Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2019
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji

V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

¹ K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
      a on mě vyslyšel.

² "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
      jazyka lživého!"
³ Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
      ty lživý jazyku?
⁴ Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
      uhlíky z kručinek.

⁵ Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
      ve stanech kedarských!
⁶ Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
      kdo nenávidí mír!
⁷ Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
      a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Žalm 120 (121)
Strážce lidu

Už nikdy nebudou mít hlad a žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár. (Zj 7, 16)

¹ K horám pozvedám oči, *
      odkud přijde mi pomoc?
² Od Pána přichází pomoc, *
      on stvořil nebe i zemi. –

³ On ti klopýtnout nedá, *
      nezaspí ten, jenž tě chrání.
⁴ Nezaspí, nezdřímne strážce, *
      jenž chrání Izraele. –

⁵ Pán tě střeží a stíní, *
      je po tvé pravici stále.
⁶ Za dne ti neškodí slunce, *
      ani za noci měsíc. –

⁷ Pán tě od zlého střeží, *
      on střeží celý tvůj život.
⁸ Střeží tvůj odchod i návrat *
      nyní a po všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

Žalm 121 (122)
Svaté město Jeruzalém

Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)

¹ Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
      „Vydáme se do Pánova domu.“
² Už se naše nohy zastavily, *
      Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –

³ Jeruzaléme, jsi vybudován *
      v pevné město, v sebe uzavřené!
⁴ Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
      tak to káže Izraeli zákon, *
      aby jméno Páně oslavoval.
⁵ Zde jsou postaveny soudní stolce, *
      pevné stolce Davidova domu. –

⁶ Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
      Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
⁷ Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
      a v tvých domech bezpečí ať trvá! –

⁸ Pro blaho svých bratří a svých přátel *
      stále budu říkat: Pokoj v tobě!
⁹ Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
      za tvůj zdar se stále budu modlit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Buďte pro mě svatí, neboť já, Hospodin, jsem svatý. Proto jsem vás oddělil od všech národů, abyste byli moji.


V. Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem.
R. Lid, jejž on si za svůj vyvolil.

Modleme se:

Bože, ty chceš, aby lidé společnou prací rozvíjeli své schopnosti a vytvářeli lepší podmínky k životu; dej, ať toto poslání plníme s vědomím, že ty jsi náš Otec a my všichni jsme bratři. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie