[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. srpen 2018
18. NEDĚLE BĚHEM ROKU


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš.

Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele

Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)

I

1 Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
    Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
  oděný krásou a vznešeností, *

2   jako pláštěm světlem se halíš. –

  Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
3   síně své zbudovals nad vodami,
  z letících mračen si povoz činíš, *
    na křídlech větru se k zemi snášíš,

4 vichry si bereš za svoje posly, *
      plameny za své služebníky. –

5 V základech mocných jsi upevnil zemi, *
      takže až do věků nezakolísá.

6 Pramoře jako rouchem ji krylo, *
      vody stály až nad horami. –

7 Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
      prchaly před hlasem tvého hromu.

8 Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
      na místa, která ty jsi jim určil.

9 Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
      aby zas nemohly zaplavit zemi. –

10 Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
      v údolích mezi horami plynout.

11 Všechnu zvěř polní napájejí, *
      divocí osli hasí v nich žízeň.

12 Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
      větvovím stromů zní jeho zpěv.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce.

II

13 Z oblačných sídel napájíš hory, *
      vláhu z tvých komor zem dosyta pije.

14 Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
      rostlinám, které jsou k užitku lidem;
  vydáváš pro ně ze země chléb, *

15   který dodává člověku síly,
  víno, jež člověku potěší srdce, *
      že se mu tvář jak olejem svítí. –

16 Dosyta pije i stromoví Páně, *
      libánské cedry, jež sázel on sám.

17 V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
      v cypřiších domov si udělal čáp.

18 Horské štíty kamzíkům patří, *
      ve skalách jezevci našli si skryt. –

19 Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
      slunce pak ví, kdy zapadat má.

20 Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
      začne v ní obcházet divoká zvěř.

21 Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
      od Boha čekají pokrm svůj.

22 Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
      ulehnou do svých doupat a nor.

23 Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
      aby v ní setrval po celý den.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

III

24 Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
      Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
      plna je tvého tvorstva zem.

25 Tam moře mocné a velké a širé, †
      v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
      havěti drobné i velikých stvůr.

26 Lodi jím plují, i leviatan, *
      stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –

27 Na tebe čeká všechno a všichni, *
      že jim dáš obživu v pravý čas.

28 A ty ji dáváš a oni si berou, *
      dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.

29 Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
      když jim odejmeš dech, oni hynou, *
      opět se vracejí ve svůj prach.

30 Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
      tak zemi obnovuješ tvář. –

31 Ať trvá navěky sláva Páně, *
      ať se Pán raduje ze svých děl!

32 Země se zachví, když pohlédne na ni, *
      kouří se z hor, když jen se jich tkne.

33 Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
      Bohu chci hráti, co budu živ.

34 Kéž se mu zalíbí moje písně! *
      Já se chci v Pánu radovat! –

35 Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
      kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
      Dobrořeč Pánu, duše má!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré.

V. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí.
R. A vaše uši, že slyší.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Amosa

1,1-2,3
Hrozby Boží spravedlnosti proti pohanům

     1.1Slova Amosa, jednoho z pastýřů v Tekoi. Vidění, která měl o Izraelovi v době judského krále Uzijáha a v době izraelského krále Jorobeama, syna Joašova, dva roky před zemětřesením.

2Řekl:
„Hospodin vydá řev ze Siónu,
z Jeruzaléma se ozve svým hlasem,
pastviny pastýřů budou naříkat,
uschne vrcholek Karmelu.“

3Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Damašku to neodvrátím:
za to, že branami ze železa rozdrtili Gilead,
4sešlu na dům Chazaelův oheň
a pohltí paláce Benhadadovy.
5Zlomím závoru Damašku,
zničím obyvatele z Bikat Avenu
a z Bet Edenu toho, který nosí žezlo,
aramejský lid pak půjde do zajetí v Kiru“
– praví Hospodin.

6Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Gazy to neodvrátím:
za to, že do jednoho odvedli zajatce
a vydali je Edomitům,
7sešlu na hradbu Gazy oheň
a pohltí její paláce.
8Zničím obyvatele z Ašdodu
a z Aškalonu toho, který nosí žezlo,
vztáhnu svou ruku proti Ekronu
a zahyne zbytek Filišťanů“
– praví Pán, Hospodin.

Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Tyru to neodvrátím:
za to, že do jednoho vydali zajatce Edomitům,
nepamatovali na bratrskou smlouvu,
10sešlu na hradbu Tyru oheň
a pohltí jeho paláce.“

11Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Edomu to neodvrátím:
za to, že mečem stíhal svého bratra,
porušil lásku k němu,
že navěky choval svůj hněv
a navždy živil svůj vztek,
12sešlu oheň na Teman
a pohltí paláce Bosry.“

13Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny ammonských synů to neodvrátím:
za to, že rozparovali těhotné ženy Gileadu,
aby rozšířili své území,
14zapálím oheň na hradbě Rabbatu
a pohltí jeho paláce s válečným rykem v den bitvy
a s vichrem v den bouře.
15Jejich král půjde do vyhnanství,
on a s ním jeho knížata“
– praví Hospodin.

2.1Tak praví Hospodin:
„Pro tři a pro čtyři zločiny Moabu to neodvrátím:
za to, že dal na vápno spálit
kosti edomského krále,
2sešlu na Moaba oheň
a pohltí paláce Kerjotu,
Moab zemře za válečné vřavy,
za ryku a zvuku polnice.
3Vyhubím v něm vladaře,
s ním zabiji všechna jeho knížata“
– praví Hospodin.

RESPONSORIUM

SrOv. Žl 9, 8.9; Am 1, 2

O. Pán si k soudu postavil svůj stolec. Svět bude soudit spravedlivě, * rozsudek vyřkne nad národy.
V. Pán vydá řev ze Siónu, z Jeruzaléma zaburácí svým hlasem. * Rozsudek vyřkne nad národy.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu Barnabášova

(Cap. 1,1-8; 2,1-5: Funk 1,3-7)

Naděje života – počátek a konec naší víry

     Buďte zdrávi v pokoji, synové a dcery, ve jménu našeho Pána, Ježíše Krista, který si nás zamiloval.
     Velké a bohaté je ospravedlnění, kterého se vám dostalo od Boha; nadto se velmi raduji z vašeho dobrého a  vynikajícího ducha. Tak velice je ve vás vštípena milost duchovních darů. Proto se ještě více raduji v naději na spásu, neboť ve vás opravdu vidím Ducha, jak je na vás vylit z bohatého pramene Páně. Mám radost z vytouženého shledání s vámi.
     Jsem přesvědčen a uvědomuji si, že jsem mnohému porozuměl, když Pán byl se mnou na cestě spravedlnosti; já nemohu jinak než vás milovat víc než svůj život; neboť ve vás přebývá velká víra a láska a naděje v jeho život. Uvažoval jsem takto: když se snažím předat vám něco z toho, co jsem obdržel, bude mi přičteno k odměně, že pomáhám takovým duchům. Rozhodl jsem se krátce vám napsat, abyste svou vírou získali i dokonalé poznání.
     Tři jsou Pánova ustanovení: naděje života – počátek a konec naší víry; spravedlnost – počátek a konec soudu; láska ve veselosti a radost – svědectví pro skutky spravedlnosti. Pán nás skrze proroky seznámil s věcmi minulými a dal nám okusit závdavek věcí budoucích. Když vidíme, jak se to podle jeho slov postupně uskutečňuje, musíme s tím bohatšími a důstojnějšími dary přistupovat k oltáři. Já vám však – ne jako učitel, ale jako jeden z vás – aspoň něco vyložím, abyste se tím potěšili už v tomto čase.
     Protože doba je zlá a Protivník je mocný, musíme se mít na pozoru a dbát na ustanovení Páně. Pomocníky naší víry jsou bázeň a vytrvalost, našimi spolubojovníky trpělivost a zdrženlivost. Pokud jsou tyto neporušené a zůstávají zaměřené na Pána, radují se spolu s nimi moudrost a chápání, vědění a poznání.
     Skrze všechny proroky nám totiž zjevil, že nepotřebuje oběti, ani celopaly, ani dary. Je psáno: Nač je mi množství vašich obětí? – praví Hospodin. Už mám dost žertev beranů a tuku krmných telat; v krvi býčků a kozlů nemám zalíbení. Nechci, abyste se mi chodili ukazovat. Kdo to od vás žádal, abyste vyšlapávali má nádvoří? Nenoste už nicotné oběti; kadidlo je mi odporné, vaše novoluní a soboty nesnáším.

RESPONSORIUM

Gal 2, 16; Gn 15, 6

O. Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista. * Přijali jsme víru, a tak jsme byli uznáni za spravedlivé.
V. Abrahám uvěřil Hospodinu a ten ho za to uznal za spravedlivého. * Přijali jsme víru, a tak jsme byli uznáni za spravedlivé.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie