lat

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. říjen 2018
Druhé mezidobí, 27. týden
3. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.

40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.

41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.

42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.

44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.

45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.

46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

V

47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?

48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?

49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?

51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,

52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *

53      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

1 Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

5, 3-25
Pokyny o vdovách a o duchovních

     3Podporuj vdovy, jsou-li skutečně opuštěné. 4Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti především si musí zvyknout, že mají plnit svoje povinnosti vůči vlastní rodině a svým rodičům splácet přijatá dobrodiní. Tak se to líbí Bohu. 5Vdova, která je ve svém vdovství skutečně osamělá, skládá svou naději v Pána a ve dne v noci se vytrvale modlí a prosí. 6Ale když myslí jenom na rozkoše, je zaživa mrtvá. 7Důrazně jim také připomínej, aby se chovaly bezúhonně. 8Když se někdo nestará o svoje lidi, a hlavně o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než pohan.
    
9Mezi vdovy smí být do seznamu přijímána jen taková, které je aspoň šedesát let, byla vdána jen jednou 10a je chvalně známa dobrými skutky: vychovala svoje děti, byla pohostinná, umývala křesťanům nohy, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům. 11Mladší vdovy však odmítej. Když se v nich totiž ozve žádostivost nehodná Krista, chtějí se vdávat. 12Tak na sebe uvalují odsouzení, protože porušují dřívější závazek. 13K tomu si ještě zvykají zahálčivě obcházet po domech; ale nejen že jsou zahálčivé, ale i klevetivé, starají se o věci, do kterých jim nic není, a mluví řeči, jaké se nepatří. 14Proto chci, aby se mladší vdovy zase vdávaly, rodily děti a vedly domácnost, aby tak nedávaly našim protivníkům žádnou příležitost k pomluvám. 15Některé z nich se už dokonce octly na scestí a propadly satanovi.
    
16Má-li některá věřící žena u sebe vdovy, ať se stará o jejich vydržování; církevní obec se tím nemá zatěžovat, aby mohla pomáhat vdovám skutečně osamělým.
    
17Když duchovní zastávají svůj úřad dobře, zaslouží si dvojnásobnou odměnu, zvláště ti, kdo všechny své síly věnují kázání a vyučování. 18Písmo přece praví: ‚Býkovi, když mlátí, nedáš náhubek‘‚Dělník má právo na svou mzdu‘. 19Žalobu proti duchovnímu nepřijímej, leda když se opírá o výpověď dvou nebo tří svědků. 20Ty však, kdo žijí špatně, kárej přede všemi, aby i ostatní dostali strach. 21Zapřísahám tě při Bohu, při Kristu Ježíši a při vyvolených andělích: zachovávej tato pravidla bez předsudků a nic nedělej ze stranickosti. 22Na nikoho nevkládej ukvapeně ruce. Nesmíš mít účast na cizích hříších. Uchovej se čistý.
    
23Nepij už jen vodu, ale ber si také trochu vína kvůli svému žaludku a když tak často stůněš.
    
24U některých lidí jsou jejich hříchy zjevné, a to ještě před vyšetřením, u jiných vycházejí najevo až potom. 25Stejně tak i dobré skutky jsou nabíledni; a třebaže je tomu někdy jinak, nemůže se to natrvalo ukrýt.

RESPONSORIUM

Flp 1,27; 2,4.5

O.Chovejte se tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
V.Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš. * Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Filadelfanům

(Inscriptio; nn. 1, 1-2, 1; 3, 2-5, 1: Funk 1,225-229)

Jeden biskup se sborem kněží a jáhnů

     Ignác, zvaný též Theoforos, církvi Boha Otce i Pána Ježíše Krista, která je v asijské Filadelfii, církvi omilostněné a utvrzené Boží svorností, bez rozdílu naplněné radostí skrze umučení našeho Pána a jeho vzkříšením ujištěné o plnosti slitování. Ve společenství krve Ježíše Krista tu církev zdravím, neboť ona je věčnou a trvalou radostí, především je-li zajedno se svým biskupem a jeho kněžími a jáhny, kteří jsou ustanoveni podle učení Ježíše Krista a které on podle své vůle utvrdil pevností svého Svatého Ducha.
     O tom biskupovi jsem poznal, že službu pro společné blaho nezískal ani ze svého rozhodnutí ani skrze lidi,1 ani pro marnou ctižádost, ale v lásce Boha Otce a Pána Ježíše Krista. Jsem celý užaslý nad jeho laskavostí: on svým mlčením dokáže víc než prázdní mluvkové, nebo: souzní s přikázáními jako loutna se strunami. Má duše proto blahoslaví jeho zbožnou mysl, neboť jsem poznal, že je ctnostná a dokonalá, blahoslaví jeho klid a jeho rozvážnost v plnosti dobroty živého Boha.
     Nuže, jako děti světla pravdy2 se vyhýbejte rozkolu a špatným naukám. A kde je pastýř, tam za ním jděte jako ovce.3
     Neboť všichni, kdo jsou Boží a Kristovi, jsou s biskupem. Také všichni, kdo se kajícně vrátili k jednotě Církve, jsou rovněž Boží, takže mohou žít podle Ježíše Krista. Nemylte se, bratři moji, kdokoli jde za rozkolníkem, nebude mít účast v Božím království;4 a kdokoli žije podle cizího učení, nesrovnává se s Kristovým utrpením.
     Dbejte tedy, abyste slavili jednu eucharistii, neboť jedno je tělo našeho Pána Ježíše Krista a jeden je kalich sjednocení v jeho krvi;5 a jeden je oltář, tak jako je jeden biskup spolu s kněžstvem a jáhny, svými spoluslužebníky. Takže cokoli konáte, konejte podle Boha.
     Bratři moji, mé srdce je láskou k vám zjihlé a bdí nad vámi s největší radostí. Nejsem to však já, ale Ježíš Kristus, neboť já spoutaný pro něho se přece jen bojím, protože ještě nejsem dokonale připraven. Ale vaše modlitba k Bohu mě zdokonalí, abych spoléhaje na evangelium jako živé tělo Ježíšovo a na apoštoly jako kněžstvo Církve dosáhl toho údělu, jehož se mi z Božího milosrdenství dostalo.
     1 srov. Gal 1, 1
     2 srov. Lk 16, 8; Jan 12, 36; 1 Sol 5, 5
     3 srov. Jan 10 ,4
     4 srov. 1 Kor 6, 10
     5 srov. 1 Kor 10, 16.17

RESPONSORIUM

Ef 2, 20.22.21

O. Jste jako budova: Jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kámen. * V něm i vy jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.
V.V něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v Pánu. * V něm i vy jste budováni působením Ducha v Boží příbytek.

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023,  Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016,  Česká dominikánská provincie