[ schovat menu ]

« Říjen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


31. říjen 2018, Středa
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 30. týden
Sv. Wolfganga, biskupa, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty



Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

31. říjen 2018
Druhé mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
    laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
    nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
    k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
    v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
    ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
    z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
    vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
    seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

I

2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,

4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:

5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,

7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.

9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!

10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

11 Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.

14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

3 Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?

4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.

5 Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.

6 Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.

8 Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:

9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

10 Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.

11 Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

V. Doufám, Pane, z duše doufám.
R. Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

6, 1-25
Moudrost je třeba milovat

1Slyšte, králové, a buďte rozumní,
poučte se, vládcové dalekých krajin!
2Nakloňte sluch vy, kteří ovládáte zástupy lidu,
kteří se pyšníte množstvím národů!
3Od Pána jste dostali moc,
od Nejvyššího vládu.

On bude zkoumat vaše skutky a zkoušet vaše úmysly,
4protože jste nevládli správně,
nezachovávali jste zákon,
nechovali jste se podle Boží vůle,
ačkoli jste služebníky jeho královské důstojnosti.
5Pán na vás přijde strašně a rychle,
poněvadž držitele moci stihne neúprosný soud.
6Malému se totiž odpustí z milosrdenství,
s velkou přísností však budou trestáni mocní.
7Svrchovaný vládce se nikoho nebojí,
neohlíží se na moc,
protože on stvořil malého i velkého,
o všechny se stará stejně,
8ale mocné očekává přísná zkouška.

9Vládcové, k vám se tedy obracejí má slova,
abyste se naučili moudrosti a neklesli.
10Ti totiž, kdo svatě střeží svaté příkazy,
budou uznáni za svaté,
ti, kdo jsou o nich poučeni, najdou ospravedlnění.
11Buďte tedy žádostiví mých slov,
mějte po nich touhu, a poučí vás.

12Moudrost září a nevadne,
snadno ji vidí ti, kdo ji milují,
dává se nalézt těmi, kdo ji hledají.
13Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první.
14Neunaví se, kdo k ní časně přichází,
najde ji, jak mu sedí u dveří.

15Myslet totiž na ni, je svrchovaná prozíravost,
kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti.
16Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni,
na cestách se jim ukazuje s přízní
a při každé myšlence jim vychází vstříc.

17Neboť její začátek je zcela upřímná touha poučit se,
chtít se poučit je láska k ní,
18láska k ní je zachovávat její přikázání,
dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost,
19nesmrtelnost pak dává místo u Boha.
20A tak touha po moudrosti přivádí ke kralování.
21Vládcové lidí, když se tedy těšíte z trůnů a žezel,
ctěte moudrost, abyste kralovali navěky.

22Chci vám oznámit, co je moudrost a jak vznikla,
a neskryji vám o tom žádné tajemství,
ale hned od začátku chci vyzkoumat
a osvětlit, jak se poznává,
a pravdu o ní nenechám bez povšimnutí.
23Ani se nespojím se sžíravou závistí,
protože ta nemá s moudrostí nic společného.

34Množství moudrých lidí je štěstím pro svět
a rozumný král přináší blaho pro lid.
25Proto se dejte mými slovy poučit
a budete z toho mít prospěch.

RESPONSORIUM

Mdr7, 13.14; 3, 11; 7, 28

O. Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, * vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad.
V. Neštěstí těm, kdo pohrdají moudrostí a kázní! Nic není Bohu tak drahé jako ten, kdo přebývá s moudrostí. * Vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům

(Cap. 30, 3-4; 34, 2-35, 5: Funk 1, 99. 103-105)

Jděme cestou pravdy

     Odějme se svorností v pokoře a zdrženlivosti, vzdalujme se všeho osočování a klevetění a ospravedlňujme se činy a ne slovy. Říká se totiž: Kdo mnoho mluví, uslyší také odpověď; či se domnívá tlachal, že je spravedlivý?
     Musíme tedy být horliví v konání dobra, neboť všechno pochází od Boha. Předpovídá nám totiž: Hle, Hospodin, a jeho odplata před ním, aby odměnil každého podle jeho činů. Nabádá nás tedy, abychom v něho věřili z celého srdce a nebyli líní ani liknaví k ničemu, co je správné.' Naše chlouba a smělá důvěra budiž v něm; podřizujme se jeho vůli; pozorujme, jak slouží jeho vůli všechno množství jeho andělů stojících před ním. Neboť Písmo praví: Desetitisíce desetitisíců stály před ním a tisíce tisíců mu sloužily a volaly: Svatý, svatý, svatý Hospodin zástupů, plné je všechno tvorstvo jeho slávy!
     I my tedy svorně v jedno shromážděni s vroucností k němu vytrvale volejme jako z jedněch úst, abychom se stali účastni jeho velikých a slavných zaslíbení. Říká se totiž: Oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidské srdce nevstoupilo, co připravil těm, kdo na něj čekají.
     Jak blahoslavené a jak podivuhodné jsou Boží dary, milovaní! Život v nesmrtelnosti, sláva ve spravedlnosti, pravda v otevřenosti, víra v důvěře, kázeň ve svatosti. A to všechno už podléhá našemu poznání. Jaké asi je tedy to, co se chystá pro všechny, kdo vytrvávají v naději? Jen sám nejsvětější Tvůrce a Otec všech věků ví, kolik toho je a jak je to krásné. My se proto vynasnažme, abychom se dostali do počtu těch, kdo na něho spoléhají, abychom dostali podíl na zaslíbených darech.
     Ale jak k tomu dojde, milovaní? Přilneme-li svým smýšlením věrně k Bohu, zaměříme-li své úsilí k tomu, co je mu milé a příjemné, budeme-li jednat podle jeho nejčistší vůle, odvrhneme-li od sebe veškerou nepravost a zlobu, hrabivost, sváry, špatnosti a zlomyslnosti.

RESPONSORIUM

Žl 24 (25), 4-5.16

O. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty, uč mě kráčet tvými stezkami. K věrnosti mě veď a poučuj mě, * vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany, v kterého já dennodenně doufám.
V. Ke mně obrať se, dej slitování, vždyť jsem ubohý a zcela sám. * Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany, v kterého já dennodenně doufám.

MODLITBA

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, rozmnož naši víru, naději a lásku, ať s radostí plníme, co přikazuješ, aby se na nás splnilo, co slibuješ. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie