[ pro mobily ]

« Leden 2019 »
NePoÚtStČtSo
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031 


19. leden 2019, Sobota
1. týden žaltáře

První mezidobí, 1. týden
Pro OP: Sv. Markéty Uherské, panny, mnišky, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Markéty Uherské, panny, mnišky, pro mnišky SVÁTEK, svátek
Pro OP: Bl. Ondřeje z Peschiery, kněze, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. leden 2019
První mezidobí, 1. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty, Bože, vlídný nadmíru,
původce díla vesmíru,
ač trojí v božství vznešeném,
jsi dárce bytí jeden jen.

Slyš vlídně tento chvalozpěv,
v němž ozývá se tklivý vzdech:
Kéž smíme jednou bez výhrad
čistým srdcem tě nazírat.

Ať oheň lásky očistné
do našich beder pronikne,
ať zbraně neodkládáme
a na tvůj příchod čekáme.

Za to, že ticho noční tmy
rušíme zpěvy zvučnými,
uděl nám hojné dary své
v nebeské vlasti zářivé.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ty věčné slávy původ jsi,
Ducha sedmeré milosti
uděl nám v tebe věřícím
a skloň se vlídně k prosícím.

Nemoci těla zažeň v dál,
od mysli pohoršení vzdal,
vše podlé i s kořeny spal
a utiš srdcí těžký žal.

Rozjasni mysl světlem svým,
podporuj každý čestný čin,
slyš modlitby tě prosících,
dej věčný život v nebesích.

Teď po úsecích sedmi dní,
plyne čas žití veškeren,
a v osmý den, ten poslední,
nastane pro nás soudný den.

Náš Spasiteli, v onen čas,
ve hněvu neodsuzuj nás,
nás po levici nezařaď
dej po pravici tobě stát.

A až se k prosbám věrných svých
ty, Pane, skloníš milostiv,
kéž věčně z nitra vděčného
chválíme Trojjediného. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě

Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)

1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
      nepohlížím do vysoka,
   nebažím po velkých věcech, *
      které nad mou sílu jsou. –

2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
      Jako dítě v klíně matky,
   jako dítě zkonejšené *
      ztichla ve mně duše má. –

3 Izraeli, doufej v Pána *
      nyní, vždy a na věky!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu

Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)

I

1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
      na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
      mocnému Jákobovu pevně slíbil: –

3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
      na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
      ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
      příbytek pro mocného Jákobova!“ –

6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
      na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
      skloňme se k zemi před podnoží jeho! –

8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
      ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
      radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
      pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

II

11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
      od svého slibu nikdy neustoupí:
   „Na trůně tvém dám slavně zasednout *
      dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
      mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
   dám pak i jejich synům zasednout *
      pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –

13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
      jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
      zde budu sídlit v místě vytouženém. –

15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
      a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
      jásat a plesat budou jeho věrní. –

17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
      pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
      on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.

V. Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R. Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

44, 1b-2. 16 – 45, 6
Chvalozpěv na význačné muže: od Henocha do Mojžíše

Nyní chvalme slavné muže,
naše otce, podle dob, kdy žili.
Pán jim uštědřil mnoho slávy,
ukázal na nich svou velebnost od pradávna.

Henoch se líbil Pánu a byl přenesen do nebe,
příklad kajícnosti pro své vrstevníky.

Noe byl uznán za zcela spravedlivého
jako výkupná cena v čas hněvu.
Kvůli němu zbytek zůstal na zemi,
kvůli smlouvě s ním skončila potopa.
Věčné smlouvy byly s ním uzavřeny,
že už nebude zničeno nic z toho, co žije.

Abrahám, slavný praotec mnoha národů,
nikdo mu není rovný slávou.
Zachovával Zákon Nejvyššího
a sjednal s ním smlouvu.
Na svém těle smlouvu ustanovil
a ve zkoušce osvědčil svou věrnost.
Proto se mu Bůh zavázal přísahou,
že v jeho potomstvu požehná národy,
že je rozmnoží jako písek na zemi,
že jeho potomstvo vyvýší jak hvězdy,
že jim dá majetek
od moře k moři,
od Řeky až na konec země.

A právě tak to smluvil s Izákem
kvůli Abrahámovi, jeho otci.
Požehnání všech předků
dal snést na Jakubovu hlavu.
Přiřkl mu hodnost prvorozence
a určil mu dědictví.
Vymezil je kmenům,
rozdělil je dvanácti pokolením.

Z Jakuba dal vzejít Mojžíšovi, zbožnému muži,
který našel přízeň v očích všech lidí
a byl drahý Bohu i lidem –
požehnaná buď památka na něj!
Poctil ho slávou, kterou mají svatí,
a udělal ho mocným na postrach nepřátelům.
Na jeho slova způsobil divy,
před králem ho podporoval,
pro svůj lid mu dal přikázání
a ukázal mu svou slávu.
Posvětil ho pro jeho věrnost a oddanost
a vyvolil ho ze všech lidí.
Dal mu slyšet svůj hlas
a uvedl ho do oblaku.
Tváří v tvář mu dal přikázání,
moudrý zákon života,
aby naučil Jakuba smlouvě,
Izraele svým ustanovením.

RESPONSORIUM

Srov. Dt 6, 3a; 7, 9; 6, 5

O. Slyš, Izraeli, svědomitě zachovávej, co ti přikázal Hospodin. * Pochop, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku k těm, kdo ho milují.
V. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou. * Pochop, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku k těm, kdo ho milují.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

(Nn. 31-33: Funk 1, 99-103)

Od počátku Bůh všechny ospravedlnil vírou

     Přidržme se tedy jeho požehnání a pohleďme, po kterých cestách požehnání přichází. V duchu si připomeňme, co se stalo od počátku. Proč byl požehnán otec Abrahám? Zdali ne proto, že plný víry jednal spravedlivě a pravdivě? Izák se dal s důvěrou ochotně vést jako oběť, přestože viděl, co nastává. Jakub kvůli bratrovi pokorně opustil svou zemi, odešel k Lábanovi, sloužil mu a byla mu dána vláda nad dvanácti pokoleními Izraele.
     Každý, kdo nezaujatě prozkoumá všechny jednotlivosti, pozná velikost Božích darů. Neboť od Jakuba pocházejí všichni kněží i levité, kteří slouží při jeho oltáři; z něho je Pán Ježíš podle těla; od něho jsou králové, vládci a knížata z  rodu Judova; ani ostatní jeho pokolení nejsou méně slavná, protože Pán slíbil: tvé potomstvo rozmnožím jako hvězdy na nebi.1 Všichni se tedy stali slavnými a  velkými ne kvůli sobě samým, ani pro své skutky ani pro spravedlivé činy, které vykonali, nýbrž z jeho vůle. Ani my tedy, jeho vůlí v Ježíši Kristu povolaní, se neospravedlňujeme sami sebou, ani svou moudrostí nebo rozumností, ani zbožností nebo skutky, které jsme vykonali s čistým srdcem, nýbrž vírou, kterou od věků všechny ospravedlnil všemohoucí Bůh: jemu buď sláva na věky. Amen.
     Co tedy učiníme, bratři? Zanecháme snad dobrých skutků a upustíme od lásky? Nedopusť Hospodin, aby se nám to stalo, nýbrž pospěšme, abychom neúnavně a  horlivě konali dobro. Neboť sám Tvůrce a Vládce veškerenstva se těší z toho, co učinil. Svou svrchovanou mocí upevnil nebesa a svou nepochopitelnou moudrostí je uspořádal; i zemi oddělil od vody, která ji obklopuje, založil ji na bezpečných základech své vůle, a zvířatům, která se na ní pohybují, nařídil, jak mají žít. Moře a tvory, které v něm stvořil, podřídil pod svou moc.
     A jako bytost nade vše vynikající a rozumem ostatní převyšující stvořil svýma svatýma a bezúhonnýma rukama člověka jako otisk své vlastní podoby. Neboť Bůh praví toto: Učiňme člověka jako náš obraz, podle naší podoby. A stvořil Bůh člověka, jako muže a ženu je stvořil.2 Když to vše dokončil, požehnal jim a řekl: Množte se a naplňte zemi!3 Pohleďme, že všichni spravedliví byli ozdobeni dobrými skutky; i sám Pán se ozdobil dobrými skutky a zaradoval se. S tímto vzorem před očima tedy bez váhání plňme jeho vůli a ze vší své síly konejme dílo spravedlnosti.

     1 srov Gn 15, 5; 22, 17; 26, 4
     2 arov. Gn 1, 26-27
     3 Gn 1, 28

RESPONSORIUM

Srov. Dan 9, 4b; Řím 8, 28

O. Pán Bůh je Bůh silný a věrný, zachovává smlouvu a milosrdenství těm, kdo ho milují, * těm, kdo zachovávají jeho přikázání.
V. Těm, kdo milují Boha, všecko napomáhá k dobrému. * Těm, kdo zachovávají jeho přikázání.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, vyslyš naše prosby a provázej nás svou ochranou. Dej nám poznat, co máme dělat, a posiluj nás, abychom to skutečně konali. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie