[ schovat menu ]

« Listopad 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 


26. listopad 2018, Pondělí
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 34. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. listopad 2018
Druhé mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.

Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.

Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.

A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
    zpíváme hymny.

Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
    plameny tvými.

Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
    věčného žití.

Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 30 (31), 1-17. 20-25

Důvěrná prosba v utrpení

Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)

I

2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
      nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
      Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
      buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
      pevným hradem, který mě chrání! –

4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
     veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
      vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –

6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
      spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
      já však mám důvěru jedině v Pána.

8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
      nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
      že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
      že jsi mě vyvedl na volný prostor.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
       oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
       léta má míjejí v hořekování,
    zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
       údy mi slabostí podklesávají.

12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
       pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
       jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
       stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
       spolu se proti mně umlouvají, *
       ukládají mi o holý život. -

15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
       „ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
       vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
       zachraň mě ve svém milosrdenství!

    18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
          Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
          umlč je, uvrhni do podsvětí!
    19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
          která si troufají na spravedlivé, *
          hovoří o nich s posměšnou pýchou.]

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
       kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
    kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
       kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
       kryješ je před lidským hanobením,
    pod svou střechou jim úkryt dáváš *
       před zlobou jazyků utrhačných. –

22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
       které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
       už jsem zapuzen od tvých očí,
    ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
       s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –

24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
       Neboť své věrné Pán vždy chrání;
    zato však těm, kdo jednají zpupně, *
       plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
       všichni, kdo máte důvěru v Pána.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

V. Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R. Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhého listu svatého apoštola Petra

1, 1-11
Povzbuzení k vytrvalosti na cestě spásy

     1Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kterým se dostalo stejného pokladu víry jako nám spravedlností našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista. 2Milost vám a pokoj kéž se rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.
    
3Jeho božská moc nám darovala všechno, co potřebujeme pro dosažení spásy a bohabojného života, totiž tím, že poznáváme toho, který nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. 4A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: abyste tím měli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která ovládá svět špatnými žádostmi. 5A proto se věnujte s celou horlivostí tomu, abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, 6poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti, 7zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec. 8Jsou-li totiž ve vás tyto ctnosti a rozmáhají se, nenechají vás v nečinnosti a neplodnosti; naopak: budete poznávat stále více našeho Pána Ježíše Krista. 9Kdo však je nemá, je slepý, krátkozraký. Nic už neví o tom, že byl očištěn od svých bývalých hříchů. 10Proto se, bratři, tím více vynasnažte, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. 11Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

RESPONSORIUM

Srov. 2Petr 1, 3.4; Gal 3, 27

O. Bůh nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: * abyste tím měli účast na božské přirozenosti.
V. Vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista. * Abyste tím měli účast na božské přirozenosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

(Sermo 92,1.2.3: PL 54,454-455)

Jaké je něčí dílo, taková je i jeho odměna

     Pán praví: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete.1 Jak však může být spravedlnost hojnější, než když milosrdenství vítězí nad soudem?2 A co je přiměřenější a důstojnější, než když stvoření učiněné k obrazu a podobenství Božímu, napodobuje svého původce? Ten založil obnovu a posvěcení věřících na odpuštění hříchů, takže po zrušení přísné pokuty a prominutí všech trestů se viník zase stává nevinným a konec hříchů je počátkem ctností.
     Křesťanova spravedlnost může převyšovat spravedlnost zákoníků a farizeů ne tím, že by Zákon rušila, ale tím, že odmítá jeho příliš lidský výklad. Proto také říká Pán, když vysvětluje svým učedníkům, jak se postit: Když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali.3 Jakou jinou odplatu, než pochvalu od lidí? Po ní člověk tak často touží, a proto se navenek dělá spravedlivým. Nestará se nikterak o své svědomí, jen mu záleží na falešném uznání. Poněvadž špatnost, kterou skrývání usvědčuje, se raduje, vzbuzuje-li mylný dojem.
     Když někdo miluje Boha, stačí mu, jestliže se líbí tomu, kterého miluje. Neboť nelze žádat větší odměnu, než je sama láska. Vždyť láska je z Boha, poněvadž sám Bůh je láska.4 A je-li jím zbožný a čistý duch naplněn, raduje se natolik, že kromě něho netouží po žádném jiném potěšení. Je tedy pravda pravdoucí, co říká Pán: Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.5 Co jiného je však poklad člověka než určitý soubor jeho děl a souhrn jeho prací? Neboť co kdo zasel, to také sklidí6 a jaké je něčí dílo, taková je i jeho cena. A od čeho si člověk slibuje potěšení? Od užitku, k tomu upíná zájem svého srdce. A poněvadž je mnoho druhů bohatství a různé jsou předměty potěšení, je poklad každého určován jeho vlastní touhou. Takže vyplývá-li z dychtění po věcech pozemských, neučiní podíl na něm nikoho šťastným, ale ubohým.
     Zato ti, kteří myslí na vyšší věci, a ne na pozemské,7 a kterým nejde o to, co pomíjí, ale o to, co je věčné, mají v tom neporušitelné bohatství. Prorok o něm říká: Přiblížil se náš poklad a naše spása, moudrost a kázeň a zbožnost od Pána: to jsou poklady spravedlnosti.8 S pomocí milosti Boží se jimi i pozemské statky mění v nebeské, když totiž lidé užívají majetku, ať už spravedlivě zděděného nebo jinak nabytého, jako nástroje k něčemu zbožnému. Jestliže například to, co mají navíc, rozdělují na podporu chudých, shromažďují si bohatství, o které nemohou přijít. Neboť co rozdali almužnou, to už nepodléhá žádné újmě. A tak mají právem srdce tam, kde je jejich poklad. Neboť blaze těm, kteří si pěstují takovéto bohatství, aby rostlo, a nebojí se, že je ztratí.

     1 Mt 5, 20
     2 srov. Jak 2, 13
     3 Mt 6, 16
     4 1 Jan 4, 7.8
     5 Mt 6, 21
     6 Gal 6, 7
     7 srov. Kol 3, 2
     8 srov. Iz 33, 6

RESPONSORIUM

Gal 6,9-10a.7b

O. Když prokazujeme dobro, nesmíme přitom propadnout únavě. Vydržíme-li, dočkáme se doby, kdy budeme sklízet. * Dokud tedy máme ještě čas, prokazujme dobro.
V. Co kdo zasel, to také sklidí. * Dokud tedy máme ještě čas, prokazujme dobro.

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, probuď v nás snahu o účinnější spolupráci s tvou milostí, aby v nás stále rostla a přinášela co největší užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie