[ schovat menu ]

« Říjen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


6. říjen 2018, Sobota
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 26. týden
Sv. Bruna, kněze, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.

první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. říjen 2018
Druhé mezidobí, 26. týden
2. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!

Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.

Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.

Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!

Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.

Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.

Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.

Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.

Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

I

1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

4 On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

II

10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

III

16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům

4,10-23
Poděkování za poslanou pomoc

     Bratři! 10Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že jste zase jednou mohli rozvinout starost o mě. Mysleli jste na to ovšem vždycky, scházela vám příležitost. 11Ne že bych si snad stěžoval na nedostatek. Já jsem se naučil být spokojen s tím, co právě mám. 12Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. 13Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
    
14Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. 15Sami dobře víte, Filipané, že na začátku práce pro evangelium, když jsem odcházel z Makedonie, žádná církevní obec si se mnou nevyrovnávala vzájemně příjmy a vydání. Jen vy jste to dělali. 16Také do Soluně jste mi vícekrát poslali pomoc, když jsem potřeboval. 17Ne že bych vyhledával dary, ale hledám hodně kladných položek ve prospěch vašeho účtu. 18Dostal jsem všecko, co potřebuji, ano ještě více, než potřebuji. Mám teď všeho dost, když jsem dostal od Epafrodita vaši zásilku. Je to jako libá vůně, oběť Bohu příjemná a milá. 19A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. 20Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.
    
21Každému z věřících posílám pozdrav v Kristu Ježíši. 22Pozdravují vás bratři, kteří jsou se mnou. Pozdravují vás všichni zdejší křesťané, zvláště ti, co jsou v císařských službách.
    
23Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi! Amen.

RESPONSORIUM

Flp 4, 12-13; 2 Kor 12, 10

O. Dovedu žít v odříkání a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i s  hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. * Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
V. S radostí přijímám slabosti a úzkosti a snáším to pro Krista. * Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy "O křesťanských zásadách" od svatého biskupa Řehoře z Nyssy

(PG 46, 295-300)

Bojuj dobrý boj víry

     Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření, to staré pominulo.1 Novým stvořením nazval apoštol to, že v čistém a neposkvrněném srdci, jež se varuje každé zloby, špatnosti a hanebnosti, bydlí Duch Svatý. Když totiž duše pojme nenávist k hříchu, věnuje všechny své síly tomu, aby se zabydlela ve ctnosti, promění svůj život a přijme do sebe milost Ducha Svatého, bude celá nová, bude znovu stvořena. Ostatně i to, co apoštol říká na jiném místě: Odstraňte starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto2 a dále: Slavme svátky ne se starým kvasem, ale s nekvašenými chleby: to je s  upřímností a životem podle pravdy,3 i to souzní s tím, co bylo řečeno o novém stvoření.
     Pokušitel ovšem chystá naší duši mnoho léček a lidská přirozenost je sama od sebe příliš slabá, než aby nad ním mohla zvítězit. Proto nás také apoštol nabádá, abychom oblékli nebeskou zbroj:Vezměte na sebe pancíř spravedlnosti a obujte se v odhodlanost, jakou dává evangelium pokoje, bedra pak mějte opásaná pravdou.4Vidíš, kolik prostředků spásy ti apoštol ukázal, jež všechny směřují touž cestou a k témuž cíli? S jejich pomocí běh života snadno dosáhne vrcholu Božích přikázání. Na jiném místě zase apoštol říká: Vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.5
     Ten, pro něhož už docela nic neplatí ani velkolepé věci tohoto života a jenž se zříká veškeré slávy zde na zemi, se ovšem musí spolu se životem vzdát i své vlastní duše. Vzdát se své duše pak znamená nikdy neprosazovat svou vlastní vůli, ale ptát se po vůli Boží a jako dobrou vůdkyní se jí dát vést; a nemít nakonec nic než společný majetek. Tak bude také člověk připravenější k tomu, aby s  radostí a nadějí ochotně plnil, co přikazují představení, jako služebník Kristův a jako ten, kdo byl vykoupením získán pro službu společným potřebám bratří. To si ostatně přeje i Pán, když říká: Kdo chce být mezi vámi první a veliký, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.6
     Taková služba lidem však musí být zdarma a musíme přitom být podřízeni všem a sloužit bratřím tak, jako bychom jim to byli dlužni. A ti, kdo jsou postaveni do čela jako přestavení, mají přitom vynakládat větší úsilí než ostatní, mají smýšlet pokorněji než jejich podřízení, a jejich život má být přímo obrazem a vzorem služby druhým, neboť ty, kteří jim byli svěřeni, mají považovat za svěřenství Boží.
     Představení se tedy musejí o své bratry starat tak, jako se řádní vychovatelé starají o křehké děti, které jim svěřili jejich rodiče. Budete-li se k sobě takto chovat, jak podřízení tak učitelé, budou-li totiž podřízení s radostí poslouchat, co se jim přikazuje, a vyučující zase s potěšením vést své bratry k dokonalosti, a budete-li se předcházet ve vzájemné úctě, povedete již zde na zemi život andělský.

     1 2 Kor 5, 17
     2 1 Kor 5, 7
     3 tamtéž, 8
     4 srov. Ef 6, 14-15
     5 Žid 12, 1-2
     6 Mk 9, 35

RESPONSORIUM

Gal 5, 13; 1 Kor 10, 32

O. Vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k  prosazování sebe. * Spíše si navzájem posluhujte láskou.
V. Nebuďte pohoršením ani židům, ani pohanům, ani Boží církevní obci * Spíše si navzájem posluhujte láskou.

MODLITBA

Modleme se:

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2019 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie