[ schovat menu ]

« Říjen 2020 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


15. říjen 2020, Čtvrtek
4. týden žaltáře

Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky Církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. říjen 2020
Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky Církve, památka


Narodila se 28. III. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo 14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k sestrám augustiniánkám. Po vstupu ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou. Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k zakládání i mužských reformovaných klášterů. Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v Albě de Tormes 4. X. 1582; v důsledku právě začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V roce 1622 byla prohlášena za svatou a v roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i na myšlení a tvorbu našich barokních náboženských autorů v 17. století.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.

Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.

Křehkosti těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.

Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.

Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Žalm 43 (44)
Pohromy národa

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

I

2 Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.

3 Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

4 Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

5 Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

6 S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

7 Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:

8 tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.

9 Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

II

10 Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.

11 Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

12 Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

13 Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.

14 Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

15 Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

16 Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,

17 slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

III

18 A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,

19 naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,

20 a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

21 Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,

22 což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.

23 Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

24 Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

25 Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?

26 Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.

27 Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

8, 1-17. 20-23
Příslib spásy v novém Jeruzalémě

     1Hospodin zástupů promluvil takto:

2„Tak praví Hospodin zástupů:
Velikou horlivostí horlím pro Sión,
horlím pro něj velikým hněvem.

     3Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sión, budu přebývat uprostřed Jeruzaléma, Jeruzalém bude nazván věrným městem a hora Hospodina zástupů horou svatou.
    
4Tak praví Hospodin zástupů: Znovu budou sedat starci a stařeny na jeruzalémských náměstích, pro vysoké stáří každý s holí v ruce. 5Náměstí města budou plná chlapců a děvčat, budou si hrát na jeho náměstích.
    
6Tak praví Hospodin zástupů: I když se to zdá podivuhodné v očích těch, kdo v těchto dnech zbyli z tohoto lidu, musí to být podivuhodné i v mých očích? – praví Hospodin zástupů.
    
7Tak praví Hospodin zástupů:

Hle, vysvobodím svůj lid
ze země východu i západu slunce,
8přivedu je,
budou bydlet uprostřed Jeruzaléma,
budou mým lidem
a já jim budu Bohem
v pravdě a spravedlnosti.

     9Tak praví Hospodin zástupů: Ať zesílí ruce vám, kteří v těchto dnech z úst proroků slyšíte slova o dni, kdy byl položen základ k domu Hospodina zástupů, abyste mohli vystavět chrám.

10Neboť před těmi dny nedostávali mzdu
ani lidé, ani dobytek;
ten, kdo vcházel, i ten, kdo vycházel,
nebyl v bezpečí před nepřítelem;
dopouštěl jsem
vzájemnou nenávist lidí.
11Nyní se však nebudu chovat jako v dřívějších dobách
k těm, kdo zbyli z tohoto lidu
– praví Hospodin zástupů.
12Vzejde setba pokoje:
vinice vydá svůj plod,
země vydá svou úrodu,
nebesa vydají svou rosu;
to všechno
dávám do vlastnictví
těm, kdo zbyli z tohoto lidu.

     13Jako jste byli pro pohany kletbou, dome judský a dome izraelský, tak vás zachráním, abyste byli požehnáním; nebojte se! Ať vaše ruce zesílí! 14Neboť tak praví Hospodin zástupů: jako jsem se rozhodl působit vám zlo, když mě popouzeli k hněvu vaši otcové – praví Hospodin zástupů, a 15neměl jsem slitování, tak jsem se v těchto dnech znovu rozhodl obdařit dobrem Jeruzalém a judský dům, nebojte se!
    
16Musíte však plnit toto: jeden druhému mluvte pravdu, ve svých branách konejte soudy, které vedou k pokoji! 17Nesmýšlejte v srdci špatně o svém bližním, nelibujte si v křivé přísaze, neboť právě to všechno nenávidím“ praví Hospodin.
    
20„Tak praví Hospodin zástupů: Ještě přijdou národy a obyvatelé mnohých měst, 21přijdou obyvatelé jednoho města k obyvatelům města druhého a řeknou: ‚Pojďme usmířit Hospodina, pojďme hledat Hospodina zástupů! Já půjdu také.‘ 22Přijdou mnohé národy, mocné kmeny, aby hledaly Hospodina zástupů v Jeruzalémě a usmířily ho.
    
23Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech deset lidí ze všech pohanských jazyků uchopí lem šatu jednoho Judovce a řeknou: ‚Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že s vámi je Bůh.‘“

RESPONSORIUM

Zach 8, 7. 9; Sk 3, 25

O. Tak praví Hospodin zástupů: Hle, vysvobodím svůj lid ze země východu i západu slunce. *Ať zesílí ruce vám, kteří v těchto dnech z úst proroků slyšíte tato slova.
V. Vy jste synové proroků a máte účast ve smlouvě, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci. * Ať zesílí ruce vám, kteří v těchto dnech z úst proroků slyšíte tato slova.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svaté Terezie od Ježíše

(Opusc. De libro vitae, cap. 22, 6-7. 14)

Vždycky si připomeňme Kristovu lásku

     Kdo má u sebe Ježíše Krista, tak dobrého přítele a vůdce, může snést všechno. Neboť on nám pomáhá, posiluje nás, nikoho neopustí; je to pravý a upřímný přítel. Jasně poznávám, že máme-li se líbit Bohu a dostat od něho veliké milosti, přeje si Bůh, aby se nám jich dostávalo prostřednictvím Ježíšova nejsvětějšího lidství, v němž má Boží velebnost zalíbení, jak to sám Bůh řekl.
     Velmi často jsem to zakusila a také sám Pán mi to řekl. Ano, viděla jsem to na vlastní oči, že musíme vcházet touto branou, jestliže toužíme po tom, aby nám svrchovaná velebnost odhalila skrytá tajemství. Nehledejme jinou cestu, i kdyby byl už někdo na vrcholu kontemplace; po této cestě lze jít bezpečně a jistě. To je náš Pán, a od něho a skrze něj nám přichází všechno dobré. On nás poučí. Hledíme-li na jeho život, nenajdeme žádný lepší a dokonalejší příklad k následování.
     Co můžeme chtít víc, než mít po boku tak věrného přítele, který nás neopustí v námahách a nesnázích, jak to dělají přátelé světští? Je šťastný, kdo ho upřímně a opravdu miluje a má ho stále u sebe. Vzpomeňme na slavného apoštola Pavla: zdálo se, že má Ježíše stále v ústech, protože ho měl vrytého hluboko ve svém srdci. Když jsem to pochopila, pilně jsem pátrala a přišla jsem na to, že právě touto cestou šli hluboce kontemplativní světci, například František, Antonín z Padovy, Bernard, Kateřina Sienská. Po této cestě je třeba jít velice svobodně a odevzdat se zcela do Božích rukou. A jestliže by nás chtěl přijmout a povýšit mezi své nejbližší služebníky a důvěrníky, poslechněme rádi.
     A kdykoli myslíme na Krista, vždycky si připomeňme, jaká láska ho vedla k tomu, že nám prokázal tolik milostí a dobrodiní, a jakou lásku nám ukázal Bůh, když nám dal takovou záruku své lásky k nám. A láska volá po lásce. Proto se snažme mít to stále před očima, a tak se povzbuzujme k lásce. A dá-li nám jednou Bůh tu milost, že se nám tato láska vtiskne hluboko do srdce, bude nám všechno velice snadné a v nejkratší době a s malou námahou vykonáme velmi mnoho.

RESPONSORIUM

Žl 72 (73), 27.28; 1 Kor 6,17

O. Hle, hynou, Pane, kdo se tobě vzdalují. * Mým blahem je být v Boží blízkosti, já všechnu důvěru jen v Pána skládám.
V. Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch. * Mým blahem je být v Boží blízkosti, já všechnu důvěru jen v Pána skládám.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala Církvi cestu k dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak jako ona toužili po opravdové svatosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2021 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie