[ schovat menu ]

« Listopad 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 


19. listopad 2018, Pondělí
1. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 33. týden
Pro OP: Bl. Jakuba Benfattiho, biskupa, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

19. listopad 2018
Druhé mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.

Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.

Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.

Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.

Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.

Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.

Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.

Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.

Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

4 Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!

6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.

8 Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.

10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

I

2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

8 Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.

9 Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

10 Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.

11 A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

II

12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!

13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!

15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

16 Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.

17 Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,

19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Joela

4, 1-3. 9-21
Poslední soud a věčná blaženost

Tak praví Hospodin:
4.1„Hle, v těch dnech
a v té době,
kdy změním osud
Judy a Jeruzaléma,
2shromáždím všechny národy
a přivedu je do údolí Josafat.
Tam se s nimi budu soudit
o svůj národ a o své dědictví – o Izraele:
rozptýlili je mezi národy
a moji zemi rozdělili.
3Losovali o můj národ,
chlapce vyměnili za nevěstku,
dívku prodali za víno, aby mohli pít.

9Rozhlaste to mezi národy,
provolejte svatou válku,
povzbuďte reky,
ať přitáhnou a vystoupí
všichni bojovníci!
10Překujte své radlice v meče,
své vinařské nože v kopí,
slaboch ať řekne:
‚Já jsem hrdina!‘
11Vyrazte a přijďte,
všechny okolní národy,
a tam se shromážděte!
Hospodine, sešli své hrdiny!

12Ať povstanou národy a vystoupí
do údolí Josafat,
tam zasednu, abych soudil všechny
okolní národy.
13Mávněte srpem,
neboť dozrála žeň,
pojďte a šlapejte,
lis je už plný,
nádržky přetékají,
neboť zloba národů je velká.
14Nesmírná množství
jsou v údolí Rozhodnutí,
neboť blízko je Hospodinův den
v údolí Rozhodnutí.

15Slunce a měsíc se zatměly
a hvězdy ztratily svou zář.
16Hospodin zahřmí, ze Siónu
a z Jeruzaléma se ozve svým hlasem;
zachvějí se nebesa i země.
Hospodin je útočištěm svému lidu,
záštitou synům Izraele.
17Tu poznáte, že já, Hospodin, jsem váš Bůh,
sídlím na Siónu, na své svaté hoře,
svatyní se stane Jeruzalém,
cizáci jím už nepotáhnou.

18Tehdy budou hory mokvat moštem,
pahorky potečou mlékem,
všemi potoky Judska poplynou vody,
z Hospodinova domu vytryskne pramen,
zavlaží údolí Šittim.
19Z Egypta bude poušť,
z Edomska pustá step
pro násilí na judských synech,
jejichž nevinnou krev prolili v jejich zemi.
20Juda bude bydlet na věky,
Jeruzalém po všechna pokolení.
21Jejich krev pomstím, bez trestu ji neponechám.
Hospodin přebývá na Siónu.“

RESPONSORIUM

Jl 4, 18; Zj 22, 17c. 1

O. Hory budou mokvat moštem, všemi potoky Judska poplynou vody, z Hospodinova domu vytryskne pramen. * Kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo.
V. Anděl mi ukázal řeku živé vody, jasnou jako křišťál, vytékající zpod trůnu Božího a Beránkova. * Kdo žízní, ať přijde: kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O odpuštění hříchů“ od svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe

(Liber 2, 11, 2-12, 1.3-4: CCL 91 A, 693-695)

Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt

     Rázem, v jediném okamžiku, na konečné zatroubení polnice, neboť polnice zazní, mrtví vstanou s  tělem neporušitelným a my budeme proměněni. Říká-li Pavel „my“, ukazuje, že spolu s ním se milosti budoucí proměny dostane těm, kdo jsou v tomto čase spolu s ním a jeho druhy spojeni společenstvím církve a spravedlivého života. O jakou proměnu jde, naznačuje slovy: Toto tělo porušitelné musí totiž na sebe vzít neporušitelnost, a toto tělo smrtelné musí na sebe vzít nesmrtelnost. Aby tedy mohla jednou následovat taková proměna v podobě spravedlivé odměny, předchází ji nyní proměna v  podobě nezištné štědrosti.
     Takže odměna budoucí proměny se slibuje těm, kdo se v tomto životě změnili od zlého k dobrému.
     Působením milosti se v nich tedy děje to, že zde nejprve ospravedlněním duchovně vstávají z  mrtvých, a tak v nich počíná Boží dar proměny; později se při vzkříšení těla proměna ospravedlněných dovršuje a dokonalé oslavení trvá již navěky, aniž se mění. Nejprve milost ospravedlnění a pak milost oslavení je totiž proměňuje tak, že v nich tato sláva zůstává bez proměny a navěky.
     Zde se totiž proměňují prvním vzkříšením, které je osvěcuje a obrací. Jím přecházejí ze smrti k  životu, z hříchu ke spravedlnosti, z nevěry k víře, ze zlých skutků k svatému životu. Proto nad nimi nemá druhá smrt žádnou moc. O takových se praví ve Zjevení: Blažený, kdo má účast na tomto prvním vzkříšení! Nad takovými druhá smrt nemá moc.. A v téže knize se rovněž praví: Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt. Neboť stejně jako první vzkříšení spočívá v obrácení srdce, spočívá druhá smrt ve věčném trestu.
     Každý, kdo nechce být odsouzen k věčnému trestu druhé smrti, by tedy měl pospíchat, aby se už zde stal účastným prvního vzkříšení. Ti totiž, kdo se dají v tomto životě proměnit bázní Boží a  přecházejí od špatného života k dobrému, ti přecházejí ze smrti do života a jednou také projdou proměnou z hanby do slávy.

RESPONSORIUM

Kol 3, 3-4; Řím 6-11

O. Jste už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. * Až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.
V. Považujte se za mrtvé hříchu, ale za žijící Bohu, když jste spojeni s Kristem Ježíšem, naším Pánem. * Až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.

MODLITBA

Modleme se:
Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie