lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2017
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve


Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentaise (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele Církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.


ŽALTÁŘ

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji

V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

1 K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
      a on mě vyslyšel.

2 "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
      jazyka lživého!"

3 Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
      ty lživý jazyku?

4 Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
      uhlíky z kručinek.

5 Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
      ve stanech kedarských!

6 Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
      kdo nenávidí mír!

7 Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
      a oni chtějí boj.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Žalm 120 (121)
Strážce lidu

Už nikdy nebudou mít hlad a žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár. (Zj 7, 16)

1 K horám pozvedám oči, *
      odkud přijde mi pomoc?
2 Od Pána přichází pomoc, *
      on stvořil nebe i zemi. –

3 On ti klopýtnout nedá, *
      nezaspí ten, jenž tě chrání.
4 Nezaspí, nezdřímne strážce, *
      jenž chrání Izraele. –

5 Pán tě střeží a stíní, *
      je po tvé pravici stále.
6 Za dne ti neškodí slunce, *
      ani za noci měsíc. –

7 Pán tě od zlého střeží, *
      on střeží celý tvůj život.
8 Střeží tvůj odchod i návrat *
      nyní a po všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

Žalm 121 (122)
Svaté město Jeruzalém

Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)

1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
      „Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
      Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –

3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
      v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
      tak to káže Izraeli zákon, *
      aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
      pevné stolce Davidova domu. –

6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
      Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
      a v tvých domech bezpečí ať trvá! –

8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
      stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
      za tvůj zdar se stále budu modlit.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 10, 24. 31
Žádný nesmí dbát jenom o to, co prospívá jemu, nýbrž o to, co prospívá druhému. Ať jíte, ať pijete nebo cokoli jiného děláte, všecko dělejte k Boží oslavě.


V. Dobré je oslavovat Pána.
R. Opěvat, Nejvyšší, tvé jméno.

Modleme se:

Bože, náš nebeský Otče, tys poslal svého slíbeného Ducha Svatého, aby sjednotil lidstvo, rozdělené hříchem; pomáhej nám, když chceme plnit tvou vůli a usilovat o dosažení jednoty a pokoje. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie