lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. leden 2019
Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze


Narodil se kolem roku 1175 na zámku Penafortu u Barcelony. Stal se profesorem církevního práva v Bologni a později kanovníkem barcelonské katedrály. Na přání Petra Nolaska sestavil v roce 1222 stanovy pro nově zakládaný řád, jehož posláním bylo vykupovat křesťany z muslimského zajetí. Sám vstoupil k dominikánům a  v letech 1238-1240 byl generálním představeným. Vyzval Tomáše Akvinského, aby napsal dílo "Summa contra gentiles". Na pokyn Řehoře IX. vydal sbírku papežských dekretů. Mezi jeho spisy vyniká příručka pro zpovědníky "Summa casuum". Zbytek života prožil v rodné Katalánii, kde se snažil navázat dialog s muslimy a kde také 6. I. 1275 v  Barceloně zemřel. Za svatého byl prohlášen v roce 1601.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Je třetí denní hodina. 
Jak jistý řád nás k tomu má, 
z hloubi své duše pokorné 
o dar tří ctností poprosme. 

Aby Duch Svatý, Těšitel, 
příbytek v našich srdcích měl, 
vždyť apoštolů družinu 
navštívil v tuto hodinu. 

Pán, který stvořil nebes říš, 
zachovávaje sám řád týž 
vybavil vše tak nádherně 
i k naší věčné odměně. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Nyní se zjevilo tajemství, které bylo skryté od věků.

Žalm 118 (119), 41-48
VI (Vau)

41 Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky, *
      pomoz mi podle svého slibu,

42 abych dal odpověď těm, kdo mě tupí; *
      s nadějí spoléhám na tvá slova. –

43 Neodnímej mi slovo pravdy, *
      neboť doufám v tvá rozhodnutí.

44 Tvého zákona budu se držet, *
      ve všem a vždycky a na věčné časy. –

45 Po cestě volně budu si kráčet, *
      protože dbám tvých nařízení.

46 Před králi zjevím tvá přikázání *
      bez bázně, že se mi dostane hany. –

47 Z příkazů tvých se radovat budu, *
      protože k nim se upínám s láskou,

48 ruce k tvým příkazům vztahovat budu, *
      rozjímat o tvých ustanoveních.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc

Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)

I

2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
      a vyslyšel moje volání.

3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
      mé nohy na skálu postavil, *
      mým krokům opět jistotu dal.

4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
      Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
      v důvěře skloní se před Pánem. –

5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
      jenž nedruží se ke zpupným *
      a k těm, kdo upadli v lež a blud.

6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
      i záměry, které s námi máš; *
      kdo by se tobě vyrovnal!
   Kdybych měl o nich vyprávět, *
      víc je jich, než se spočítat dá. –

7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
      smírné a zápalné oběti nechceš, *
      avšak mně jsi otevřel sluch.

8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
      Ve svitku pro mne je příkaz psán.

9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
      tvůj zákon v hloubi srdce mám.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

II

10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
       ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.

11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
       tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
    Ani tvou čestnost a laskavost *
      před velkou obcí nesmlčím. –

12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
       tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!

13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
       mé hříchy na mne dopadly, *
       že ani vzhlédnout si netroufám.
    Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
       ztratil jsem veškerou odvahu. –

14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
       Pospěš mi, Pane, na pomoc!

      15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
          kdo se mě snaží zahubit,
          ať se stydí a zalezou všichni,  *
          kdo se z mých pohrom radují!
      16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
          Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]

17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
       všichni, kdo tebe hledají!
    Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
       kdo k tobě volají o pomoc!

18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
       Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
       neotálej už, Bože můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Nyní se zjevilo tajemství, které bylo skryté od věků.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 4, 7
Kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme.


V. Ukázal se na zemi.
R. A stýkal se s lidmi.

Modleme se:

Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie