[ schovat menu ]

« Listopad 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 


21. listopad 2018, Středa
1. týden žaltáře

Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. listopad 2018
Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě, památka


Slavení dnešní památky má svůj původ na Východě, původně to byla připomínka výročí posvěcení mariánské baziliky v Jeruzalémě, postavené v roce 543 poblíž Jeruzalémského chrámu. Bazilika byla sice v dalších stoletích zbořena, ale křesťané na Východě slavili tento den dále. Spolu s nimi si dnes připomínáme osobní zasvěcení Panny Marie, jímž se zcela odevzdala Bohu do služeb díla spásy a stala se tak vzorem Bohu zasvěceného života. Zároveň ji uctíváme jako živý Boží chrám, jímž byla už od okamžiku svého početí. Apokryfní Jakubovo protoevangelium vypráví, že rodiče přinesli Pannu Marii do Jeruzalémského chrámu a "obětovali" ji Bohu; podle této nezaručené zprávy se tomuto svátku říkalo také Obětování Panny Marie.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Zdrávas, Matko soucitu, vlídnosti,
odpuštění, naděje, zbožnosti,
Matko Boží a matko milosti,
matko lásky a čistých radostí.
(Ó Maria.)

Tys údolí, kde skví se samý květ,
tys blaha zdroj, jenž prýští v celý svět,
Matko svatá, slitovně na nás hleď,
vytrhni nás přímluvou z našich běd.
(Ó Maria.)

Nezrozený Otec ti život dal,
zastínil tě Syn Boží, věčný král,
Duch Svatý tě mateřstvím požehnal.
Ať za to jim zní věčná píseň chval.
(Ó Maria.)Amen.

ŽALMY

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství

V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)

I

2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3     Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
   ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
      ty jsi můj štít a záchrana moje!

4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
      osvobodil mě od nepřátel! –

5 Smrtící vlny mě zalily, *
      příboje zkázy mě plnily děsem.

6 Osidla temnot mě ovila, *
      smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
      k Bohu jsem křičel o záchranu.
   Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
      k jeho uším došel můj nářek.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

II

8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
      v základech hor se zakolísala, *
      jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

9 Z jeho nozder valil se dým, †
      z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
      řeřavé uhlíky sršely z něj.

10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
      s černými mračny pod nohama. –

11 Na cherubovi přilétal, *
      na perutích vichru se snášel.

12 Celý se halil v temnotách, *
      do clony z tmavých vod a mraků.

13 Ze záře, která před ním šla, *
      padaly kroupy a řeřavé uhlí. –

14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
      hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

15 Vysílal šípy do všech stran, *
      blesky metal a kolkolem sršel.

16 I bylo vidět až na mořské dno, *
      obnažily se základy země,
    když jsi, Pane, zahrozil, *
      zadul vichřicí svého hněvu. –

17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
      vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
      z přesily mocných nenávistníků.

19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
      Pán mi však přispěchal na ochranu.

20 Na volný prostor vyvedl mne, *
      zachránil, v kom našel zalíbení.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

III

21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
      splatil mi za to, že ruce mám čisté;

22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
      od svého Boha neodpadl.

23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
      zákony jeho jsem neodmítal.

24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
      chránil se bedlivě před proviněním.

25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
      neboť viděl, že ruce mám čisté. –

26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
      a s dobrým jednáš dobrotivě.

27 Čistému odplácíš čistotou, *
      k chytrákům však jsi opatrný.

28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
      pohledy zpupné však pokořuješ.

29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
      Bůh můj mé temnoty ozařuje.

30 S tebou ztékám valy a zdi, *
      se svým Bohem přeskočím hradby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.

V. Všichni se divili milým slovům.
R. Která vycházela z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

10, 3 – 11, 3
Vysvobození a návrat Izraele

10.3Tak praví Hospodin:
„Můj hněv se vznítil proti pastýřům,
potrestám kozly.
Ano, Hospodin zástupů navštěvuje
své stádce, dům Judův,
změní ho ve svého skvělého bojovného oře.
4Od něho je hlavní kůl stanu,
od něho kolík,
od něho bojový luk,
od něho však vyjde i každý vůdce.
5Budou jako hrdinové,
kteří rozšlapávají bláto ulic v bitvě,
budou bojovat, protože Hospodin je s nimi;
jezdci na koních budou zahanbeni.
6Judovu domu dám sílu
a vysvobodím dům Josefův;
přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji;
budou, jako bych je nezavrhl,
vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh, a vyslyším je.

7Efraimité budou jako hrdinové,
jak po víně se zaraduje jejich srdce,
spatří to jejich synové a zajásají,
v Hospodinu zaplesá jejich srdce.

8Zapískám na ně, abych je shromáždil,
vždyť jsem je vykoupil,
bude jich mnoho tak jako dříve.
9Mezi národy je rozseji,
v dálných končinách na mě budou vzpomínat;
vychovají své děti a potom se vrátí.

10Přivedu je zpátky z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a přivedu je do země Gileadu a Libanonu,
ani jim nebude stačit místo.
11Projdou mořem úzkosti,
ale Hospodin srazí vlny do moře,
budou vysušeny všechny hlubiny řeky;
pokořena bude pýcha Asýrie,
veta bude po egyptském žezlu.
12Posílím je v Hospodinu
a v jeho jménu budou chodit“
– praví Hospodin.

11.1Otevři, Libanone, své brány,
ať tvoje cedry pohltí oheň!
2Naříkej, cypřiši, že padl cedr,
jsou poraženy ty nejmohutnější!
Naříkejte, bašanské duby,
že je vymýcen neprostupný les!
3Mezi pastýři je slyšet nářek,
že je zpustošena jejich chlouba;
je slyšet řev lvíčat,
že je zničena pýcha Jordánu.

RESPONSORIUM

Zach 10, 6. 7; Iz 28, 5

O. Vysvobodím je a přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji, vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh. * V Hospodinu zaplesá jejich srdce.
V. V ten den bude Hospodin zástupů nádhernou korunou, překrásným věncem zbytku svého lidu. * V Hospodinu zaplesá jejich srdce.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

(Sermo 25, 7-8: PL 46, 937-938)

Vírou přijala svůj úkol, vírou počala

     Dávejte pozor, prosím, co říká Kristus, náš Pán, když ukazuje rukou na své učedníky: To je moje matka a to jsou moji příbuzní. Každý totiž, kdo koná vůli mého nebeského Otce, je můj bratr i sestra i matka. Což Panna Maria nekonala Otcovu vůli? Vždyť vírou přijala svůj úkol, vírou počala, byla vyvolena, aby se z ní pro nás narodila na svět spása, a Kristus ji stvořil dřív, než byl stvořen v ní. Ano, zajisté konala svatá Maria Otcovu vůli, a proto znamená pro Marii víc, že byla Kristovou učednicí, než že byla Kristovou matkou. Bylo důležitější a blaženější být Kristovou učednicí než jeho matkou. A proto byla Maria blahoslavená, že nosila ve svém lůně svého Mistra ještě dřív, než ho porodila.
     Hle, není-li to tak, jak říkám. Když šel Pán kolem a zástupy ho následovaly a on konal božské zázraky, zvolala nějaká žena: Šťastný život, který tě nosil. Blahoslavený život, který tě nosil. A co odpověděl Pán, aby si nikdo nemyslil, že to její štěstí spočívá jen v tělesném mateřství? Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho. I Maria je tedy blahoslavená právě proto, že Boží slovo slyšela a zachovávala. Více znamenalo, že uchovávala pravdu ve své mysli, než že chovala tělo ve svém lůně. Kristus je pravda, Kristus je i tělo: Kristus je ta pravda v Mariině mysli, Kristus je to tělo v Mariině lůně. Více znamená, co je v mysli, než co se nosí v lůně.
     Maria je svatá, Maria je blahoslavená, ale Církev je víc než Panna Maria. A proč? Protože Maria je částí Církve, je jejím svatým údem, vynikajícím údem, který převyšuje všechny, ale přece jen údem celého těla. Jestliže údem těla, je jistě celé tělo více než úd. Pán je hlava a celý Kristus je hlava a tělo. Co na to říci? Máme božskou hlavu, Bůh je naší hlavou.
     A teď se, moji drazí, podívejte na sebe: i vy jste Kristovými údy, i vy jste Kristovým tělem. Dávejte pozor, co máte dělat, abyste byli tím, co říká: To je moje matka a to jsou moji příbuzní. Jak můžete být Kristovou matkou? Kdo slyší a kdo koná vůli mého nebeského Otce, je můj bratr i sestra i matka. Ano, jsou to opravdu bratři, opravdu sestry, neboť je jenom jedno dědictví. A proto Kristus, ačkoliv byl jediný, nechtěl být sám, ale chtěl ve svém milosrdenství, abychom byli i my Otcovými dědici, abychom byli dědici spolu s ním, s Kristem.

RESPONSORIUM

Iz 61, 10; Lk 1, 46-47

O. Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, * neboť mě oblékl v roucho spásy jako nevěstu ozdobenou šperky.
V. Velebí má duše Pána a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli. * Neboť mě oblékl v roucho spásy jako nevěstu ozdobenou šperky.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys od věčnosti vyvolil Pannu Marii, aby byla svatá a milostiplná; na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie