[ schovat menu ]

« Listopad 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 


20. listopad 2018, Úterý
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 33. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. listopad 2018
Druhé mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.

Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.

To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.

Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.

My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným

Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)

I

1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
      proč se skrýváš za časů tísně?

2  Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
      že padá do nástrah, které mu schystal.

3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
      loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.

4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
      „Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –

5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
      na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
      a svým odpůrcům jenom se šklebí.

6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
      od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –

7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
      na jazyku jen trýzeň a hoře.

8 Za humny sedá na číhané, †
      úkradkem vraždí nevinného, *
      očima slídí po chudáku.

9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
      číhá, jak lapit ubožáka; *
      lapí ho, vtáhne do své sítě.

10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
      slabí tak padají do jeho moci.

11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
      odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

II

12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
      Nezapomínej na ubožáky!

13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
      říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –

14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
      hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
    Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
      ty jsi pomocník osiřelých.

15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
      potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –

16 Pán je králem na věky věků, *
      vymizí pohané z jeho země.

17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
      v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,

18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
      Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným

Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)

2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
      věrnost mezi lidmi už se ztratila.

3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
      mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –

4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
      jazyky, co mluví opovážlivě,

5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
      V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –

6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
      proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
      opovrženému spásu přinesu!“

7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
      čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –

8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
      před tím plemenem nás navždy zachráníš,

9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
      a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.

V. Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R. Ponížené vodí k cestám svým.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

9, 1 – 10, 2
Příslib příchodu Mesiáše

9.1Hospodinovo slovo se usídlilo v zemi Chadrach,
jeho příbytek je v Damašku,
neboť Hospodinu patří oko Aramu
jako všechny kmeny Izraele.
2I Chamat je v jeho hranicích,
také Tyrus a Sidón, který je tak moudrý.
3Tyrus si vybudoval opevnění,
nakupil stříbra jako prachu
a zlata jako bláta na ulicích.
4Pán se ho však přece zmocní,
jeho moc svrhne do moře;
Tyrus bude sežehnut ohněm.

5Spatří to Aškalon a bude se bát,
Gaza se bude bolestí svíjet,
marná bude naděje Ekronu;
zmizí král z Gazy
a v Aškalonu se nebude bydlet;
6v Ašdodu bude sídlit míšenec.
Tak rozdrtím pýchu Filišťana.
7Z jeho úst odstraním krev,
ohavnosti z jeho zubů,
i on bude jako zbytek patřit našemu Bohu,
bude jako vůdce v Judovi,
Ekron bude jako Jebusita.
8Utábořím se kolem svého domu a budu na stráži
proti každému, kdo by sem chtěl táhnout;
už na ně nepřijde tyran,
protože nyní nad nimi bdím.

9Hlasitě zajásej, siónská dcero,
zaplesej, dcero jeruzalémská,
hle, tvůj král k tobě přichází,
je spravedlivý a přináší spásu,
je pokorný a jede na oslu,
na oslátku, osličím mláděti.
10Zničí válečné vozy z Efraima,
válečné oře z Jeruzaléma,
zlomen bude bitevní luk.
Národům ohlásí pokoj,
bude vládnout od moře k moři,
od řeky Eufratu až do končin země.

11Pro krev smlouvy uzavřené s tebou
propustím tvé vězně z jámy,
v které není voda.
12Vraťte se do pevnosti,
zajatci uchovaní pro naději!
I dnes zvěstuji:
Odplatím ti dvojnásobně!
13Napínám Judu jako luk,
na tětivu vkládám Efraima.
Zburcuji tvé syny, Sióne.
proti tvým synům, Řecko,
meč hrdiny učiním z tebe.
14Hospodin se nad nimi zjeví
a jeho šíp se vymrští jako blesk;
Hospodin, Pán, zatroubí na polnici
a vyřítí se v jižní bouři.

15Hospodin zástupů je bude chránit;
kameny do praku pohltí a pošlapají,
budou pít a jednat s horlivostí
jako lidé povzbuzení vínem,
budou plní jak obětní mísy,
jak oltářní rohy.
16V onen den
je zachrání Hospodin, jejich Bůh,
jako stádce bude pást svůj lid,
který jako v čelence drahokamy
zazáří na jeho zemi.
17Jak veliká je jeho dobrota!
Jak veliká je jeho krása!
Obilí dá vyrůst jinochům
a víno pannám.

10.1Proste Hospodina o vláhu
v čas pozdního deště!
Hospodin přivolá bouřlivé mraky,
dá jim přívaly dešťů,
každému zeleň na poli.
2Vždyť bůžkové mluví klam,
hadači vidí lež,
mluví sny do větru,
jejich útěcha je bez užitku.
Proto táhnou bez cíle jak stádo,
souží se, neboť jim schází pastýř.

RESPONSORIUM

Zach 9, 9; Jan 12, 14

O. Hlasitě zajásej, siónská dcero, zaplesej, dcero jeruzalémská! * Hle, tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.
V. Ježíš nalezl mladého oslíka a posadil se na něj, jak je psáno: * Hle, tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Ondřeje Krétského

(Orat. 9, in ramos palmarum: PG 97, 1002)

Hle, tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu

     Řekněme, i my řekněme Kristu: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, král izraelský.1 Jako palmové ratolesti k němu pozvedněme poslední slova na kříži. Neoslavujme ho olivovými ratolestmi, ale vzájemnými skutky lásky, ty jsou tou pravou Kristovou oslavou. Jako roucha prostřeme pod jeho nohy všechny touhy svého srdce, aby do něho vstoupil a byl cele v nás, a také my abychom byli cele v něm a on aby se v nás cele zjevil. Řekněme Siónu ústy volajícího proroka: Důvěřuj, siónská dcero, a neboj se: Hle, tvůj král k tobě přichází, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.2
     Přichází ten, který je všudypřítomný a který všechno naplňuje, a přichází, aby v tobě uskutečnil spásu všech. Přichází ten, který nepřišel volat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky,3 a přichází, aby zpět povolal ty, kteří zbloudili v hříchu. Nuže neboj se, Bůh je v tvém středu, nezakolísáš.4
     Se vztaženýma rukama přijmi toho, který do svých vlastních rukou dal rýsovat plány tvých hradeb. Přijmi toho, který do svých dlaní dal vyhloubit tvé základy. Přijmi toho, který na sebe vzal všechno naše lidství kromě hříchu, aby všechno naše v sobě proměnil. Raduj se, matko, obci siónská, a neboj se; slav svoje slavnosti.5 Oslavuj toho, který k nám v tobě přichází, oslavuj ho pro jeho milosrdenství. Také ty, jeruzalémská dcero, se raduj převelice, zpívej a tancuj. Rozsviť se, voláme s Izaiášem – a jeho hlas zní jak svatá polnice - rozsviť se, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou.6
     Jaké je to světlo? Je to přece světlo, které osvěcuje každého člověka, přicházejícího na svět.7 Ano, je to světlo věčné, světlo mimo čas, a přece svítící v čase, světlo, které se zjevilo v těle, a  přece skryté přirozeností, světlo, které zaplavilo pastýře a mudrcům ukázalo cestu, světlo, které bylo ve světě od počátku, světlo, skrze které povstal svět, ale které svět nepoznal,8 světlo, které přišlo do svého vlastního, ale které jeho vlastní nepřijali.9
     Hospodinova sláva. Jaká sláva? Je to zajisté kříž, na němž byl oslaven Kristus. Neboť on je odlesk slávy Otcovy,10 jak sám řekl před svým utrpením: Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je oslaven v  něm, ano, hned ho oslaví.11 Slávou nazývá Kristus na tomto místě své vyvýšení na kříž. Neboť kříž je Kristovou slávou, ano, jeho povýšením. Sám přece říká: A já až budu vyvýšen, potáhnu všechny k sobě.12

     1 Jan 12, 13
     2 Zach 9, 9
     3 srov. Lk 5, 32
     4 srov. Žl 45 (46), 6
     5 Nah 2, 1
     6 Iz 60, 1
     7 Jan 1, 9 (Vulg.)
     8 srov. Jan 1, 10
     9 srovnej tamtéž, v. 11
     10 srov. Žid 1, 3
     11 Jan 13, 31.32
     12 Jan 12, 32

RESPONSORIUM

Žl 117 (118), 26.27.23

O. Požehnán, kdo vchází jménem Páně. * Pán je Bůh! To on nám dává světlo.
V. To se událo jen z moci Páně, zázrak před našima očima. * Pán je Bůh! To on nám dává světlo.

MODLITBA

Modleme se:
Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie