[ schovat menu ]

« Říjen 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


23. říjen 2019, Středa
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 29. týden
Sv. Jana Kapistránského, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
modlitby za zamřelé
posvěcení chrámu

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. říjen 2019
Sv. Jana Kapistránského, kněze, nezávazná památka


Narodil se 3. VI. 1386 v horském městečku Capestranu ve střední Itálii. Po vystudování práv se stal v Perugii soudcem (1413). Vstoupil k františkánům (1416) a po vysvěcení na kněze (kolem roku 1420) byl pověřen zakládáním přísnějších františkánských klášterů. Po roce 1425 vykonal mnoho cest po Itálii, do Francie, Holandska a Svaté země; svými kázáními strhoval davy v celé střední Evropě, též v mnoha městech v Čechách a na Moravě. Jako spoluorganizátor obrany křesťanské Evropy se velmi zasloužil o vítězství nad Turky u Bělehradu (1456). Brzy nato zemřel 23. X. 1456 v Iloku u Dunaje (v dnešní Jugoslávii). Za svatého byl prohlášen v roce 1690.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!

4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.

6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.

10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.

12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.

13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.

16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.

19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.

20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;

22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.

23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.

24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.

25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.

27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.

28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.

29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.

30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Ester

4,17m-17kk
Modlitba královny Ester

     17mCelý Izrael ze všech sil volal k Hospodinu, protože jim nastávala jistá smrt.
    
17nKrálovna Ester se utekla k Pánu, neboť se bála smrtelného nebezpečí, které hrozilo. 17oOdložila slavnostní roucho a oblékla šat sklíčenosti a žalu, místo vzácných voňavek si nasypala na hlavu popel a své tělo velmi zkrušila postem. 17pSe svými služebnicemi ležela od rána do večera na zemi, a  tak se modlila:
17q„Bože Abrahámův, Bože Izákův a Bože Jakubův, jsi požehnaný!
Pomoz mně opuštěné,
nemám mimo tebe jiného pomocníka, Pane,
17rneboť mi hrozí nebezpečí.
17sZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi zachránil Noema ve vodách potopy.
17tZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi Abrahámovi a jeho třem stům osmnácti mužům
dal zvítězit nad devíti králi.
17uZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vysvobodil Jonáše z útrob veliké ryby.
17vZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vysvobodil Ananiáše, Azariáše a Misaela
z ohnivé pece.
17xZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi zachránil Daniela ze lví jámy.
17yZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že ses slitoval nad králem Ezechiášem,
když měl zemřít a prosil o život,
a přidal jsi mu patnáct let života.
17zZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vyslyšel toužebnou modlitbu Anny,
když prosila o narození syna.
17aaZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že až do konce vysvobozuješ
všechny, kdo se ti líbí.
17bbPomoz nyní mně opuštěné,
nemám nikoho jen tebe,
Pane, můj Bože!
17ccTy víš,
že si tvá služebnice oškliví lože neobřezaných.
17ddBože, ty víš,
že jsem nejedla z prokletého stolu
ani nepila víno z jejich obětí.
17eeTy víš,
že ode dne, kdy jsem byla přenesena sem,
neradovala jsem se, Pane,
z ničeho než z tebe.
17ffBože, ty víš,
že od chvíle, kdy je na mé hlavě tento úbor,
štítím se ho jako hadru při měsíčním krvácení
a nenosím ho v den, kdy nemusím.
17ggPomoz nyní mně osiřelé
a vlož do mých úst vhodnou řeč před tváří lva krále
a učiň, abych se mu zalíbila!
Proměň jeho srdce, aby nenávidělo našeho nepřítele,
ať zahyne i s těmi, kteří stejně smýšlejí!
17hhNás však vysvoboď z rukou našich nepřátel,
proměň náš zármutek v radost
a naše bolesti v záchranu!
Ty pak, kdo se pozvedají nad tvůj vyvolený lid, Bože,
potrestej pro výstrahu!
17kkUkaž se, Pane, projev se, Pane!“

RESPONSORIUM

Est 4, 12.13.9(Vulg.); Job 24, 23 (Vulg.)

O. Posilni mě, králi svatých, svrchovaný vládce, * a dej správnou a příjemnou řeč do mých úst.
V. Dej nám, Pane, místo pro pokání a nezavírej ústa těch, kteří ti zpívají chválu, Pane. * A dej správnou a příjemnou řeč do mých úst.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „Zrcadlo kleriků“ od svatého Jana Kapistránského

(Pars 1, Venetiae 1580, 2)

Život řádných kleriků svítí a ozařuje druhé

     Ti, kdo jsou povoláni k službě u oltáře Páně, mají dávat zářný příklad celým svým chvályhodným mravním životem, v němž už není žádná špína, žádná nečistota neřestí. Jako sůl země pro sebe i pro druhé mají důstojně vést společný život, a jako světlo světa mají s moudrou rozvahou osvěcovat ostatní, a tak dobře chápat, co zdůrazňoval náš nejvyšší učitel Ježíš Kristus nejen svým apoštolům a tehdejším učedníkům, ale i všem kněžím a klerikům, kteří přijdou po nich: Vy jste sůl země; jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.1
     Opravdu, po nečistých a špinavých klericích, prosáklých špínou neřestí a zapletených do řetězů zločinů, lidé šlapou jako po nejsprostším blátě, neboť ti se už nehodí, jak se předpokládá, ani sobě ani druhým k ničemu. Svatý Řehoř říká: „Když se někým opovrhuje pro jeho život, zbývá už jen pohrdnout i jeho kázáním.“
     Když však duchovní zastávají svůj úřad dobře, zaslouží si dvojnásobnou odměnu, zvláště ti, kdo všechny své síly věnují kázání a vyučování.2 Ano, dvojnásobnou čest si zasluhují řádní kněží, jednak vzhledem k jejich postavení, jednak vzhledem k jejich osobnímu životu; jedna je časná a  přechodná, druhá je duchovní a věčná. Neboť i když bydlí na zemi a jsou spolu se všemi smrtelnými tvory podrobeni nezbytnostem přirozenosti, přece se ze všech sil snaží žít podobně jako andělé v nebi, aby se líbili svému králi jako jeho chápaví služebníci. Proto, jako slunce vycházející světu na výšinách Božích, tak ať světlo kleriků svítí lidem, aby viděli jejich dobré skutky a velebili Otce v nebesích.3
     Vy jste světlo světa.4 A jako zdroj světla neozařuje sám sebe, ale rozlévá své paprsky kolem a ozařuje všechno ostatní, tak vzorný život řádných a spravedlivých kleriků svítí světlem svatosti a ozařuje ty, kdo se na ně dívají. Kdo je tedy ustanoven k tomu, aby se staral o jiné, ať ukazuje sám na sobě, jak se mají chovat jiní v domě Páně.

     1 Mt 5, 13
     2 1Tim 5, 17
     3 srov. Mt 5, 16
     4 Mt 5, 14

RESPONSORIUM

Sir 4, 23-24; 2 Tim 4, 2

O. Nezadržuj slovo v pravý čas a neskrývej svou moudrost. * Neboť po řeči se pozná moudrost a rozvaha v tom, jak mluví jazyk.
V. Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky. * Neboť po řeči se pozná moudrost a rozvaha v tom, jak mluví jazyk.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Jana Kapistránského, aby v dobách soužení posiloval tvůj křesťanský lid; pomáhej své Církvi i dnes, aby žila v bezpečí a v trvalém míru. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2021 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie