lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. červen 2019
7. NEDĚLE V DOBĚ VELIKONOČNÍ


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Vladaři věčný, nejvyšší,
Vykupitel svých věrných jsi,
smrt zmírá při tvém vítězství,
teď milost tvá se mocně skví.

Ty po Otcově pravici
usedáš na trůn zářící,
a přejímáš moc nad všemi,
jež nemá původ na zemi.

Ať trojí říše tvorů tvých,
jak nebeských, tak pozemských,
tak temná říše pekelná
před tebou sklání kolena.

Andělé trnou v úžase,
co s lidským rodem stává se:
Hřeší člověk, smývá člověk,
vládne Slovo – Bohočlověk.

Buď, Kriste, naší radostí,
co čeká nás v tvé věčnosti,
ty, který řídíš světa říš
a nejvíc blaha přinášíš.

Až zaskvěješ se v onen den
v oblaku Soudce plameném,
smaž dluhy nezaplacené
a vrať nám věnce ztracené.

Proto tě vroucně prosíme:
Odpusť nám, čím kdy zhřešíme,
a milostí svou pozdvihni
nám srdce ve tvé výšiny.

Buď sláva tobě, Ježíši,
jenž vznášíš se už do výší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Aleluja, Bůh vzkřísil Krista z mrtvých a oslavil ho, aleluja.

Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu

Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)

I

1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
      tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
      tvoje jméno chválit navždy, na věky. –

3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
      jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
      o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
      Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
      nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
      nad spravedlností tvou ať jásají!

8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
      shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
      jeho láska platí všemu stvoření. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Aleluja, Bůh vzkřísil Krista z mrtvých a oslavil ho, aleluja.

Ant. 2 Aleluja, vyvýšený jsi, Pane, nad všechna nebesa, aleluja.

II

10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
      tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
      a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
      sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
      nade všemi rody panování tvé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Aleluja, vyvýšený jsi, Pane, nad všechna nebesa, aleluja.

Ant. 3 Aleluja, dána je mi veškerá moc na nebi i na zemi, aleluja.

III

13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
      všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
      ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
      dobrotivě sytíš všechno živoucí. –

17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
      plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
      všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
      slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
      všechny bezbožné však stihne záhubou. –

21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
      Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
      vždy a do věčnosti, na věky všech věků!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Aleluja, dána je mi veškerá moc na nebi i na zemi, aleluja.

V. Mé tělo znovu ožilo, aleluja.
O. Chci Boha vyznávat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

3, 18-24
Přikázání věřit a milovat

     18Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! 19Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, 20když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí. 21Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v  Boha 22a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé.
    
23A to je jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. 24Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.

RESPONSORIUM

1 Jan 3, 24; Sir 1, 9a. 10a (řec. 9ac)

O. Kdo zachovává Boží přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. * A že v nás zůstává, poznáme podle Ducha, kterého nám dal, aleluja.
V. Bůh stvořil moudrost a vylil ji na všechna svá díla. * A že v nás zůstává, poznáme podle Ducha, kterého nám dal, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého biskupa Řehoře z Nyssy na Píseň písní

(Hom. 15: PG 44, 1115-1118)

Slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim

     Jak je psáno, dokonalá láska vyhání strach.1 Jestliže se tedy strach promění a stane se láskou, pak všechno, co směřuje ke spáse, vytváří nutně jednotu, neboť ve směřování k jedinému a výlučnému dobru jsou všichni navzájem sjednoceni dokonalostí, podobnou holubici, o níž se mluví v Písni písní.
     Něco takového totiž vyrozumíváme z následujících slov, která znějí: Jen jediná je má holubička, mé všechno, jedináčkem pro svou matku, miláčkem pro svou rodičku.2
     A v evangeliu nám to Pán vykládá ještě jasněji: Když totiž s požehnáním svěřuje svým učedníkům veškerou moc a když v modlitbě k Otci dává svatým jiné dobré věci, daruje jim přitom i to, co je korunou všeho dobrého: aby už nikdy nebyli rozděleni na mnoho skupin žádnou růzností volby ani odlišným rozhodnutím o tom, co je dobré, aby srostli s jedním a výlučným dobrem a byli všichni jedno. Aby tak byli, jak praví apoštol, spojeni poutem pokoje skrze jednotu Ducha Svatého, aby se všichni stali jediným tělem a byli téhož ducha, skrze společnou naději, k níž byli povoláni.3
     Ale lepší by snad bylo uvést slovo od slova, co říká božský hlas evangelia: Ať všichni jsou jedno; jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás.4
     Poutem této jednoty je sláva. A že se slávou nazývá Duch Svatý, to nepopře žádný zkušený vykladač, bude-li mít na paměti, co říká sám Pán: Slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim.5 Vždyť tu slávu svým učedníkům opravdu dal, když jim řekl: Přijměte Ducha Svatého.6
     Neboť touto slávou, kterou měl, dříve než byl svět, byl oslaven, když na sebe vzal lidskou přirozenost. A když byla tato přirozenost oslavena skrze Svatého Ducha, sláva Ducha Svatého se rozlila na celý jeho rod počínaje od učedníků.
     Proto říká: Slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě.7 Ten, kdo vyrostl z chlapce v dospělého muže do věku rozumové zralosti, je způsobilý pro přijetí slávy Svatého Ducha, neboť již není vydán napospas vášním a uchoval si čistotu. A ten je také onou dokonalou holubičkou, na niž ženich myslí, když říká: Jen jediná je má holubička, mé všechno.

     1 Jan 4, 18
     2 Pís 6, 9
     3 srov. Ef 4, 3-4
     4 Jan 17, 21
     5 Jan 17, 22
     6 Jan 20, 22
     7 Jan 17, 22-23

RESPONSORIUM

Srov. Jan 15,15;14,26;15,14

O. Už vás nenazývám služebníky, ale přáteli, protože jste poznali všecko, co jsem vykonal, když jsem byl mezi vámi. * Přijměte Ducha Svatého, Utěšitele, kterého vám Otec pošle, aleluja.
V. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. * Přijměte Ducha Svatého, Utěšitele, kterého vám Otec pošle, aleluja.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, vyznáváme, že tvůj Syn, Spasitel světa, je s tebou ve tvé slávě; dej, ať také poznáváme, že nás neopouští, ale podle svého slibu zůstává stále s námi. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie