[ schovat menu ]

« Srpen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


16. srpen 2018, Čtvrtek
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Štěpána Uherského, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
uspořádání liturgie hodin
vygenerování modliteb
společné texty

nahlásit chybu a slušně se podepsat!

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

16. srpen 2018
Sv. Štěpána Uherského, nezávazná památka


Narodil se kolem roku 969. Byl synem maďarského vévody Gejzy a původně se jmenoval Vajk. Na jeho utvrzení v křesťanské víře měl svůj podíl i sv. Vojtěch, snad ho také biřmoval. Vojtěchův průvodce Radla (jako břevnovský mnich Anastázius, v Maďarsku nazývaný Astrik) se stal jeho nejbližším rádcem a prvním opatem kláštera sv. Martina (Panonhalma). Po smrti svého otce (997) se ujal vlády a papež Silvestr II. mu dal královskou korunu (1000) a právo vybudovat církevní správu země. Založil 10 diecézí rozdělených do dvou metropolí, budoval kostely, kláštery a školy; osvobodil ve své zemi otroky; vládl rozvážně a spravedlivě, ale přitom energicky a důsledně. Jeho syn Emerich (nar. 1007) zemřel po zranění na lovu (1031), právě když mu chtěl předat královskou vládu. Zemřel 15.VIII. 1038 a byl pohřben v kostele Panny Marie v Székesfehérváru. Za svatého byl prohlášen v roce 1083 spolu se svým synem Emerichem, s prvním biskupem v  Csanádu Gerardem a s dvěma mnichy ze Slovenska, Ondřejem-Svoradem a  Benediktem. Jeho manželka Gisela, sestra císaře Jindřicha II. (svatého), je uctívána jako blahoslavená.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu

Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)

IV

39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
       znelíbil si svého pomazaného.

40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
       jeho korunu jsi svrhl do prachu.

41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
       jeho opevnění změnil v sutiny.

42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
       on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –

43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
       rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.

44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
       v boji jsi mu nedal obstát vítězně.

45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
       do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.

46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
       jeho samého jsi hanbou zahrnul.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

V

47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
       Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?

48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
       Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?

49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
       kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –

50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
       jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?

51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
       že mám v hrudi nést posměch národů všech,

52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
       jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *

53      Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi

U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)

1 Pane, tys byl naše útočiště, *
      z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
      ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
      z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
      „Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
      nežli jeden den, co včera minul, *
      nežli jedna hlídka za noci! –

5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
      jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
      a již večer uvadá a schne. –

7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
      rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
      skryté hříchy zjevně před sebou. –

9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
       naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
       osmdesát v dobrém případě,
    vesměs plných těžkostí a trampot, *
       přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
       kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
       ať konečně srdcem zmoudříme! –

13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
       služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
       ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
       za léta, kdy znali jsme jen zlé. –

16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
       jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
       žehnej hojně práci našich rukou, *
       práci našich rukou dopřej zdar!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.

V. Pane, u tebe je pramen žití.
R. Jen ve tvém světle můžem světlo vidět.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Micheáše

4,14-5,7
Mesiáš, původce pokoje


Tak praví Hospodin:

    
4.14"Nyní se drásej, rozdrásaná dcero!
sevřeli nás obležením,
holí bijí do tváře
soudce Izraele!

5.1A ty, Betléme Efratský,
maličký jsi mezi judskými rody,
z tebe mi vyjde
ten, který bude vládcem v Izraeli;
jeho původ je od pradávna,
od věčnosti.

2Proto je Hospodin opustí
až do doby, kdy rodička porodí;
potom se zbytek jeho bratrů
vrátí k synům Izraele.

3Bude stát a pást v Hospodinově síle,
ve velebnosti jména Hospodina, svého Boha,
oni pak budou požívat míru, neboť jeho moc se rozšíří až do končin země.

4On sám pak bude pokojem.

     Jestliže Asyr vpadne do naší země,
jestliže bude šlapat v našich palácích,
postavíme proti němu sedm pastýřů,
osm vůdců lidu.

5Mečem spasou asyrskou zemi,
kopími zemi Nimrodovu.
Zachrání před Asyrem,
až vnikne do naší země,
až bude šlapat po našem území.

    
6Jakubův zbytek bude
uprostřed četných národů
jako rosa od Hospodina,
jako déšť na rostlinách,
který nečeká na člověka
a nic nedoufá od lidských synů.

7Jakubův zbytek bude mezi pohany,
uprostřed četných národů
jako lev mezi zvířaty lesa,
jako lvíče mezi stádem bravu:
sotva přijde, rozdupává a roztrhává
– zachránce není."

RESPONSORIUM

Mich 5, 1.3.4.; Zach 9, 10

O. Betléme, z tebe mi vyjde ten, který bude vládcem v Izraeli, jeho původ je od pradávna, od věčnosti. Jeho moc se rozšíří až do končin země. * On sám pak bude pokojem.
V. Národům ohlásí pokoj, bude vládnout od moře k moři. * On sám pak bude pokojem.

DRUHÉ ČTENÍ

Z poučení svatého Štěpána synovi

(Cap. 1.2.10: PL 151, 1236-1237. 1242-1244)

Slyš, synu, co ti otec klade na srdce

     Nejdražší synu, především ti přikazuji, radím a kladu na srdce: Chceš-li dělat čest královské koruně, uchovávej a opatruj katolickou a apoštolskou víru tak pečlivě, abys dával příklad všem, které ti Bůh podřídil. Pak tě budou všichni, kdo konají službu Církve, po zásluze nazývat skutečným mužem křesťanské víry, bez níž – to buď jist -nebudeš považován za křesťana nebo syna Církve. V královském paláci má hned po víře své místo Církev. Založil ji Kristus a on je její hlavou. Potom jeho údy, totiž apoštolové a svatí Otcové, ji dále sázeli, pevně budovali a šířili po celém světě. A ačkoli Církev stále rodí nové potomstvo, má na jistých místech už starou tradici.
     Ale v našem království, nejdražší synu, je Církev ještě mladá a je něčím novým. A proto potřebuje zvlášť obezřelé a prozíravé ochránce. Nedopusť, aby dobro, které nám udělila Boží láska bez našich zásluh, bylo tvou liknavostí, leností a nedbalostí zničeno a zaniklo.
     Můj nejmilejší synu, ty jsi radost mého srdce a naděje budoucího pokolení, a proto tě prosím a přikazuji: Vždycky a při všem měj soucitné srdce; buď milostivý nejen k své rodině a příbuzným, ke knížatům, předákům a bohatým lidem, k sousedům a domácím obyvatelům, ale i k cizincům a ke všem, kdo se na tebe obrátí. Vždyť dobrotivé jednání tě povede k nejvyšší blaženosti. Buď milosrdný ke všem, kdo trpí násilím, měj stále na mysli příklad Pána: Milosrdenství chci, a ne obět. Měj trpělivost se všemi, nejen s mocnými, ale i s bezmocnými.
     A také buď statečný, aby ses nevynášel, když se ti něco podaří, ani nebyl v protivenství skleslý. Buď také pokorný, aby tě Bůh povýšil na tomto i v budoucím světě. Buď opravdu mírný a nikoho netrestej ani neodsuzuj přes míru. Buď tichý, aby ses nikdy nevzpíral spravedlnosti. Buď šlechetný, abys nikdy nikoho nerozvážně nepotupil. Buď počestný, aby ses vyhnul všemu zápachu zlé žádostivosti jako ostnu smrti.
     Toto všechno, co jsem uvedl, skládá dohromady královskou korunu. Bez toho nikdo nemůže vládnout zde na zemi ani dospět do království věčného.

RESPONSORIUM

Srov. Tob 4, 8; Sir 35, 8-9

O. Prokazuj milosrdenství, jak jen budeš moci. * Máš-li hodně, rozdávej štědře, máš-li málo, snaž se dávat aspoň málo.
V. Při všem, co dáváš, měj veselou tvář, dej Nejvyššímu, jak on dává tobě. * Máš-li hodně, rozdávej štědře, máš-li málo, snaž se dávat aspoň málo.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého krále Štěpána, aby ve své zemi šířil křesťanskou víru; prosíme tě: dej, ať v něm má tvá Církev také mocného ochránce v  nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2018 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie