[ schovat menu ]

« Říjen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


4. říjen 2018, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Sv. Františka z Assisi, památka
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2018
Sv. Františka z Assisi


Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu" (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.


ŽALTÁŘ

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji

V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

1 K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
      a on mě vyslyšel.

2 "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
      jazyka lživého!"

3 Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
      ty lživý jazyku?

4 Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
      uhlíky z kručinek.

5 Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
      ve stanech kedarských!

6 Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
      kdo nenávidí mír!

7 Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
      a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Žalm 120 (121)
Strážce lidu

Už nikdy nebudou mít hlad a žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár. (Zj 7, 16)

1 K horám pozvedám oči, *
      odkud přijde mi pomoc?
2 Od Pána přichází pomoc, *
      on stvořil nebe i zemi. –

3 On ti klopýtnout nedá, *
      nezaspí ten, jenž tě chrání.
4 Nezaspí, nezdřímne strážce, *
      jenž chrání Izraele. –

5 Pán tě střeží a stíní, *
      je po tvé pravici stále.
6 Za dne ti neškodí slunce, *
      ani za noci měsíc. –

7 Pán tě od zlého střeží, *
      on střeží celý tvůj život.
8 Střeží tvůj odchod i návrat *
      nyní a po všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

Žalm 121 (122)
Svaté město Jeruzalém

Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)

1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
      „Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
      Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –

3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
      v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
      tak to káže Izraeli zákon, *
      aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
      pevné stolce Davidova domu. –

6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
      Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
      a v tvých domech bezpečí ať trvá! –

8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
      stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
      za tvůj zdar se stále budu modlit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 13-14
Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: "Miluj svého bližního jako sebe."


V. Po cestě tvých předpisů budu kráčet.
R. Když mi tak široce otvíráš srdce.

Modleme se:

Bože, tys seslal na apoštoly, shromážděné k modlitbě, svého Svatého Ducha; vyslyš naše pokorné prosby a učiň i nás jeho trvalým příbytkem. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie