Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. srpen 2020
Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků

Benedikt a Jan byli kněží italského původu, žáci sv. Romualda z jeho mnišské komunity u Ravenny. Na přání knížete Boleslava Chrabrého a císaře Oty III. přišli v roce 1001 do Polska, aby tam obnovili apoštolské dílo sv. Vojtěcha. Usadili se v poustevně západně od Poznaně, učili se slovanskému jazyku a čekali, až dostanou z Říma pověření k misionářskému působení mezi obyvateli. Brzy se k nim připojili první učedníci domácího původu: Matouš a Izák. Pověst o penězích, které dostali od knížete, přilákala lupiče. Ti přepadli jejich klášter a po marném vymáhání peněz mučením všechny přítomné, včetně kuchaře Kristina, zabili (11. XI. 1003). Jejich přítel sv. Bruno Querfurtský napsal (1008) „Život a umučení sv. Benedikta a Jana a jejich druhů“. Boleslav Chrabrý dal (brzy po roce 1009) přenést jejich ostatky do Hnězdna. Dnešní den je výročím jejich přivezení do Prahy (1039). Odtamtud pak byla větší část ostatků uložena ve Staré Boleslavi (1046) a větší část ostatků sv. Kristina (kolem roku 1128) do olomoucké katedrály.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Je třetí denní hodina. 
Jak jistý řád nás k tomu má, 
z hloubi své duše pokorné 
o dar tří ctností poprosme. 

Aby Duch Svatý, Těšitel, 
příbytek v našich srdcích měl, 
vždyť apoštolů družinu 
navštívil v tuto hodinu. 

Pán, který stvořil nebes říš, 
zachovávaje sám řád týž 
vybavil vše tak nádherně 
i k naší věčné odměně. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji

V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

¹ K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
      a on mě vyslyšel.

² "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
      jazyka lživého!"
³ Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
      ty lživý jazyku?
⁴ Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
      uhlíky z kručinek.

⁵ Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
      ve stanech kedarských!
⁶ Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
      kdo nenávidí mír!
⁷ Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
      a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Žalm 120 (121)
Strážce lidu

Už nikdy nebudou mít hlad a žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár. (Zj 7, 16)

¹ K horám pozvedám oči, *
      odkud přijde mi pomoc?
² Od Pána přichází pomoc, *
      on stvořil nebe i zemi. –

³ On ti klopýtnout nedá, *
      nezaspí ten, jenž tě chrání.
⁴ Nezaspí, nezdřímne strážce, *
      jenž chrání Izraele. –

⁵ Pán tě střeží a stíní, *
      je po tvé pravici stále.
⁶ Za dne ti neškodí slunce, *
      ani za noci měsíc. –

⁷ Pán tě od zlého střeží, *
      on střeží celý tvůj život.
⁸ Střeží tvůj odchod i návrat *
      nyní a po všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

Žalm 121 (122)
Svaté město Jeruzalém

Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)

¹ Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
      „Vydáme se do Pánova domu.“
² Už se naše nohy zastavily, *
      Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –

³ Jeruzaléme, jsi vybudován *
      v pevné město, v sebe uzavřené!
⁴ Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
      tak to káže Izraeli zákon, *
      aby jméno Páně oslavoval.
⁵ Zde jsou postaveny soudní stolce, *
      pevné stolce Davidova domu. –

⁶ Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
      Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
⁷ Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
      a v tvých domech bezpečí ať trvá! –

⁸ Pro blaho svých bratří a svých přátel *
      stále budu říkat: Pokoj v tobě!
⁹ Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
      za tvůj zdar se stále budu modlit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin! Je jako strom, který je zasazen u vod, který své kořeny vyhání k potoku; když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce.


V. Pán neváhá a dobro dává lidem bez úhon.
R. Šťasten je, kdo v tebe doufá, Pane zástupů.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, tys poslal o deváté hodině svým apoštolům Utěšitele Ducha Svatého; sešli také nám svého Ducha lásky, abychom ti před lidmi věrně vydávali svědectví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie