lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. září 2019
Pro OP: Bl. Gualy z Bergama, biskupa, nezávazná památka


Pocházel ze starobylého bergamského rodu Romanoni, narodil se koncem 12. století. Jeho rodiče mu poskytli nejen vzornou náboženskou výchovu, ale i dobré vzdělání. Když v roce 1219 přišel do Bergama svatý Dominik s úmyslem založit tam klášter, byl Guala prvním, kdo se do kláštera přihlásil. Dominik mu pak svěřil vedení kláštera. Guala byl také při zakládání kláštera mnišek v Bologni, založil klášter v Brescii, byl převorem v Bologni. Papežové Honorius III. i Řehoř IX. jej pověřovali diplomatickým posláním. V roce 1229 byl jmenován biskupem v Brescii a současně papežovým delegátem pro celé území severní Itálie. Vedle diplomatických jednání se poctivě věnoval věřícím své diecéze. V roce 1239 přijal papež jeho abdikaci. Guala se pak uchýlil do kláštera valombrosiánů v Astinu u Bergama, kde také 3. září 1244 zemřel. Byl pohřben v tamějším klášterním kostele. Jeho kult schválil 1. října 1868 bl. Pius IX.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

19, 1-5. 10 – 20, 6
O rozbitém džbánu

     19.1Tak pravil Hospodin: "Jdi si koupit hliněný džbán od hrnčíře, vezmi s sebou několik předních mužů z lidu a několik předních kněží 2a jdi ven do údolí Ben-Hinnom, které je u vchodu do Hrnčířské brány, a hlásej tam slova, která k tobě promluvím. 3Řekneš: Slyšte Hospodinovo slovo, judští králové i jeruzalémští obyvatelé! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Přivedu na toto místo neštěstí, takže každému, kdo o něm uslyší, bude znít v uších, 4protože mě opustili, odcizili mi toto místo, obětovali na něm kadidlo cizím bohům, které neznali ani oni ani jejich otcové. Judští králové naplnili toto místo krví nevinných: 5zřídili výšiny Bálům, aby pálili své děti ohněm v zápalnou oběť Bálům, což jsem jim neporučil, nepřikázal, ani mně to nenapadlo.

     10Pak rozbiješ džbán před očima mužů, kteří půjdou s tebou, 11a řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů: Tak rozbiji tento lid a toto město, jako se rozbíjí hrnčířská nádoba, kterou už nelze spravit. V Tofetu budou pochovávat, protože nebude jiné místo k pohřbení. 12Tak naložím s tímto místem – praví Hospodin – a s jeho obyvatelstvem; učiním z tohoto města Tofet. 13Jeruzalémské domy i domy judských králů budou nečisté jako místo Tofet, jako všechny domy, na jejichž střechách obětovali všem nebeským souhvězdím a přinášeli úlitby cizím bohům."

     14Potom přišel Jeremiáš z Tofetu, kam ho poslal Hospodin, aby tam prorokoval, zastavil se v nádvoří Hospodinova domu a  řekl všemu lidu: 15"Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, uvalím na toto město i na všecka města v jeho okolí veškeré neštěstí, kterým jsem mu hrozil, neboť zatvrdili svou šíji, aby neposlouchali moje řeči."

     20.1Kněz Pašchur, syn Immerův, který byl vrchním dozorcem v Hospodinově domě, uslyšel Jeremiáše, jak prorokuje tyto řeči. 2Pašchur dal proroka Jeremiáše zbít a vsadit do klády, která byla v hořejší Benjamínově bráně u Hospodinova domu. 3Nazítří však dal Pašchur Jeremiáše z klády vyvést. Jeremiáš mu řekl: "Hospodin tě nenazývá už Pašchur, ale ‚Hrůza ze všech stran‘, 4neboť tak praví Hospodin: Hle, vydám tě všanc hrůze, tebe i všechny tvé přátele: Padnou mečem svých nepřátel a tvé oči to uvidí. Všechen judský lid vydám do rukou babylónského krále; zavede je do Babylóna a mečem je pobije. 5Dám všechno jmění tohoto města, všechen jeho majetek i všecky skvosty i poklady judských králů do rukou jejich nepřátel a oni je ukořistí, vezmou a odvezou do Babylóna. 6Ty pak, Pašchure, i všichni obyvatelé tvého domu půjdete do zajetí; do Babylóna přijdeš, tam umřeš a tam budeš pochován ty i všichni tvoji přátelé, kterým jsi prorokoval lež!"

RESPONSORIUM

Mt 23, 37; srov. Jer 19, 15

O. Jeruzaléme, Jeruzaléme! Zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posláni. * Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.
V. Zatvrdil jsi svou šíji, abys neposlouchal moje řeči. * Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe

(Sermo 1, 2-3: CCL 91 A, 889-890)

Správce věrný a prozíravý

     Když chtěl Pán ukázat zvláštnost poslání služebníků, které postavil do čela svému lidu, pravil: Kdopak je věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl pšenice? Blaze tomu služebníkovi, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá!
     Kdo je, bratři, ten pán? Nepochybně Kristus, ten, který řekl svým učedníkům: Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem.
     A kdopak je to služebnictvo, velká rodina tohoto pána? Tvoří ji přirozeně ti, které sám Pán vykoupil z rukou nepřítele a učinil svým vlastnictvím. Touto velkou, Bohu zasvěcenou rodinou je obecná Církev; dík své nevyčerpatelné plodnosti se šíří po celém světě a smí se honosit, že je vykoupena drahocennou krví svého Pána. Syn člověka přece nepřišel, aby si nechal sloužit – jak sám říká – ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za všechny.
     Vždyť on je také dobrý pastýř, který dal život za své ovce. Takže stádo dobrého pastýře je velká rodina Vykupitelova.
     A kdo je ten správce, co má být věrný a zároveň rozvážný? To ať nám dosvědčí apoštol Pavel. Když mluví o sobě a o svých druzích, prohlašuje: Ať se každý na nás dívá jako na služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. A když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
     Aby si snad někdo z nás nemyslel, že těmi správci se stali jenom apoštolové, a proto se nijak nestaral o službu v duchovním boji a místo toho, jako líný služebník, bez věrnosti a prozíravosti jen pospával, zase říká svatý Apoštol, aby ukázal, že správci jsou také biskupové: Církevní představený je Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný.
     Jsme tedy hospodářovi služebníci, jsme správci našeho Pána a dostali jsme dávku pšenice, ze které vám máme rozdělovat.
     A jestliže se ptáme, co ta míra pšenice obnáší, ukáže nám to opět svatý apoštol Pavel. Ten totiž říká: Podle toho, v jaké míře udělil Bůh každému víru.
     Takže to, co Kristus nazývá mírou pšenice, označuje Pavel za míru víry, abychom poznali, že duchovní pšenicí není nic jiného než vznešené tajemství křesťanské víry. Ve jménu Páně vám z této míry pšenice rozdáváme, kdykoli osvíceni darem milosti Svatého Ducha s vámi probíráme pravidla pravé víry. A z téže míry pšenice dostáváte od Pánových správců, když denně nasloucháte slovu pravdy z úst Božích služebníků.

RESPONSORIUM

Mt 25, 21. 20

O. Služebníku dobrý a věrný, málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. * Pojď se radovat se svým pánem.
V. Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle – dalších pět jsem vydělal. * Pojď se radovat se svým pánem.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys ozdobil blahoslaveného Gualu zvláštní milostí, aby utvrzoval tvůj lid ve zbožnosti a pokoji. Na jeho přímluvu nám dopřej, ať usilovnou snahou o pokoj dosáhneme bohatých plodů zbožnosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie