[ schovat menu ]

« Leden 2021 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


9. leden 2021, Sobota
2. týden žaltáře

Doba vánoční, 2. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
[Křtu Páně]

kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

9. leden 2021
Doba vánoční, 2. týden


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Když uzří Dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.

Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaků říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.

Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.

Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.

Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.

Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.

Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

4 On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Pán nás naučí svým cestám.
O. A budeme chodit po jeho stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

63, 7-19
Připomenutí Boží lásky k opuštěnému lidu

7Hospodinovu lásku chci hlásat,
Hospodinovy slavné činy,
za všechno, co nám Hospodin udělil,
za velkou štědrost pro dům Izraele,
kterou ukázal podle svého smilování,
podle množství své lásky.
8Řekl: „Je to můj vlastní lid,
synové, kteří nikdy nezklamou.“
Proto se jim stal Spasitelem.
9Ve všelikém jejich soužení nebyl to posel, nebyl to anděl,
ale on sám je vysvobodil;
ve své lásce, v útrpnosti on sám je vykoupil;
zvedl je a nosil
ve všech dávných dobách.

10Oni se však vzpírali
a uráželi jeho svatého ducha;
proto se jim změnil v nepřítele
a sám s nimi válčil.

11Vzpomenul na dávné časy,
na Mojžíše a jeho národ:
Kde je ten, který je vyvedl z moře
s pastýřem svého stáda?
Kde je ten, který mu dal do nitra
svého svatého ducha?

12Ten, který přivedl na Mojžíšovu pravici
své slavné rámě,
ten, který před nimi rozdělil vody,
aby si zjednal jméno věčné,
13ten, který je vedl hlubinami
bez úrazu jako koně na poušti.

14Jako stádo, které sestupuje údolím,
vedl je Hospodinův duch na místo odpočinku;
tak jsi vedl svůj lid,
abys oslavil svoje jméno.

15Pohlédni z nebe a dívej se
ze svého svatého a slavného sídla:
Kde je tvá horlivost a tvá síla?
Přestala tvá horoucí láska
a tvé slitování se mnou.

16Vždyť tys přece náš otec!
Abrahám nás nezná,
Izrael o nás neví,
ty, Hospodine, jsi náš otec;
„náš vykupitel“
je tvoje dávné jméno.

17Proč jsi dopustil, Hospodine,
že jsme zbloudili z tvých cest,
že nám ztvrdlo srdce,
abychom před tebou neměli bázeň?
Usmiř se kvůli svým služebníkům
pro kmeny, které jsou ti vlastní!
18Nakrátko ovládli bezbožní tvůj svatý lid,
naši nepřátelé pošlapali tvoji svatyni.
19Stali jsme se lidem jako v dávné době,
kdy jsi nám nevládl
a kdy jsme neměli tvé jméno.

Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!
Před tvou tváří by se rozplynuly hory.

RESPONSORIUM

Iz 63, 17.19

O. Jsme na tom tak, jako bys nám byl nikdy nevládl a my nebyli tvým lidem. * Kéž bys protrhl nebe a sestoupil.
V. Čekáme na právo, ale nepřichází; na spásu, ale vzdálila se od nás. * Kéž bys protrhl nebe a sestoupil.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy svatého biskupa Prokla Konstantinopolského

(Oratio 7 in sancta Theophania. 1-3: PG 65, 758-759)

Posvěcení vod

     Kristus se zjevil světu. Vnesl do jeho chaosu řád, a tak učinil svět jasným a radostným. Hřích světa vzal na sebe a nepřítele světa srazil. Posvětil prameny vod a osvítil lidské duše. K divům připojil divy ještě větší.
     Dnes se totiž země a voda podělily o Spasitelovu milost a celý svět je plný radosti; vždyť dnešní svátek připomíná světu ještě více divů než předcházející slavnost. O slavnosti Spasitelova narození se radovala země, protože nesla v jeslích Pána veškerenstva; dnes o Zjevení Páně se nadmíru raduje voda. Raduje se proto, že v Jordánu se jí dostalo milosti posvěcení.
     Při předchozí slavnosti jsme hleděli na křehké novorozeně, obraz naší křehkostí. Avšak o dnešním svátku vidíme dospělého, dokonalého muže v  náznaku toho, jenž dokonalý vychází z dokonalého. Tehdy se Král oblékal do purpurového pláště těla; dnes se Pramen všeho halí do vod řeky Jordánu.
     Nuže tedy, hleďte na nové neuvěřitelné divy: Slunce spravedlnosti se omývá v Jordánu, Oheň se noří do vody a Bůh je posvěcován člověkem.
     Dnes se všechno stvoření ozývá chvalozpěvem a volá: Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.1 Požehnaný, jenž přichází v každý čas: nepřichází přece nyní poprvé.
     Kdo je to? Promluv jasně, blahoslavený Davide: Pán je Bůh a zjevil se nám.2 A neříká to jenom prorok David, ale také apoštol Pavel se připojuje k jeho svědectví a praví: Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem; a vede nás.3 Ne některým, ale všem: neboť všem, Židům stejně jako Řekům, dává ochotně spásu prostřednictvím křtu, nabízejíc křest jako všem společné dobrodiní.
     Nuže, pohleďte na podivuhodnou novou potopu, zjevně daleko významnější a mocnější, než byla ta za časů Noemových. Tehdy totiž voda potopy lidský rod zahubila; nyní však mocí toho, jenž byl pokřtěn, byli ti, které zaplavila voda křtu, povoláni ze smrti k novému životu. Tehdy holubice nesoucí olivovou ratolest jen ohlašovala libou vůni nejvyššího vládce, Krista;4 nyní však Duch Svatý sestupující v podobě holubice nám přímo ukazuje milosrdného Pána.

     1 Žl 117 (118), 26; Mt 21, 9
     2 Žl 117 (118), 27 (LXX)
     3 Tit 2, 11-12
     4 srov. Gn 8, 11; srov. 2 Kor 2, 15

RESPONSORIUM

_

O. Dnes se nám zjevil Kristus, světlo ze světla, a Jan ho pokřtil v řece Jordánu. * Věříme, že se narodil z Panny Marie.
V. Otevřelo se nebe a bylo slyšet Otcův hlas. * Věříme, že se narodil z Panny Marie.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tvůj jednorozený Syn přišel na svět ve skutečném lidském těle a stal se jedním z nás; dej, prosíme, ať jsme skrze něho vnitřně přetvořeni k účasti na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2021 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie