[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. listopad 2018
Pro OP: Sv. Ignáce Delgada, biskupa, Vincence Liema, kněze, Dominika An-Khama, otce rodiny, a druhů, vietnamských mučedníků, památka


První křesťanští misionáři přišli do Vietnamu v roce 1627 a první dominikáni v roce 1676. Bratři se zaměřili především na evangelizaci formou skutků tělesného milosrdenství a na vyškolení schopných katechetů. Převažujícím náboženstvím byl v té době ve Vietnamu taoismus a buddhismus. V říši vládli císařové jedné dynastie, kteří byli považováni za absolutní monarchy. K prvnímu pronásledování křesťanů zde došlo v roce 1711, kdy byl vydán první dekret o pronásledování křesťanů. Důvodů bylo několik. Především to byl strach před vším cizím a neznámým, dále protikřesťanská kampaň ze strany buddhistů, politické intriky, ale také nedostatek diplomacie ze strany cizinců a konečně nadměrná osobní krutost místních vládců. Během tří vln pronásledování v letech 1838 až 1862 zemřelo z našeho řádu 6 biskupů, 16 kněží a 13 členů třetího řádu. Spolu s ostatními mučedníky je 19. června 1988 kanonizoval sv. Jan Pavel II.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Vy, věrní Krista svědkové,
vyprali jste si do běla
v krvi Božího Beránka
při novém křtu tom roucha svá.

Jako bratři se těšíte
zde v lásce nyní vzájemné
ze společenství Kristova
v jeho kříži i vítězství.

Život jste rádi nabídli
tam na dalekém Východě;
války děs a její slzy
od všeho lidstva odvraťte.

Laskavě na nás pohleďte,
když na světě jsme poutníky.
Cestu nám také ukažte
na správné stezky Kristovy.

Ať jdeme vždycky za tebou,
ty Synu Boha živého;
jenž v mučednících zjevuješ
nám sílu Ducha Svatého. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

3 Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

14, 1-21
Poslední tíseň Jeruzaléma a jeho oslavení

     Tak praví Hospodin: 1„Hle, přichází den pro Hospodina, kdy bude uprostřed tebe rozdělována kořist z  tebe. 2Shromáždím k Jeruzalému všechny pohany do boje a město bude dobyto, domy vyloupeny a ženy znásilněny. Polovice města půjde do vyhnanství, ale zbytek lidu nebude z města vyhlazen.
    
3Potom však Hospodin vytáhne a bude proti těm pohanům bojovat, jako bojoval kdysi v den bitvy. 4V ten den budou jeho nohy stát na Olivové hoře, která je na východ od Jeruzaléma; Olivová hora se rozštěpí uprostřed od východu na západ velmi velikým údolím a polovice hory ustoupí na sever a  druhá polovina na jih. 5Utečete do údolí jejich hor, protože horské údolí se potáhne až k Jasolu; utečete, jako jste utíkali před zemětřesením v době judského krále Uzijáha. Potom přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí s ním.
    
6V ten den nebude světlo, ale chladno a mráz. 7Bude to jeden den, známý jen Hospodinu: ani den, ani noc, v čas večera bude zase světlo. 8V ten den vyprýští živá voda z Jeruzaléma, polovice z ní poteče do moře východního a polovice do moře západního, poteče v létě i v zimě.
    
9Hospodin bude králem nad celou zemí, v ten den bude jen jeden Hospodin a jedno jeho jméno. 10Celá země se změní v planinu od Geba k Rimmonu na jih od Jeruzaléma. Ten bude na výšině a bude obýván na svém místě od Benjamínovy brány až k místu Dřívější brány a až k Nárožní bráně, od věže Chananel až ke Královským lisům. 11Bude se v něm bydlet, nebude už prokletí, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.
    
12To bude porážka, jíž stihne Hospodin všechny národy, které vytáhly proti Jeruzalému: tělo jim bude hnít, ještě když budou stát na svých nohou, v očních důlcích jim budou hnít oči a v ústech bude hnít jazyk.
    
13V ten den způsobí u nich Hospodin veliký zmatek: jeden uchopí ruku svého bližního, ale zároveň ji napřáhne proti němu. 14I Juda bude bojovat v Jeruzalémě; bude shromážděno bohatství všech okolních pohanů: zlato, stříbro a velké množství oděvů. 15Stejnou porážkou stihne Hospodin koně, mezky, velbloudy, osly a všechen dobytek, který v těch táborech bude.
    
16Ale všichni, kdo zbudou ze všech pohanů, kteří přitáhnou proti Jeruzalému, budou každý rok putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků.
    
17Jestliže však některý z národů země nebude do Jeruzaléma putovat, aby se klaněl Králi, Hospodinu zástupů, nebude na něj padat déšť. 18Jestliže nepřiputuje a nepřijde národ egyptský, stihne ho to neštěstí, kterým Hospodin zasáhne ty pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků. 19To bude trest na Egypťany a trest na všechny pohany, kteří nepřiputují, aby slavili svátek stánků.
    
20V ten den bude napsáno na zvoncích koní: ‚Zasvěcen Hospodinu‘; hrnce v Hospodinově domě budou jako obětní misky před oltářem. 21Všechny hrnce v Jeruzalémě i v Judsku budou zasvěceny Hospodinu zástupů. Všichni obětující přijdou, vezmou z nich a budou v nich vařit. V ten den nebude už v domě Hospodina zástupů žádný kramář.“

RESPONSORIUM

Zach 14, 8; 13, 1; Jan 19, 34

O. V ten den vyprýští živá voda z Jeruzaléma, pramen pro Davidův dům * na obmytí hříchu a nečistoty.
V. Jeden z vojáků Ježíšovi kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda, * na obmytí hříchu a nečistoty.

DRUHÉ ČTENÍ

Jedno z těchto dvou:

Z dopisu sv. Valentina de Berio-Ochoa jeho matce z Tonkinu ve Vietnamu

(Cartas y escritos, ed. Jacinto Garrastachu, Bilbao 1966, str. 238–239)

Naše tělo se často vzpírá, ale Ježíšova milost je silnější než tělo a peklo

     Drahá, milovaná maminko.
     Na začátku tohoto roku jsem dostal od vás dopis. Ach, jaká radost, vidět psaní od mé matky! Zaradoval jsem se, když jsem zjistil, že se z vás stala čiperná stařenka a že ještě roztomile rozprávíte!
     S radostí jsem se dočetl, že jste denně na mši svaté a že prosíte za všechny milovaného Ježíše.
     Tážete se mne, jak žiji a jak se stravuji. Drahá maminko, žiji si velmi dobře. Stal jsem se panem biskupem a k jídlu mi nic nechybí!
     Tady není chléb. Máte-li krajíc čerstvého chleba, pošlete mi ho po nějakém ptáčkovi. S jakým potěšením budeme jíst – pan biskup a misionáři - chléb, který uhnětly ruce naší stařenky!
     Kukuřice tady je, ale jedí ji syrovou. Já taky jsem snědl dvakrát několik zrnek syrové kukuřice.
     Zde je bohatý rybolov, na moři i na řekách. Proto, a protože to přikazuje ve svých svatých zákonech náš svatý Otec Dominik, jím každý den ryby, a jen někdy jiné maso.
     Nebojte se, že umřeme hladem!
     Ale myslíte si, když jsme biskupem, že jezdíme v kočáře? Bosi putujeme od bažiny k bažině, a za temné noci! Při tom všem jsme veselí. Jedné noci jsem pochodoval šest mil v blátě a v dešti. Mnohokrát jsem se natáhl na zem jak dlouhý, tak široký, a třebaže jsem byl pan biskup, přišel jsem domů celý zablácený a promočený. Ale křesťané mají velkou lásku. Když jsem přišel domů, měl jsem připravenou teplou vodu, nechali mě vykoupat, a velmi dobře jsem mohl sloužit mši svatou.
     "Ach můj drahý synku", řeknete. Jak smutný je tenhle způsob života! Ne, moje stařenko, tento způsob života není smutný. Lidé tu žijí zdravě, radostně a čile. Bůh nás potěšuje v našich pracích. Já, přestože jsem starý chlap, musím roztomile skákat po bažinách. Maminko, z Valentina se stal horal, a před jeho vousy by se třásli i nejstarší ďáblové v pekle!
     Modlete se za mne k Ježíši a já také při mši svaté každý den vzpomínám na své rodiče. Prosím Boha, abyste na tomto světě měla co obléci a co jíst a v druhém světě abyste měla nebeskou slávu.
  &nčbsp;  Tedy odvahu, maminko! Trpělivě snášejte trápení tohoto světa!
     Naše tělo se často vzpírá, ale Ježíšova milost je silnější než tělo a peklo. Proto ho musíme stále prosit o tuto milost. Za přímluvce si vezměme nejsvětější Pannu Marii, patriarchu svatého Josefa, svatou Moniku a všechny svaté a světice v nebi.
     "Agur" (s Bohem), maminko! Pozdravujte všechny mé příbuzné. Líbám vám ruku.

RESPONSORIUM

Moud 3, 6-7a.9

O. Pán zkoušel vyvolené v tavícím kelímku jak zlato, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. V čase, kdy budou odměněni, zazáří, * protože jeho vyvolení najdou lásku a smilování.
V. Ti, kdo v něj doufali, poznají pravdu, kdo byli věrní, setrvají u něho v lásce. * Protože jeho vyvolení najdou lásku a smilování.

Nebo:

Z dopisu svatého Petra Almató jeho otci z Tonkinu

(Pedro Almato y Ribera, O.P., Martir de Tonkin, 1830-1861. Correspondencia familiar, ed. V. Gomez, Valencia, 1987, pp. 62-63)

Neplač, když se dozvíš, že jsem byl zajat a zabit pro víru. Spíš se raduj nad tak šťastným údělem

     Můj drahý otče,
     domnívám se také, že už jste mě oplakal jako mrtvého. Byl pro to dostatečný důvod a já jsem ani nemyslel, že budu moci až do nynějška naživu. Ani nemám velkou naději, že přežiji tak velké pronásledování. Skoro před rokem přišli naši osvoboditelé na toto pobřeží, postavili pevnosti, vybudovali domy, a zemřelo několik set Kočinčíňanů. Ale co z toho? Dosáhli jsme míru? Ach, milovaný otče! Vychytralá evropská politika úplně zmařila naše naděje. My naivní jsme měli za to, že jen horlivost pro náboženství dává zbraně tomuto království s úmyslem, aby byl potrestán král, a v případě, že nepodá náležité zadostučinění, aby byl zbaven vlády, kterou dala Francie jeho pradědovi. V současné době se ještě neudělalo pro náboženství nic, a jaké úmysly má Francie v otázce Kočinčíny, ukáže budoucnost. Rád bych se rozepsal trochu víc o tomto bodě, ale stručnost dopisu mi to nedovoluje.
     Pohromy, které jsme dosud utrpěli, jsou veliké. Naše misie, kdysi kvetoucí, ztratily svou svěžest a krásu. Kolik obcí bylo zničeno, kolik křesťanů uneseno, kolik Pánových služebníků zemřelo nebo bylo vypovězeno! Opravdu je nám do pláče, když vidíme, že některé vedou na popravu, jiné drží dlouhou dobu pohřbené v podzemních kobkách, jiným vydrancují domy a pak je zboří, a je nechají na ulici bez kousku chleba, kterým by se udrželi při životě. Běda nám, kteří jsme zhřešili!
     Přesný počet vyhoštěných, jak katechetistů, tak křesťanů, nemohu vám udat, protože nemám po ruce seznamy. Je jich mnoho. Nepočítaje dva veledůstojné apoštolské vikáře, o kterých jsem vám už psal minule, bylo nadto umučeno 19 domorodých kněží a různí katechisté a křesťané, jejichž přesný počet také neznám.
     Toto všechno se týká jen našich misií, v nichž jsme čítali 200.000 křesťanů. Bylo by pro nás jistou útěchou, kdybychom mohli předvídat konec tolikerých strastí. Ale průběh událostí v turonském přístavu nám nedovoluje žádný odhad.
     V současné době jsem dosti zdráv, i když ne tak, jak by bylo žádoucí, pro přítomné okolnosti. Před sedmi měsíci jsme byli my dva Evropané tajně v jednom malém domku se sklepem pod zemí, abychom se mohli schovat v případě, že by nás mandarini chtěli navštívit. Kdybyste se dověděl, že mě zajali a mučili pro víru, neplačte, ale spíš se radujte mě potkalo takové štěstí. Dávám "s Bohem" vám, mamince, bratrovi a sestrám a našim příbuzným a přátelům, kdybych jim už nemohl psát. Modlete se za mne mnoho k Pánu a k svaté Panně, aby mi dali potřebné milosti, abych zemřel z lásky k nim. S Bohem, milý otče!

RESPONSORIUM

Lk 6, 22.33a; 1Pt 3, 14a

O. Blahoslavení jste, když vás budou lidé nenávidět, když vás vyloučí ze svého středu, potupí a vaše jméno vyškrtnou jako prokleté kvůli Synu člověka. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu.
V. Kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám. * Radujte se v ten den a jásejte, máte totiž v nebi velkou odměnu.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš Otče, tys posiloval svatého mučedníka Ignáce a jeho druhy, že kříži tvého Syna zůstali věrni až k prolití krve; na jejich přímluvu nám pomáhej, abychom tvou lásku šířili mezi lidmi, a tak se směli nazývat tvými dětmi a skutečně jimi byli. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie