Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. srpen 2017
Pro OP: Sv. Otce Dominika, kněze

Narodil se kolem roku 1175 v kastilské vesnici Calerueze. Jeho rodiče Felix a Jana byli podle tradice považováni za příslušníky významných šlechtických rodin Guzman a z Azy. Svou lásku ke Kristu, který trpí ve všech trpících, předávala blahoslavená Jana svému synovi. Tato láska jej pak vedla k tomu, že jako student v Palencii prodal všechen svůj majetek, aby získal prostředky na pomoc hladovějícím. Později dal Dominik této lásce zcela zvláštní charakter: bez oddechu pracovat pro spásu duší. Asi v roce 1199 vstoupil do katedrální kapituly v Osmě. V letech 1203–1205 doprovázel biskupa Diega de Azevedo na cestách do severní Evropy. Při této příležitosti objevil dvě velká pole působnosti – šířící se bludná učení, především v jižní Francii, a misie mezi pohanskými národy, hlavně mezi Kumány. Na příkaz papeže Inocence III. se s Diegem vydali do jižní Francie mezi sektu albigenských. Už v roce 1206 založil svatý Dominik ženský klášter v Prouille. Postupně vznikalo také společenství bratří, jež bylo 22. prosince 1216 schváleno papežem Honoriem III. jako Řád bratří kazatelů. Do základů svého nového řádu vložil svatý Dominik důležitou zásadu: bratři se mají věnovat apoštolátu v naprosté chudobě, apoštolátu, který nečeká na pozvání, ale sám vyhledává lidi, jimž má zvěstovat pravdu. 15. srpna 1217 rozeslal malou skupinku bratří z Toulouse do světa. Poslední období svého života prožíval neustále na cestách. Navštěvoval své bratry, povzbuzoval je, upevňoval jejich odvahu a po návratu do Říma jim vyprošoval podporu papeže. Při každé příležitosti kázal. Zemřel v Bologni 6. srpna 1221 a byl pohřben v klášterním kostele bratří. Kanonizoval jej 3. července 1234 Řehoř IX. V roce 1267 byly jeho ostatky přeneseny do zvláštní kaple chrámu sv. Dominika.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu

Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)

¹ Pozdvihuji oči k tobě, *
      který trůníš na nebi. –

² Jako oči služebníků †
      tkvějí na pánových rukou,*
      oči služky na své paní,
   tak i naše oči hledí †
      k Pánu, jenž je naším Bohem, *
      ať nám smilování dá. –

³ Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
      neboť jsme přesyceni pohanou.
⁴ Dávno je naše duše přesycena *
      posměchem boháčů a hanou pyšných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně

Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)

¹ Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
      – takto ať se vyzná Izrael –
² kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
      když se lidé vrhli proti nám,
³ pohltili by nás zaživa. *
      Proti nám když vzplanul jejich vztek,
⁴ vody by nás byly odnesly, *
      valil by se přes nás divý proud,
⁵ přes nás by se byly valily *
      rozbouřené vody vzedmuté. –

⁶ Chvála Pánu, že nás nevydal *
      jejich dravým zubům za kořist!
⁷ Duše vyvázla jak z léčky pták, *
      roztrhla se síť, jsme svobodni! –

⁸ Naše pomoc je ve jménu Páně, *
      který stvořil nebesa i zem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid

Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)

¹ Důvěru kdo v Pána mají *
      jsou jako hora Sión,
   která nikdy nekolísá, *
      trvá na věky. –

² Jako hory obklopují *
      celý Jeruzalém,
   tak Pán objímá svůj národ *
      dnes i na věky.
³ Dědičnou zem spravedlivých *
      hříšní nepodrží,
   aby ani spravedliví *
      po zlu nesáhli. –

⁴ Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
      a všem upřímným!
⁵ Ty však, co se dají strhnout *
      na nerovné cesty,
   smeť i se zločinci, Pane! *
      Pokoj s Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Duch můj, který na tobě spočívá, a má slova, která jsem vložil do tvých úst, nezmizí z tvých úst ani z úst tvého potomstva od tohoto času až na věky, praví Pán.


V.Hle, kladu svá slova do tvých úst.
O.Ustanovuji tě nad národy a nad říšemi.

Modleme se:

Bože, tys milostivě obohatil svou Církev zásluhami a učením tvého vyznavače a našeho otce svatého Dominika; dej, ať jí na jeho přímluvu neschází pomoc ve věcech časných a vždy prospívá ve věcech duchovních. Skrze Krista, našeho Pána.

Nebo:
Pomáhej, Bože, své Církvi, ať čerpá sílu z životního díla svatého otce Dominika, vynikajícího hlasatele tvé pravdy, a na jeho přímluvu jí posílej horlivé kazatele, aby se ve světě šířilo světlo evangelia. Skrze Krista, našeho Pána.

ZÁVĚREČNÉ POŽEHNÁNÍ

Všemohoucí Bůh Otec, který ustanovil svatého Dominika služebníkem evangelia, ať nás upevní v našem povolání.

R. Amen.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie