lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. listopad 2017
Pro OP: Pro OP: Bl. Lucie z Narni, panny, řeholnice


Narodila se v Narni 13. prosince 1476 v šlechtické rodině. Na přání příbuzných se provdala. Po třech letech manželství po dohodě s manželem vstoupila do kláštera řeholních terciářek v Římě. Její manžel Petr vstoupil do kláštera františkánů. Představení poslali Lucii do Viterba založit klášter. 25. února 1496 zde byla omilostněna stigmaty, což vyvolalo velký ohlas na veřejnosti. Lucie pro to mnoho vytrpěla. Ferrarský vévoda Ercolo I. d’Este se souhlasem Alexandra VI. pro ni založil klášter terciářek ve Ferraře a přiměl ji, aby se tam nastěhovala. Stala se první převorkou kláštera. Vévoda však do chodu kláštera neustále zasahoval a Lucie nemohla dosáhnout toho, aby se v klášteře zachovávala všechna pravidla. Při příštích volbách už nebyla zvolena převorkou. Nastala tím pro ni křížová cesta. Generální vikář lombardské provincie i sám magistr řádu proti ní vydali přísná opatření. Zemřela ve Ferraře 15. listopadu 1544. Její kult potvrdil 1. března 1710 Klement XI. V roce 1935 bylo její tělo přeneseno do katedrály v Narni.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.


ŽALTÁŘ

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)

137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
         správná jsou tvoje rozhodnutí.

138 Právem jsi dal svá přikázání, *
         mocně, pevně a spravedlivě. –

139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
         že na tvá slova zapomněli.

140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
         proto tvůj služebník má jej v lásce. –

141 Jsem jen malý a opovržený, *
         příkazů tvých však nezapomínám.

142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
         a tvůj zákon je pravdivý provždy. –

143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
         přesto se těším z tvých ustanovení.

144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
         dej, ať je chápu, a já budu žíti.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka

Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)

I

2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
      za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
      nachyl ucho k mému naříkání! –

4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
      k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
      jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
      mezi padlými, co leží v hrobě,
   na které už ani nevzpomeneš; *
      ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –

7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
      do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
      všechny vlny tvé mě zaplavují.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

II

9 Odehnals mi přátele i známé, *
       učinils, že všichni si mě hnusí;
    uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10     oko mé je vysíleno hořem.
    K tobě, Pane, běduji den za dnem *
       a jen po tobě své ruce vzpínám.

11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
       Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
       o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
       tvoje milost v kraji zapomnění? –

14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
       k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
       Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
       zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
       hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
       nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
       už se přátelím jen s temnotami.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Jan 3, 17-18
Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce – jak v něm může zůstávat Boží láska? Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy!


V. Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.
R. Věčnou památku má spravedlivý.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, tys poslal o deváté hodině svým apoštolům Utěšitele Ducha Svatého; sešli také nám svého Ducha lásky, abychom ti před lidmi věrně vydávali svědectví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie