[ schovat menu ]

« Červenec 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


30. červenec 2019, Úterý
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 17. týden
Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

30. červenec 2019
Druhé mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

9, 1-15
Duchovní plody sbírky

     Bratři! 1Pokládám za zbytečné, abych se ještě dále rozepisoval o této službě lásky pro křesťany. 2Vždyť znám vaši ochotu, a proto s chloubou o vás mluvím u Makedoňanů a říkám, že Achaja je připravena už od loňska. Ta vaše horlivost také pobídla velmi mnoho jiných. 3Přesto však posílám ty bratry, aby se snad neukázalo, že to vůbec není pravda, když v té věci mluvím o vás s chloubou. Řekl jsem, že už jste připraveni. 4Když pak se mnou přijdou Makedoňané, ne aby vás nalezli nepřipravené! To bychom se pak museli za to stydět – o vás ani nemluvím! 5Proto jsem pokládal za nutné požádat ty bratry, aby k vám šli napřed a připravili ten štědrý dar, už dříve slíbený. Až bude pohotově, ať je to štědrý dar, a ne jako když to dává lakomec!
    
6A ještě něco. Kdo rozsévá skoupě, skoupě bude také sklízet, a kdo rozsévá požehnaně, požehnaně bude také sklízet. 7Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli, protože Bůh miluje radostného dárce. 8A Bůh je dosti mocný, aby vás hojně zahrnul svými dary, takže pak budete mít vždycky a ve všem dostatek, že stačíte i na to, abyste dělali mnoho dobrých skutků. 9Stojí to v Písmu:
‚Hojně rozdává chudým,
jeho štědrost potrvá navždy.‘

    
10A ten, který poskytuje rozsévači semeno a chléb k jídlu, poskytne a rozmnoží i vám osivo a dá vzrůst plodům vaší štědrosti. 11Ve všem budete obohaceni, takže budete moci konat dobro všem – a to zase působí, že se naším prostřednictvím vzdávají díky Bohu. 12Vždyť práce v této posvátné službě nejen pomáhá křesťanům v jejich rozmanitých nedostatcích, ale velmi přispívá k tomu, že jich mnoho za to děkuje Bohu. 13A když se osvědčíte v této službě, oni potom chválí Boha za to, že se řídíte zásadami Kristova evangelia, které vyznáváte, a že se s nimi – a tím se všemi – velkodušně dělíte. 14Také se pak za vás modlí a po vás touží, protože se vůči vám projevila tak přebohatě Boží milost. 15Bohu díky za ten jeho nevýslovný dar!

RESPONSORIUM

Lk 6, 38; 2 Kor 9, 7

O. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou a vrchovatou vám dají do klína. * Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám.
V. Každý ať dá podle toho, jak se sám u sebe rozhodl, ne s těžkým srdcem a proti své vůli. * Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Basila Velikého

(Hom. 6 De caritate, 3, 6: PG 31, 266-267.275)

Ve spravedlnosti si rozsévejte

     Napodobuj zemi, člověče! Přinášej plody jako ona a neukazuj se, že jsi něco horšího než neživá příroda. Ona ovšem nepěstuje své plody, aby jich sama užívala, ale aby sloužily tobě, kdežto ty můžeš všechny plody dobročinnosti, kterou prokážeš, sesbírat pro sebe, protože milost a odměna dobrých skutků se vrací štědrému dárci. Obdaroval jsi hladového, a to, cos dal, se stává tvým vlastnictvím a navíc se ti to vrací ještě s nádavkem. Ano, jako přináší obilí zaseté do země užitek tomu, kdo si je zasel, tak i chléb nabídnutý tomu, kdo má hlad, ti později přinese mnoho užitku. Ukončení žní a sklizně ať tedy u tebe je začátkem nebeské setby, jak říká Písmo: Ve spravedlonosti si rozsévejte.1
     Peníze budeš přece muset zanechat zde, ať chceš nebo nechceš; slávu svých dobrých skutků však poneseš před Pána. Všichni budou stát před soudcem veškerenstva a budou tě nazývat živitelem a štědrým dobrodincem, a budou tě jmenovat všemi jmény, která vyjadřují lásku k lidem.
     Nevidíš snad, jak se na divadla, na komedianty, zápasníky a bojovníky se šelmami, jejichž samotný zjev už vzbuzuje odpor, utrácejí celé majetky pro pomíjející slávu okamžiku, pro křik a potlesk lidu? A ty jsi tak skoupý na výdaje, za něž bys mohl získat daleko větší slávu? Bůh by tě ocenil, andělé by tě společně chválili a všichni lidé, kolik jich bylo od počátku stvoření, by tě blahoslavili. A měl bys obdržet věčnou slávu, věnec spravedlnosti a nebeské království jako odměnu za to, že jsi dobře hospodařil s pomíjivým bohatstvím. Ty však na to nic nedbáš a kvůli péči o věci přítomné přezíráš ty, jež jsou předmětem naděje.
     Nuže tedy, rozděluj svůj majetek na všechny strany, buď štědrý a velkorysý při dávání darů na chudé. Pak se o tobě řekne: Rozdělí se, štědře dává chudým, navždy setrvá v své poctivosti.2
     Jakou vděčnost bys měl tedy projevovat svému dobrodinci chudákovi! Měl bys být plný radosti a štěstí za takovou čest. Vždyť nemusíš chodit a obtěžovat u dveří jiných lidí; jsou to ti druzí, kteří sedí u tvých. Ty však jsi mrzutý a nepřístupný, vyhýbáš se setkání, abys nemusel pustit z rukou třeba jen nějakou maličkost. Znáš jen jednu odpověď: Nemám, nedám, jsem chudý. Máš pravdu, jsi chudý a nemáš nic: Jsi chudý na lásku, chudý na dobrotu k lidem, chudý na víru v Boha, jsi chudý i na věčnou naději.

     1 Oz 10, 12
     2 Žl 111 (112), 9

RESPONSORIUM

Srov. Iz 58, 7-8

O. Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům. * Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, před tebou půjde tvá spravedlnost.
V. Když vidíš nahého, oblékni ho a neodmítej pomoc svému bližnímu. * Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, před tebou půjde tvá spravedlnost.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie