[ schovat menu ]

« Říjen 2020 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


13. říjen 2020, Úterý
4. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 28. týden
Pro OP: Bl. Magdalény Panatieriové, panny, terciářky, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. říjen 2020
Druhé mezidobí, 28. týden
4. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Žalm 101 (102)
Vyhnancova přání a prosby

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

I

2 Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!

3 Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

4 Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.

5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.

6 Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

7 podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,

8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.

9 Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.

10 Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,

11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!

12 Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

II

13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.

14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.

15 Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

16 Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,

17 až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,

18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!

20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,

21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.

22 Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,

23 až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

III

24 Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,

25 z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!

26 Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:

27 pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

28 Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Zachariáše

1, 1 – 2, 4
Vidění znovuvybudovaného Jeruzaléma

     1.1V osmém měsíci, v druhém roce Dareiovy vlády, Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a řekl:
    
2„Hospodin se velmi rozhněval na vaše otce. 3Ale řekni jim: Tak praví Hospodin zástupů: Obraťte se ke mně – praví Hospodin zástupů – a já se obrátím k vám – praví Hospodin zástupů. 4Nebuďte jako vaši otcové, k nimž dřívější proroci volali: Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svého špatného chování i od svých zlých myšlenek, ale oni neslyšeli a o mě nedbali – praví Hospodin. 5Vaši otcové – kde jsou? A proroci? Mohou žít navěky? 6Nedostala se snad k vašim otcům má slova i mé příkazy, které jsem uložil svým služebníkům prorokům? Obrátili se tedy a řekli: ‚Jak Hospodin zástupů hrozil, že bude s námi jednat podle našeho chování a našich skutků, tak s námi jednal.‘“
    
7Dvacátého čtvrtého dne jedenáctého měsíce – to je měsíc šebat – druhého roku Dareiovy vlády Hospodin oslovil proroka Zachariáše, syna Berechjáha, syna Iddova, a ten řekl: 8„Měl jsem v noci vidění: Hle, muž seděl na ryšavém koni, který stál mezi myrtovými keři, a ty byly v hlubině; za ním byli koně ryšaví, plaví a bílí.
    
9Zeptal jsem se: ‚K čemu ti zde jsou, můj pane?‘ Anděl, který se mnou mluvil, mi odpověděl: ‚Já ti ukážu, co to znamená.‘ Tu se ujal slova ten muž, který stál mezi myrtovými keři: 10‚To jsou ti, které poslal Hospodin, aby procházeli zemí.‘ 11Odpověděli Hospodinovu andělu stojícímu mezi myrtovými keři: ‚Procházeli jsme zemí, a hle – celá země přebývá v pokoji.‘
    
12Tu se ujal slova Hospodinův anděl a řekl: ‚Hospodine zástupů, jak dlouho ještě nebudeš mít slitování s Jeruzalémem a judskými městy, na které se hněváš? Je to už sedmdesátý rok!‘ 13Na to odpověděl Hospodin andělovi, který se mnou mluvil, dobrotivými, utěšujícími slovy.
    
14Anděl, který se mnou mluvil, mi řekl: ‚Ohlas toto: Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sión velkou horlivostí, 15ale velmi se hněvám na zpupné pohany, kteří překročili míru, když já jsem se hněval jen málo. 16Proto tak praví Hospodin: S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému, můj dům bude v něm vystaven – praví Hospodin zástupů – znovu bude natažen měřický provaz v Jeruzalémě. 17Ohlas ještě toto: Tak praví Hospodin zástupů: Ještě budou oplývat má města blahobytem, zase potěší Hospodin Sión a znovu si vyvolí Jeruzalém!‘
    
2.1Zdvihl jsem oči a měl jsem vidění: Hle, čtyři rohy! 2Zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: ‚Co mají znamenat?‘ Odpověděl mi: ‚To jsou ty rohy, které rozptýlily obyvatele Judy, Izraele a Jeruzaléma.‘ 3Hospodin mi ukázal čtyři kováře. 4Zeptal jsem se ho: ‚Co ti zde mají dělat?‘ Řekl mi: ‚To jsou rohy, které rozptýlily Judu na jednotlivé muže, takže nikdo z nich nezdvihl hlavu. Přišli tedy ti zde, aby poděsili pohany, aby srazili rohy těch, kteří zdvihli roh proti judské zemi a rozptýlili její obyvatele.‘“

RESPONSORIUM

Zach 1, 16, Zj 21, 23

O. S milosrdenstvím se zase obrátím k Jeruzalému. * Můj dům bude v něm vystavěn.
V. To město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce. Jeho světlem je Beránek. * Můj dům bude v něm vystavěn.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Pokyny“ od svatého opata Kolumbána

(Instr. De compunctione, 12, 2-3: Opera, Dublin 1957, pp.112-114)

Nehasnoucí světlo v chrámě věčného velekněze

     Jak blažení a šťastní jsou ti služebníci, které Pán při svém příchodu najde, jak bdí!1 Blažené bdění, čeká-li se na Boha, původce všeho, který všechno naplňuje a všechno přesahuje!
     Kéž by i mne, docela nepatrného, ale přece svého služebníka, ráčil podobně probudit ze spánku netečnosti a zapálit ohněm božské lásky! Kéž až nad hvězdy šlehá plamen jeho lásky a plane touha po jeho nesmírné milosti! Kéž tento božský život ve mně hoří bez ustání!
     Kéž bych žil tak, aby má svítilna v noci stále hořela v chrámě mého Pána, aby svítila všem, kdo vcházejí do domu mého Boha! Hospodine, ve jménu Ježíše Krista, tvého Syna a mého Boha, tě prosím: Dej mi takovou lásku, která nikdy nehasne; ať se moje svítilna dá zapálit, a nedá zhasit; ať mě hřeje a  druhým svítí.
     A ty, Kriste, náš nejmilejší Spasiteli, rač naše svítilny zapálit. Ať trvale svítí v tvém chrámě a od tebe, věčné Světlo, ať dostávají světlo nehasnoucí, aby se naše temnoty rozjasnily a my abychom zaplašovali temnoty světa.
     Prosím tě, můj Ježíši, dávej mé svítilně hojnost svého světla, ať se mi v jeho záři objeví svatyně svatých tvého velikého chrámu, do níž vstupuješ jako věčný Velekněz. Abych ustavičně jen tebe viděl, na tebe hleděl a po tobě toužil. Aby se moje láska obracela jen k tobě a moje svítilna stále svítila a hořela před tebou.
     Ukaž se nám, prosím, nejmilejší Spasiteli, když klepeme na dveře, abychom tě mohli poznat a jen tebe milovat, tebe jediného, a jen po tobě toužit, jen o tobě rozjímat dnem i nocí, o tobě stále přemýšlet. Vdechni nám, prosím, takovou lásku, jakou se sluší mít rád a milovat tebe, Bože. Ať láska k tobě naplní celé naše nitro, naprosto si nás podmaní a zmocní se všech našich smyslů, abychom kromě tebe, který jsi věčný, nemohli milovat nic jiného. A ať tuto velikou lásku nedokáže uhasit ani záplava, která je ve vzduchu, na zemi i v moři, jak se praví v Písmu: Zátopy vod nemohou uhasit lásku.2
     Aby se to všechno i v nás vyplnilo, nebo aspoň plnit začalo, kéž nám dá tvoje milost, náš Pane Ježíši Kriste. Budiž ti sláva na věky věků. Amen.

     1 Lk 12, 37
     2 Pís 8, 7

RESPONSORIUM

Iz 60, 19-20

O. Už nebudeš potřebovat slunce, aby ti svítilo ve dne, ani měsíční zář ti nebude svítit. *Hospodin ti bude světlem věčným, tvůj Bůh bude tvou slávou.
V. Už nezapadne tvé slunce, nebude ubývat tvého měsíce. * Hospodin ti bude světlem věčným, tvůj Bůh bude tvou slávou.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, dej nám svou milost, aby nás vždycky předcházela a provázela a stále nás vedla ke konání dobra. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2021 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie