[ schovat menu ]

« Leden 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


26. leden 2018, Pátek
3. týden žaltáře

Sv. Timoteje a Tita, biskupů, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. leden 2018
Sv. Timoteje a Tita, biskupů


Timotej byl synem řeckého otce a židovské matky. Pocházel z Lystry v Malé Asii. Sv. Pavel ho získal pro křesťanskou víru při své první misionářské cestě (Sk 14, 6; 1 Tim 1, 2). Při druhé cestě se, ač ještě velmi mladý (1 Tim 4, 12), stává natrvalo Pavlovým spolupracovníkem a je s ním i při prvním uvěznění v Římě (Flp 1,1; 2, 19; Kol 1,1; Flm 1). Potom doprovází Pavla do Efesu a zůstává tam jako biskup (1 Tim 1, 3). Při svém druhém uvěznění ho Pavel zve k sobě do Říma (2 Tim 4, 9-21). V šesti Pavlových dopisech je uveden jako spoluodesilatel (1 a 2 Sol, 2 Kor, Kol, Flm, Flp). Z poznámky v listu Židům (13, 23) vyplývá, že byl také vězněn. Po Pavlově smrti se vrátil do Efesu a tam také zemřel. Titus pocházel z pohanských rodičů z Antiochie Syrské. Doprovázel Pavla a Barnabáše na apoštolský sněm do Jeruzaléma (Gal 2,1-5). Na své třetí apoštolské cestě ho Pavel poslal z Efesu do Korintu, aby tam jako schopný organizátor zavedl pořádek (2 Kor 2, 13; 7, 6. 13-16); krátce nato ho pověřil, aby tam organizoval sbírku pro chudé jeruzalémské křesťany. Po společném působení na Krétě zanechal ho tam Pavel jako biskupa. Při druhém Pavlově věznění v Římě byl u něho a odtud zřejmě z jeho pověření odešel do Dalmácie (2 Tim 4, 10). Po Pavlově smrti se vrátil na Krétu a tam také zemřel.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Je třetí denní hodina. 
Jak jistý řád nás k tomu má, 
z hloubi své duše pokorné 
o dar tří ctností poprosme. 

Aby Duch Svatý, Těšitel, 
příbytek v našich srdcích měl, 
vždyť apoštolů družinu 
navštívil v tuto hodinu. 

Pán, který stvořil nebes říš, 
zachovávaje sám řád týž 
vybavil vše tak nádherně 
i k naší věčné odměně. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Žalm 22
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen

Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Srov. Mt 27, 46)

I

2 Bože, můj Bože, pročs mě opustil? *
      Tak vzdálen jsi mým nářkům a mým prosbám!
3 Můj Bože, volám za dne – neodpovíš, *
      za noci – nedocházím utišení. –

4 Ty však jsi svatý, ve svatyni sídlíš, *
      ve chvalozpěvech Izraele trváš.
5 Otcové naši doufali jen v tebe, *
      doufali v tebe, tys je vysvobodil;
6 volali k tobě, byli zachráněni, *
      doufali v tebe, neupadli v hanbu. –

7 Já však už jsem jen červ, ne ani člověk, *
      pro posměch lidem, davu k pohrdání.
8 Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí, *
      rty sešklebují, potřásají hlavou:
9 "Svěřil se Pánu, ať ho vysvobodí, *
      ať ho teď zachrání, když ho má v lásce.“ –

10 Vždyť jenom tys mě vyvedl už z lůna, *
      tys mi dal úkryt na matčiných prsou,
11 na tebe odkázán jsem od zrození, *
      jen tys můj Bůh už od matčina klína.
12 Nevzdaluj se mi, když se blíží muka, *
      a nikde nikdo, aby pomohl!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Viděli jsme ho opovrženého, muže bolesti, znalého utrpení.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

II

13 Obklopuje mě množství býků, *
      bašanští tuři sevřeli mě,
14 své chřtány na mě otvírají *
      jako lvi krvelačně řvoucí.
15 Celý se roztékám jak voda, *
      kosti se ve mně rozpojují
    a moje srdce jako z vosku *
      rozpouští se mi uvnitř těla.
16 Hrdlo už jako střep mám vyschlé †
      a jazyk na patro se lepí, *
      do prachu smrti jsi mě vrhl. –

17 Smečka zlých psů mě obkličuje, *
      zločinná tlupa stojí kolem.
18 Ruce mi proťali i nohy, †
      všechny své kosti mohu spočíst,
      a oni na mne krutě civí.
19 Rozdělují si moje šaty, *
      metají kostky o můj oděv. –

20 Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen! *
      Ty mi přijď na pomoc, má sílo!
21 Zpod meče vytrhni mou duši *
      a z drápů lítých psů můj život.
22 Ze lvího chřtánu vysvoboď mě †
      a zachraň před tuřími rohy! *
      Vyslyš mě, vyslyš ubohého!
23 Vyprávět budu o tobě svým bratřím, *
      ve shromáždění velebit tě budu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Losováním si rozdělili Ježíšovo roucho.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

III

24 Kdo bojíte se Pána, velebte jej, †
      slavte jej všichni z Jákobova rodu, *
      chvějte se před ním, děti Izraele!
25 Protože nepohrdl poníženým, *
      nezošklivil si bídu nebožáka,
    tvář před ním neskryl, ale vyslyšel ho, *
      když k němu v bídě úpěl o pomoc. –

26 Tys cíl mé chvály v shromážděné obci, *
      své sliby splním před ctiteli Páně:
27 Chudobní najedí se do sytosti †
      a chválit budou Pána, kdo jdou za ním, *
      ať jejich srdce věčné věky žije!
28 Rozpomenou se všechny kraje země, †
      vrátí se k Pánu všechny lidské rody *
      a s uctíváním padnou před ním na tvář. –

29 Neboť jen Pánu patří kralování, *
      jeho je všechna vláda nad národy.
30 Jemu ať klanějí se mocní země *
      vzdávají úctu ti, co v hlíně leží! –

31 I moje duše pouze jemu žije, *
      všechno mé potomstvo mu bude sloužit.
32 Všem příštím o Pánu se bude zpívat, †
      budoucím hlásat jeho spravedlnost: *
      neboť tak veliké je dílo Páně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S uctíváním padnou před ním na tvář všechny lidské rody.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 1, 16b-17
Evangeliem se projevuje Boží moc a přináší záchranu každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: "Spravedlivý bude žít z víry."


V. Z Pána raduje se naše srdce.
R. V jeho svaté jméno doufáme.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, připomínáme si den a hodinu, kdys byl za spásu světa veden na smrt na kříži, a obracíme se k tobě s prosbou: dej, ať u tebe vždycky nacházíme odpuštění toho, co nás tíží, a stále nás chraň, abychom se nepoddávali zlému. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie