mi svou pomoc a zachráněn budu, *
         rád se chci držet tvých přikázání.

118 Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
         neboť jsou ve svém smýšlení lživí. –

119 Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
         proto tvé předpisy já mám v lásce.

120 Bázní před tebou trne mé tělo, *
         v úctě se chvěji před tvými soudy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.

Ant. 2 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.

Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek nad Jeruzalémem

Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)

1 Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
      svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
      Jeruzalém obrátili v trosky!

2 Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
      mrtvoly tvých věrných divé zvěři.

3 Jako vodu prolévali jejich krev *
      u Jeruzaléma, bez hrobníků.

4 Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
      na posměch a hanu pro vůkolní. –

5 Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
      Má tvé rozhorlení planout ohněm? –

   6     [Lij hněv na pohany, co tě neznají, *
         na říše, jež nectí tvoje jméno,
   7     neboť pohltili tvého Jákoba, *
         zpustošili jeho domovinu.]

8 Nečítej nám k tíži viny praotců! †
      Pospěš k nám už se svým slitováním, *
      protože jsme krutě poníženi.

9 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
      vysvoboď nás pro své slavné jméno, –
   zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
       vysvoboď nás pro své svaté jméno!

10 Proč by měli pohané se posmívat: *
       „Kdepak mají toho svého Boha?"
    Na pohanech zjev – nám před očima – *
       pomstu za prolitou krev svých sluhů!

11 Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
       mocnou paží před smrtí je zachraň! –

   12     [Sedminásob odplať našim sousedům *
         hanu, jíž tě uráželi, Pane.]

13 Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
       budeme tě chválit do věčnosti, *
       zvěstovat tvou slávu z rodu na rod.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, zachraň nás a odpusť naše hříchy.

Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice

Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

2 Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
      Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
   ty, který trůníš nad cherubíny, *
3     ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
   Efraim, Benjamin i Manasse! *
      Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš! –

4 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

5 Jak dlouho ještě, Pane zástupů, *
      míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
6 Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
      slzami napojil jej v plné míře.
7 Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
      až se nám proto nepřátelé smějí. –

8 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
      rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

9 Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
       sám vyhnals pohany a révu vsadil.
10 Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
       vkořenila se, zaplnila zemi.
11 Svým stínem celé hory pokryla *
       a svými ratolestmi Boží cedry.
12 Až k moři vyhnala své úponky, *
       až k Eufratu své čilé letorosty. –

13 Proč jen jsi strhl její ohradu? *
       Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
14 teď kanec divočák ji pustoší, *
       kdekterá polní zvěř se na ní pase. –

15 Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
       Popatři z výšin nebeských a pohleď!
    Svou péčí se zas ujmi révy své, †
16      zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
       výhonku, který sám jsi vypěstil. –

17 Ti, kdo ji spálili a zničili, *
       ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
18 Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
       chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
19 Oživ nás, nespustíme se tě již, *
       vzývat a chválit budeme tvé jméno! –

20 Povznes nás opět, Pane zástupů, *
       rozjasni tvář, a budem zachráněni! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bože zástupů, shlédni z nebe a navštiv tuto vinici.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 4, 7
Kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme.


V. Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají.
R. Slyší jejich prosby, záchranu jim dá.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie