[ pro mobily ]

« Květen 2020 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


26. květen 2020, Úterý
3. týden žaltáře

Sv. Filipa Neriho, kněze, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. květen 2020
Sv. Filipa Neriho, kněze, památka


Narodil se 21.VII.1515 ve Florencii jako syn notáře. Kolem roku 1536 přišel do Říma, založil tam společnost pro pomoc chudým a nemocným „Oratorium Boží lásky“, věnoval velkou péči mladým lidem. V roce 1551 přijal kněžské svěcení a usiloval o náboženskou obnovu Říma novými pastoračními metodami. Spolu s několika dalšími světskými kněžími začali bydlet společně (1564) a v roce 1575 dosáhli papežského schválení jako kongregace oratoriánů. Zemřel 25.V.1595 a roku 1622 byl prohlášen za svatého.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí. Aleluja.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz

Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)

I

2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
      prchají před ním, kdo ho nenávidí.

3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
      a jako vosk se taví nad plamenem, *
      tak hynou hříšníci před Boží tváří.

4 A spravedliví před Bohem se těší *
      a jásají a veselí se blahem. –

5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
      razte mu dráhu, pouští přichází. *
      Jásejte Pánu, radujte se v něm!

6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
      náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.

7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
      zajaté na svobodu vyvádí, *
      vzpurníky nechá však žít v pustině. –

8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
      a když jsi před ním kráčel po poušti,

9 země se třásla, nebe roztékalo *
       před Bohem, jenž je Bohem Izraele.

10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
       své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.

11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
       z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí. Aleluja.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko. Aleluja.

II

12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
       „Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"

13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
       Strážkyně domu rozděluje kořist.

14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
       postříbřila se křídla holubice,

15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
       klenoty jako sněhem na Salmonu. –

16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
       bašanské hory, to jsou hory mračné.

17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
       k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
       Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.

18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
       Pán ze Sinaje do svatyně vchází.

19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
       a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
    Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
       i ty, co brání se dlít v domě Páně. –

20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
       on sám nás nese, je nám pomocníkem.

21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
       Pán, který ze smrti zná východisko.

22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
       temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –

23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
       "přivedu ti je třeba z hlubin moře,

24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
       jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko. Aleluja.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána. Aleluja.

III

25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
       můj král a Bůh jak vchází do svatyně.

26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
       uprostřed panny do bubínků tlukou.

27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
       ve slavném shromáždění Izraele.

28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
       pak judská knížata a jejich pokřik, *
       knížata Zabulona, Neftaliho. –

29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
       svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás

30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
       ať králové ti přinášejí dary!

31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
       a všechny, kdo jsou pány nad národy!
    Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
       rozmetej všechny válečnické kmeny!

32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
       ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –

33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
       jen hrajte na počest a k chvále Pána,

34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
       Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –

35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
       a jeho velká moc až nad oblaky."

36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
       Bůh Izraele dává moc a sílu *
       národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

4, 11-21
Bůh je láska

     11Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. 12Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. 13Že zůstáváme v něm, a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. 14My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. 15Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. 16My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.
    
17V tom záleží vyvrcholení lásky v nás, že s radostnou důvěrou očekáváme den soudu, protože jaký je Kristus, takoví jsme i my zde na světě. 18Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání; strach počítá s trestem, a kdo má strach, není v lásce přiveden k dokonalosti.
    
19My milujeme Boha, protože on napřed miloval nás. 20Říká-li kdo: „Miluji Boha“, ale přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Neboť kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. 21A on nám dal toto přikázání: aby ten, kdo miluje Boha, miloval i svého bratra.

RESPONSORIUM

1 Jan 4, 10.16; srov. Iz 63, 8.9

O. Bůh si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. * My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám, aleluja.
V. Pán se nám stal Spasitelem; ve své lásce nás sám vysvobodil. * My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Sermo 171, 1-3.5: PL 38, 933-935)

Radujte se v Pánu stále

     Apoštol nám přikazuje radovat se, ale v Pánu, ne v duchu světa. Neboť kdo chce být přítelem světa, říká Písmo, stává se nepřítelem Božím.1 A jako člověk nemůže sloužit dvěma pánům,2 tak se nikdo nemůže radovat i v duchu světa i v Pánu.
     Ať tedy nabývá převahy radost v Pánu, dokud neskončí radost v duchu světa. Radost v Pánu ať je stále větší; radost v duchu světa ať je stále menší, dokud neskončí. Tím není řečeno, že se nesmíme radovat, když žijeme v tomto světě, nýbrž abychom, i když žijeme ještě v tomto světě, už se radovali v Pánu.
     Ale někdo by mohl říci: Žiji ve světě, a tak raduji-li se, raduji se tam, kde jsem. Co na to říci? Žiješ-li ve světě, nežiješ v Pánu? Slyš, co říká tentýž apoštol Athéňanům ve Skutcích apoštolů o Bohu a našem Pánu a Stvořiteli: V něm žijeme, hýbáme se a jsme.3 Ten, který je všude, kde by mohl nebýt? Nevybízel nás apoštol právě proto: Pán je blízko, o nic nemějte starost?4
     Je to něco velikého, že vystoupil nad nebesa, a přece je blízko těm, kteří žijí na zemi. Kdo je ten tak vzdálený a přitom blízký, ne-li ten, který se stal z milosrdné lásky nám tak blízký?
     Neboť celé lidské pokolení je onen člověk, kterého lupiči nechali ležet na cestě napůl mrtvého, kolem něhož kněz i levita přešli dál, ale kterého se ujal Samaritán a postaral se o něj.5 A ten, který je nesmrtelný a spravedlivý, byl od nás lidí smrtelných a hříšných daleko, ale sestoupil k nám, aby se stal – on vzdálený – naším blízkým.
     Neboť on nejedná, jak pro své viny zasloužíme.6 Jsme totiž synové. Jak to dokážeme? Zemřel za nás jeden Jediný, aby nezůstal jediným. Nechtěl být jediným ten jeden, který za nás zemřel. Jediný Syn Boží učinil mnohé Božími syny. Svou krví si získal bratry; ačkoli sám byl zavržen, postavil se za ně, sám prodán, je vykoupil, sám potupen, dal jim důstojnost, sám zabitý, daroval jim život.
     A proto, bratři, radujte se v Pánu,7 ne v duchu světa. To znamená, radujte se z pravdy, ne ze špatnosti; radujte se z naděje na věčný život, ne z marnosti tohoto světa. Tak se radujte. A kdekoli a jakkoli dlouho zde budete, Pán je blízko, o nic nemějte starost.8

     1 srov. Jak 4, 4
     2 srov. Mt 6, 24
     3 Sk 17, 28
     4 Flp 4, 5-6
     5 srov. Lk 10, 25-37
     6 Žl 102 (103), 10
     7 Flp 4, 4
     8 Flp 4, 5-6

RESPONSORIUM

2 Kor 13, 11; Řím 15, 13a

O. Bratři, žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji. * Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi, aleluja.
V. Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí i pokojem ve víře. * Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi, aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty v každé době posíláš svým služebníkům svého Svatého Ducha, aby je naplňoval láskou a vedl ke svatosti; naplň i naše srdce radostnou zbožností, jaká vyzařovala ze svatého Filipa. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie