[ schovat menu ]

« Únor 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
2425262728 


12. únor 2019, Úterý
1. týden žaltáře

První mezidobí, 5. týden
Pro OP: Bl. Reginalda z Orléansu, kněze, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. únor 2019
Pro OP: Bl. Reginalda z Orléansu, kněze, nezávazná památka


Narodil se v St. Gilles kolem roku 1183. Byl kanovníkem a děkanem kolegiátní kapituly v Orleansu a profesorem kanonického práva. V roce 1218 doprovázel svého biskupa na pouti do Palestiny. V Římě těžce onemocněl a lékaři ztratili naději v jeho uzdravení. Tehdy jej navštívil svatý Dominik. Reginald se po rozhovoru s ním zázračně uzdravil a rozhodl se vstoupit do řádu. Dominik jej pak poslal do Boloně jako svého vikáře. Reginald byl přesvědčivým kazatelem, dokázal okouzlit a získat mládež. Během jeho působení v Bologni vstoupilo do řádu mnoho studentů i univerzitních mistrů. Do té doby žili bratři v Bologni ve velmi nuzných podmínkách. Reginald pro ně získal kostel sv. Mikuláše a přilehlé budovy k bydlení. Z Boloně poslal Dominik Reginalda v roce 1219 do Paříže, aby autoritou svého slova a mistrovského titulu zlomil odpor kléru, který se tam stavěl proti „konkurenci“ bratří kazatelů. Krátce nato však Reginald v Paříži v roce 1220 zemřel. Jeho kult potvrdil 8. července 1875 bl. Pius IX.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.

Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům

2, 11 – 3, 14
Spravedlivý žije z víry

     Když přišel Petr do Antiochie, přímo jsem proti němu vystoupil, protože si zasloužil výtku. Než totiž přišli jistí lidé z Jakubova okolí, jídal společně s pohanokřesťany. Ale když přišli, začal se stranit a odlučovat, protože měl obavy z oněch židokřesťanů. A s ním se začali tak neupřímně chovat i ostatní židokřesťané, takže dokonce i Barnabáš byl stržen tou jejich neupřímností. Když jsem však viděl, že jejich jednání není ve shodě s pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Ty jsi žid, a přesto žiješ jako křesťané z pohanství, a ne ze židovství. Jak tedy můžeš nutit pohany, aby zachovávali židovské zvyky!“ My jsme ovšem rodem Židé, a ne ‚hříšníci pocházející od pohanů‘. Víme, že člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona. Pro skutky Zákona nebude žádný člověk uznán za spravedlivého.
     My se tedy snažíme, abychom byli ospravedlněni v Kristu. Ale kdyby se ukázalo, že přesto jsme hříšníci, nenapomáhá pak Kristus k něčemu hříšnému? Naprosto ne! Kdybych zase znovu stavěl to, co jsem dříve bořil, usvědčoval bych sám sebe jako viníka před Zákonem. Vždyť skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval. Já nepohrdám Boží milostí. Kdyby se totiž k ospravedlnění docházelo zachováváním Zákona, pak by Kristus umřel nadarmo.
     Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Vždyť vám byl zrovna před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Jen to bych od vás rád věděl: dostali jste Ducha za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? To jste tak pošetilí? Začali jste duchem, a teď končíte tělem? Tak veliké věci jste prožili, a všechno je nadarmo? V tom případě by to ovšem bylo nadarmo. Tedy ten, který vám uděluje Ducha a dělá mezi vámi zázraky, činí to za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána?
     Je tomu jako s Abrahámem: Uvěřil Bohu a to mu bylo uznáno za spravedlnost. Dobře rozumějte: ti, kdo jednají na základě víry, to jsou pravé Abrahámovy děti. Písmo totiž už předvídalo, že Bůh uzná pohany za spravedlivé, když uvěří, a proto už předem Abrahámovi ohlásilo radostnou zvěst: „Skrze tebe dojdou požehnání všecky národy.“ Proto ti, kdo jednají na základě víry, docházejí požehnání s Abrahámem, který uvěřil.
     Ti však, kdo se opírají o skutky Zákona, jsou všichni pod kletbou. Stojí přece v Písmu: "Proklet je každý, kdo vytrvale neplní všechno, co je psáno v knize Zákona.“ Je tedy zřejmé, že ze Zákona nebývá od Boha nikdo ospravedlněn, protože spravedlivý bude žít z víry. Zákon však nemá na zřeteli víru, ale tam platí: Kdo ty předpisy bude plnit, najde v nich život. Kristus nás vykoupil z té kletby Zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: „Proklet je každý, kdo visí na dřevě.“ Tak se pohanům dostává skrze Ježíše Krista požehnání, které bylo slíbeno Abrahámovi, a my vírou dostáváme ten slíbený dar: Ducha Svatého.

RESPONSORIUM

Gal 2, 16.21

O. Člověk je uznán za spravedlivého jen tehdy, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. * Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona.
V. Kdyby se k ospravedlnění docházelo zachováváním Zákona, pak by Kristus umřel nadarmo. * Z toho důvodu jsme přijali víru v Ježíše Krista. Tak jsme byli uznáni za spravedlivé proto, že jsme uvěřili v Krista, ne proto, že jsme dělali skutky Zákona.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Knížky o počátcích Kazatelského řádu“ blahoslaveného Jordána Saského

(Monumenta O. P. Hist., XVI, Libellus de Principis, pp. 56-58, 63-64)

Zdálo se, že povstal nový Eliáš

     Léta Páně 1218, když dlel mistr Dominik v Římě, přišel tam mistr Reginald, děkan kapituly od svatého Aniána v Orleánsu. Chtěl se z Říma plavit po moři. Byl to velmi slavný muž, proslulý učeností a velice vážený. Přednášel pět let církevní právo na pařížské universitě. Když tedy přišel do Říma, těžce onemocněl. Mistr Dominik ho několikrát přišel navštívit. Vybízel ho, aby vzal na sebe Kristovu chudobu a společný život v jeho řádě. Získal ho k tomu, že svobodně a plně souhlasil se vstupem do tohoto řádu, a zavázal se k tomu i slibem.
     Reginald se tedy zotavil ze své vážné a téměř beznadějně nebezpečné choroby. Byl to jistě zázrak Boží moci. Neboť v palčivé horečce přišla k němu ve viditelné podobě Královna nebes, Matka milosrdenství Panna Maria, a potřela mu oči, nos, uši, ústa, bedra, ruce a nohy jakousi léčivou mastí, kterou si přinesla s sebou. Takto k němu mluvila: „Mažu ti svatým olejem nohy k hlásání evangelia pokoje.“ Mimo to mu také ukázala celý hábit tohoto řádu. Ihned byl uzdraven a tak okřál na celém těle, že lékaři, kteří se skoro vzdávali naděje na jeho uzdravení, užasli, když se přesvědčili, že je zdráv.
     O tomto neobyčejném zázraku vyprávěl později mistr Dominik veřejně mnoha bratřím, kteří dosud žijí. Já sám jsem byl při tom, když o něm v Paříži mluvil ve veřejné promluvě k četným bratřím.
     Když tedy mistr Reginald znovu nabyl zdraví, dal se hned horlivě a celou svou bytostí do kázání. Měl ohnivou a mocnou výmluvnost. Celá Bologna byla tenkrát ve varu, protože se zdálo, že povstal nový Eliáš. V té době přijal v Bologni do řádu mnoho bratří. Rovněž počet žáků začal vzrůstat a velmi mnoho se jich k nim přidalo.
     Potom přišel bratr Reginald svaté paměti do Paříže a s neúnavným žárem ducha hlásal slovem i skutkem Ježíše Krista ukřižovaného. Ale Bůh jej rychle odvolal z této země. Reginald „se brzy zdokonalil a naplnil časy mnohé“.
     Bratr Matouš, který ho znal ve světě ještě jako slavného a vybraně žijícího muže, ptal se ho několikrát takřka s obdivem: „Nemrzí vás, mistře, že jste oblékl tenhle hábit?“ On však se sklopenýma očima odpověděl: „Myslím, že jsem v tomto řádě nezískal žádnou zásluhu, protože jsem v něm vždycky měl příliš velké zalíbení.“

RESPONSORIUM


Ef 4, 1.3–4O. Povzbuzuji vás tedy já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali, * horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.
V. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. * Horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys způsobil, že blahoslavený kněz Reginald za pomoci Matky milosrdenství nastoupil cestu evangelijní chudoby a přivedl na ni i mnoho jiných; na jeho přímluvu nasměruj i naše kroky podle své vůle, abychom se širokým srdcem běželi po cestě tvých přikázání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie