lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. červenec 2019
16. NEDĚLE BĚHEM ROKU


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.

A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.

V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.

Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.

Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.

My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
    ze všech prvý!

Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
    zemské nivy.

Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
    v lásce chráníš.

Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
    řítil se již.

Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
    k nebi nese.

Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
    v jasném plese.

V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
    tvůj lid pěje.

Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
    rozechvěje. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).

Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně

Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
      jeho je svět i vše, co v něm žije.

2 Sám jej založil nad oceány, *
      upevnil nad tekoucími proudy. –

3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
      stanout na jeho svatém místě?

4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
      neklame, nepřísahá křivě.

5 Dostane od Pána požehnání, *
      u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
      hledají tvář Boha Jákobova. –

7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      Pán, jenž je silný a mocný, *
      Pán, který mocný je v boji. –

9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
      zvětšte se, pradávné vjezdy, *
      pro příchod slavného krále!

10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
      On, Pán zástupů věčných, *
      On, král věčné slávy!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

Žalm 65 (66)
Děkovný chvalozpěv

O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)

I

1 Jásejte Bohu všechny země, *
2     zpívejte k slávě jeho jména!
3 Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
      skutky tvé moci tak podivuhodné, *
      že se i nepřítel poklonit musí!

4 Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
      ať zpívá k poctě tvého jména!“ –

5 Pojďte a vizte Boží skutky! *
      Úžasné je, co lidem činí.

6 Proměnil moře v suchou zemi, †
      potom i řeku přešli pěšky. *
      On je nám zdrojem radování!

7 On vládne navěky svou mocí, †
      národy sleduje svým zrakem, *
      zpupní se neodváží vzepřít. –

8 Národy, chvalte našeho Boha *
      a všude šiřte jeho chválu!

9 On naší duši daroval život, *
       našim nohám klopýtnout nedal. –

10 Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
       v plameni tříbil jako stříbro.

11 Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
       na bedra vložils nám těžké břímě.

12 Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
       prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
       vyvedls nás však do volnosti!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

II

13 S obětním darem jdu do tvého domu, *
       abych ti splnil dané sliby,

14 tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
       jak ti je přednesla má ústa.

15 Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
       z beranů obětní dým ať stoupá, *
       býčky a kozly ti obětuji. –

16 Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
       povím, co Bůh mi dobrého činí.

17 Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
       a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.

18 Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
       Bůh by mě jistě nevyslyšel.

19 Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
       mému volání popřál sluchu. –

20 Pánu buď za to dík a chvála, †
       že moji modlitbu neodmítl, *
       a svou lásku mi neodepřel.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.

V. Boží slovo je plné života a síly.
R. Ostřejší než každý dvojsečný meč.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

1, 1-14
Děkování uprostřed soužení

     1Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timotej – církevní obci Boží v Korintě a všem křesťanům v celé Achaji. 2Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
    
3Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. 4On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. 5Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy. 6Když my jsme v trápení, vám z toho plyne útěcha a záchrana; když se nám dostává útěchy, plyne z toho útěcha i pro vás. A ta potom způsobuje, že statečně snášíte stejná utrpení jako my. 7A proto máme, pokud jde o vás, pevnou naději; víme, že jako máte účast v našich souženích, tak budete mít účast i v naší útěše.
    
8Nechceme, bratři, abyste zůstali bez zpráv o soužení, které nás postihlo v Asii. Velmi těžce, nad lidské síly na nás dolehlo, takže jsme už nevěděli, jak to přežít. 9Dokonce jsme sami nad sebou už vynesli rozsudek smrti. Ale to všechno se stalo proto, abychom nespoléhali sami na sebe, nýbrž na Boha, který křísí mrtvé. 10On nás už z tolika nebezpečí života zachránil a také zachrání. Ano, v něj skládáme naději, že nás i nadále bude zachraňovat, 11když vy nám budete pomáhat svými modlitbami, aby tak za nás jich děkovalo mnoho a mnohonásobně kvůli tomu dobrodiní, kterého se nám dostalo.
    
12Vždyť toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí, že jsme se mezi lidmi – a hlavně u vás – chovali prostě a bez falše, jak to dává Bůh: ne se světskou chytrostí, ale tak, jak nám k tomu Bůh poskytoval milost. 13Neboť nepíšeme vám nic jiného, než co tu čtete a poznáváte. A doufám, že nás ještě poznáte úplně – 14jak jste nás už poznali zčásti: že se totiž můžete chlubit námi a my zase vámi v den našeho Pána Ježíše.

RESPONSORIUM

Žl 93 (94), 18-19; 2 Kor 1, 5

O. Ve svém milosrdenství mě, Pane, podpíráš. * Když se v srdci množí úzkost, útěchou mě vzpružuješ.
V. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy. * Když se v srdci množí úzkost, útěchou mě vzpružuješ.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého biskupa a mučedníka
Ignáce Antiochijského Magnesijským

(Inscriptio; nn. 1, 1 – 5, 2; Funk 1, 191-195)

Nestačí nazývat se křesťanem, ale také jím být

     Ignác, jinak Theoforos, církvi v Magnesii na Meandru, požehnané v milosti Boha Otce v Ježíši Kristu našem spasiteli, v němž ji pozdravuji, a v Bohu Otci i v Ježíši Kristu přeji vše dobré.
     Když jsem poznal, jak je dokonale v Bohu uspořádaná vaše láska, s radostí jsem se rozhodl ve víře Ježíše Krista k vám promluvit. Vyznamenán nejvznešenějším jménem, v okovech, které nosím, chválím církve a vyprošuji jim spojení s tělem i duchem Ježíše Krista, který je navždycky náš život, sjednocení ve víře a lásce, kterou nic nepřevyšuje, a nejvíc sjednocení s Ježíšem a Otcem. V něm, když odoláme a vyhneme se zpupnosti vládce tohoto světa, dosáhneme Boha.
     Dostalo se mi té cti, že vás mohu všechny vidět v Damovi, našem biskupovi, hodném Boha, v ctihodných kněžích Bassovi a Apolónovi a v mém spoluslužebníku jáhnu Zótionovi, z kterého mám radost, protože je poddán biskupovi jako milosti Boží a sboru kněží jako zákonu Ježíše Krista.
     A neměli byste využívat toho, že je váš biskup mladý, ale s ohledem na moc Boha Otce mu prokazujte veškerou úctu, jako jsem viděl na vašich svatých kněžích, že nezneužívají jeho zřejmého mládí, ale že se mu podřizují jako moudří v Bohu, ale vlastně ne jemu, nýbrž Otci Ježíše Krista, biskupovi všech. Ke cti toho, který si nás vyvolil, se tedy patří poslouchat bez jakéhokoli pokrytectví; neboť to bys neklamal biskupa, kterého vidíš, ale podváděl toho neviditelného – a to není jednání proti člověku, ale proti Bohu, který zná i věci skryté.
     Patří se tedy nejen nazývat se křesťanem, ale také jím být; ne jako někteří, kteří sice biskupa tak nazývají, ale všechno dělají bez něho. Nezdá se mi, že by měli čisté svědomí, protože se nescházejí řádně podle přikázání.
     Ale všechno má svůj konec a před námi je obojí – smrt i život – a každý půjde tam, kam patří. Je to jako dvojí peníz, jeden Boží a druhý světa, a na každém je vyražen příslušný znak, na nevěřících znak tohoto světa, na věřících v lásce znak Boha skrze Ježíše Krista, jehož život je v nás jen tehdy, jsme-li ochotni trpět a zemřít jako on.

RESPONSORIUM

1 Tim 4, 12.16.15

O. Buď pro věřící vzorem v řeči i v chování, v lásce, ve víře a v čistotě. * Když si tak budeš počínat, povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače.
V. Vezmi si to k srdci a v tom žij, aby tvé pokroky byly všem zřejmé. * Když si tak budeš počínat, povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, buď stále s námi, a když nás voláš, abychom ti celým svým životem sloužili, rozmnož v nás víru, naději a lásku, abychom věrně plnili tvá přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie