[ schovat menu ]

« Červenec 2019 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


26. červenec 2019, Pátek
4. týden žaltáře

Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. červenec 2019
Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie, památka


Písmo svaté jejich jména neuvádí, známe je pouze ze starobylé tradice, sahající do 2. století. Úcta k sv. Anně se začíná šířit na Východě od 6. století a v 10. století i na Západě. Památka sv. Jáchyma se slaví od 16. století.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

I

2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,

3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.

4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.

5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.

6 Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."

8 Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.

9 Vyhledal bych si tam útulek *
       na ochranu před divokým vichrem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

II

10     Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
       Před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.

12 V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.

13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.

14 Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!

15 Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      16 Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.

III
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
       Pán se smiluje a zachrání mne.

18 Večer, za jitra i v poledne *
       budu kvílet z hloubi svého srdce.

19 On mé naříkání vyslyší, *
       vysvobodí pokojně můj život.
    Neboť lučištníci blízko jsou, *
       z blízkosti už na mne dotírají.

20 Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

21 Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.

22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
       on tě zachová a nedopustí, *
       aby spravedlivý padl navždy. –

24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.

V. Můj synu, dbej na moji moudrost.
R. K mým výrokům nakloň své ucho.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

5, 1-21
Naděje na příbytek v nebi; služba usmíření

     1Víme, až bude stržen stan, v kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v nebi. 2Proto vzdycháme plni touhy po tom, abychom si mohli vzít na sebe ještě i svůj příbytek z nebe, 3a to i v tom případě, když budeme shledáni oblečeni, ne svlečeni ze své pozemské schránky. 5Ano, pokud jsme v této pozemské schránce, vzdycháme a tíží nás to; nechtěli bychom být svlečeni, ale toužíme, abychom byli nadto ještě přioděni, aby tak byla smrtelná schránka pohlcena životem. Bůh sám nás tak k tomu určil a dal nám Ducha jako záruku.
    
6Jsme tedy ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána. 7To proto, že v nynějším stavu v Boha jen věříme, ale dosud ho nevidíme. 9Jsme však plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov tělesný a odebrat se do domova k Pánu. A proto stůj co stůj usilujeme o to, abychom se mu líbili, ať už v domě těla zůstáváme, nebo se z něho odebíráme. 10My všichni se přece musíme objevit před Kristovým soudem, aby každý dostal odplatu za to, co za života udělal dobrého nebo špatného.
    
11Protože tedy víme, že je třeba bát se Pána, snažíme se lidi přesvědčit. Bůh nás dobře zná a doufám, že i vy nás dobře znáte, když nás posuzujete podle zásad svědomí. 12Tím vám nechceme zase doporučovat sami sebe; dáváme vám jen možnost, abyste se námi mohli chlubit a abyste měli co odpovědět lidem, kteří se vychloubají vnějškem, ale o srdce nedbají. 13Jestliže jsme si tedy počínali, jako bychom byli beze smyslů, bylo to proto, že Bůh tak chtěl. Jestliže jednáme jako při smyslech, je to pro vás.
    
14Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden zemřel za všechny, umřeli tedy všichni; 15a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. 16Proto my od nynějška nikoho neposuzujeme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. 17Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.
    
18A všecko pochází od Boha; on nás smířil se sebou skrze Krista a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření. 19Vždyť Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. 20Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! 21S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.

RESPONSORIUM

2 Kor 5, 18; Řím 8, 32

O. Bůh nás smířil se sebou skrze Krista * a svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření.
V. Ani vlastního Syna Bůh neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky. * A svěřil nám službu, abychom hlásali toto usmíření.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého kněze Jana Damašského

(Orat. 6, in Nativitatem B. Mariae V., 2. 4. 5. 6; PG 96, 663. 667. 670)

Po ovoci jejich poznáte je

     Protože se panenská Bohorodička měla narodit z Anny, neodvážila se příroda dítě milosti předejít: Anna zůstala neplodná, dokud svůj plod nevydala milost. Bylo zajisté třeba, aby ta, z níž se měl narodit Prvorozený všeho stvoření, v němž všechno trvá,1 sama se narodila jako prvorozená.
     Blažená dvojice, Jáchyme a Anno! Všechno stvoření je vám zavázáno, neboť skrze vás přineslo Stvořiteli dar ze všech darů nejskvělejší, čistou Matku, jedinou, která byla hodná svého Tvůrce.
     Raduj se, neplodná Anno, ty, která jsi nerodila, propukni v jásot, ty která jsi neokusila porodní křeče.2 Raduj se, Jáchyme, protože z tvé dcery se nám narodilo dítě, syn je nám dán; a dostane jméno Zvěstovatel velikého úradku, spásy veškerého světa, mocný Bůh.3 Ano, tento syn je Bůh!
     Blažená dvojice, Jáchyme a Anno, zcela bez poskvrny! Podle plodu vašeho těla vás poznáváme, jak kdysi řekl Pán: Poznáte je po jejich ovoci.4 Zvolili jste si způsob života, jaký byl milý Bohu a hodný té, která z vás vzešla. Žili jste svůj život v čistotě a svatosti a  ozdobili jste ho šperkem panenství, neboť jste zplodili tu, která měla být pannou před porodem, pannou při porodu a pannou také po porodu, právě tu, která jediná měla vždycky dbát panenství ducha, duše i těla.
     Přečistá dvojice, Jáchyme a Anno! Vy jste zachovali čistotu podle zákona přírody a Bůh vám za to dal to, co přírodu překonává: přivedli jste na svět Boží Rodičku, která porodila, aniž poznala muže. Vy jste žili přirozený lidský život ve zbožnosti a svatosti a přivedli jste na svět dceru vznešenější než jsou andělé, ano, samu Královnu andělů. Maria, ty dívko nejsličnější a nejlíbeznější, dcero Adamova a Matko Boží! Blahoslaven budiž klín a lůno, z něhož jsi vyšla, blahoslavena budiž náruč, která tě chovala, i ústa, jimž jsi dovolila kochat se čistými polibky, totiž ústa tvých rodičů! Neboť tys vždycky a všude ctila své panenství.
     Plesejte před Pánem všechny země, radujte se, zpívejte, hrejte!5 Pozdvihněte svůj hlas, pozdvihněte jej, nic se nebojte!

     1 srov. Kol 1, 15-17
     2 Iz 54, 1
     3 Iz 9, 6
     4 Mt 7, 16
     5 Žl 97 (98), 4

RESPONSORIUM

Srov. Lk 2, 25; 7, 16

O. Sloužili Bohu posty a modlitbami ve dne v noci * a očekávali potěšení Izraele.
V. Prosili Boha, aby navštívil svůj lid. * A očekávali potěšení Izraele.

MODLITBA

Modleme se:
Bože našich otců, tys vyvolil svatého Jáchyma a Annu za rodiče Matky tvého Syna; na jejich přímluvu splň i na nás svá zaslíbení, ať dosáhneme věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie